Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Blíží se revoluce v počítačovém průmyslu? Vědci sestrojili součástku budoucnosti

aktualizováno 
V učebnicích elektrotechniky se můžete dočíst o třech základních prvcích každého elektrického obvodu - odporu, kondenzátoru a cívce. Díky úsilí vývojářů z Hewlett-Packard k nim nyní přibyl čtvrtý element - memristor (memory resistor), který by měl v blízké budoucnosti výrazně ovlivnit další rozvoj výpočetní techniky.
Memristor přinese revoluci v elektrotechnice

Memristor přinese revoluci v elektrotechnice | foto: Profimedia.cz

Objev memristoru by mohl znamenat skutečný převrat v elektrotechnice, podobný revoluci, kterou v minulém století odstartoval vynález tranzistoru.

V budoucnu by mohl například výrazně urychlit dnes zdlouhavé bootování počítačů. Výzkumníci z HP jdou ve svých úvahách ještě dále. Domnívají se, že memristorová technologie by mohla vést ke konstrukci počítačů, schopných učení a samostatného rozhodování, pracujících podobně jako lidský mozek. Zde se nabízí využití zejména v systémech rozpoznávání tváří a jiných biometrických údajů.

O existenci memristoru se spekulovalo dlouho, konkrétně od roku 1971, kdy s jeho koncepcí přišel Leon Chua, elektroinženýr z Kalifornské univerzity v Berkeley. Snil o součástce, jejíž odpor by se měnil v závislosti na velikosti napětí a délce trvání jeho působení (myšleno napětí). V podstatě šlo o paměťový odpor, tedy odpor, který si pamatoval velikost prošlého proudu, a to i po přerušení napájení.

Memristor pod mikroskopem
Memristory pod mikroskopem - tvořeny 17 nanodráty z platiny. Každý drát je široký 50 nanometrů (150 atomů).

Zapadlý vynález

Jeho výrobu si ale tehdy nikdo nedokázal ani představit, nanotechnologie byly ještě v plenkách (k dosažení požadovaného účinku se působením napětí musí přeskupit jednotlivé atomy zařízení), a tak myšlenka memristoru opět upadla v zapomnění.

Situace se radikálně změnila poté, co se problému začal věnovat Stanley Williams, expert na fyzikální chemii z laboratoří HP. Shromáždil tým odborníků z nejrůznějších oborů, od fyziků až po počítačové architekty, se kterým se mu nakonec podařilo sestavit funkční model memristoru, čímž potvrdil původní Chuovu teorii. Ten se nad Williamsovým úspěchem jenom rozplýval. „Byl jsem nadšen, nikdy jsem si nemyslel, že bych se toho mohl ještě dožít,“ přiznává dojatě na serveru časopisu Nature.

Nanotechnologie v praxi

Williams sestrojil memristor z vrstvičky polovodiče (oxid titaničitý, TiO2) napěchované mezi dva tenké kovové (platinové) plátky. Na těchto materiálech není nic zvláštního, jenže vtip je v tom, že tlouštka celého dílu nepřesahuje 5 nanometrů (je tedy 10tisíckrát tenčí než lidský vlas). To je velmi důležité, neboť požadovaná funkce memristoru se začíná projevovat teprve na škálách nanometrů, při větších rozměrech by se memristor choval jako obyčejný odpor (R=U/I).

Objev memristoru by mohl znamenat skutečný převrat v elektrotechnice, podobný revoluci, kterou v minulém století odstartoval vynález tranzistoru. „Tím se před námi otevírají zcela nové možnosti, jak čipy navrhovat a využívat,“ tvrdí Williams.

Počítače budou rychlejší

Zdá se, že memristor čeká velká budoucnost. Především ve vývoji nového druhu počítačových pamětí, memristory v sobě totiž spojují přednosti volatilních (DRAM) i nevolatilních (např. Flash) pamětí – měly by být dostatečně rychlé, přičemž informace by se v nich uchovávala i po vypnutí napájení, čímž by například odpadlo nepříjemné zdlouhavé bootování počítačů. A to vše s poměrně značnými energetickými úsporami.

Memristorová technologie by mohla vést ke konstrukci počítačů, schopných učení a samostatného rozhodování, pracujících podobně jako lidský mozek. Zde se nabízí využití zejména v systémech rozpoznávání tváří a jiných biometrických údajů. Protože Stanley Williams práci na architektuře hybridních čipů, ve kterých jsou vedle tranzistorů také memristory, loni zdárně dokončil, máme se jistě na co těšit.

Zdroje:  www.nature.com, www.hpl.hp.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chytrý termostat Glas s Windows IoT od Johnson Controls.
Nový termostat pohání Microsoft. Má podobu skleněné destičky

Na pole chytrých termostatů se nyní pustila společnost Microsoft. Sama je sice nevyrábí, ale dodala technologie, které jeden z nich ovládají.  celý článek

Podložka Powerplay umí bezdrátově dobíjet myš po celé ploše.
Přicházejí myši nabíjené bezdrátově přímo z podložky

Firmy jako Logitech nebo Corsair ukázaly systémy bezdrátového dobíjení myší z podložky.  celý článek

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.