Návrh zákonao hazardních hrách Vládní návrh zákona o hazardních hrách je dostupný na psp.cz. Poslancům byl rozeslán 28. srpna 2015. Viz též související návrhy. Pod návrhem jsou podepsaní předseda vlády Sobotka a ministr financí Babiš. |
Internet, alespoň ten, na který jsme v Česku zvyklí, nepodléhá cenzuře na úrovni státu. Ministerstvo financí ale navrhuje, aby byly stránky „s nepovolenými internetovými hrami“ blokovány (o návrhu iDNES.cz psal 30. září).
Kritikům se nelíbí, že k blokaci webových stránek by mělo docházet přímo na úrovni poskytovatelů internetového připojení. Ti by se museli řídit černou listinou vydávanou a spravovanou ministerstvem financí.
Hlava II, paragraf 82 - Blokace nepovolených internetových her
„Seznam nepovolených internetový her vede a o zápisu do něj rozhoduje z moci úřední ministerstvo,“ píše se v návrhu zákona o hazardních hrách v paragrafu 84. Právě úřední rozhodnutí, nikoli soudní, představuje podle kritiků nebezpečný mechanismus, který by mohl „otevřít Pandořinu skříňku“ a vést k dalšímu omezování svobody na internetu.
Ministerstvo financí ale uklidňuje, že zvůle úředníků nehrozí. Firmy, jejichž stránky budou blokovány, se totiž budou moci bránit: „ Na správní řízení budou aplikovány veškeré instituty a právní záruky obsažené ve správním řádu,“ uvedla pro Technet.cz mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová. „K blokaci tak nedojde ihned, nýbrž provozovateli internetové stránky bude nejprve oznámeno zahájení správního řízení a nápravu bude moci zjednat v dodatečné lhůtě.“
Hlava II, paragraf 84 - Seznam nepovolených internetových her
O podrobné vyjádření k problematice blokování stránek jsme požádali Jána Simkaniče, předsedu výkonné rady Sdružení pro rozvoj internetu (SPIR), které vládní návrh zákona kritizuje.Dále ministerstvo financí, které s návrhem přišlo. Třetí vyjádření je od paní Mgr. Karin Pomaizlové z advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.
Článek 17 Listiny základních práv a svobodPrávě na Listinu se odkazují zastánci i odpůrci návrhu zákona. Listina zásadně vylučuje cenzuru. Připouští možnost omezení šíření informací zákonem, ale pouze v nezbytných případech. Celý problém lze tedy redukovat na jedinou otázku: je blokování hazardních her na internetu v této míře „nezbytné“? (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. |
Simkanič Chvályhodná záminka nemůže ospravedlnit cenzuru
Můžete prosím ve stručnosti shrnout své výtky proti návrhu zákona?
Problém je v první řadě principiální - zákon o hazardu nabourává svobodu internetu, což je hodnota, kterou je třeba bránit. Dělá to sice pod chvályhodnou záminkou, ale ani ta nemůže ospravedlnit tak razantní krok. A v řadě druhé - státním orgánům dává pravomoci, které jsou příliš velké, kterou jsou málo a špatně definované, a ještě navíc přenáší odpovědnost na ekonomické subjekty, které s hazardem jako takovým nemají nic společného - tedy na poskytovatele internetového připojení.
Ján Simkanič Ján Simkanič, ředitel společnosti Internet Info a předseda výkonné rady Sdružení pro rozvoj internetu (SPIR) |
Nemluvě o tom, že skutečné patologii nezabrání - kdo se bude chtít k nelegálnímu hazardu dostat, bude tak moci činit naprosto jednoduše díky anonymizačním nástrojům, kterých je na internetu nespočet a jsou snadno dostupné.
Píšete, že návrh zákona by znamenal, že „Ministerstvo financí má neomezenou pravomoc zablokovat přístup k jakékoli webové stránce, na které bude dle názoru ministerstva provozována nepovolená internetová hra (...)“. K čemu by to podle vás v praxi vedlo?
První chybou opatření je, že o blokaci služeb má rozhodovat ministerstvo financí, nikoliv soud. Navíc v zákoně vůbec není určeno, a je to obrovská chyba, co přesně z daného obsahu může ministerstvo blokovat - jestli jen konkrétní URL adresu nebo třeba celý web.
„Sám ministr financí patří mezi poskytovatele internetových služeb.“ |
Představte si, že se na nějaké třetí subdoméně iDNES.cz objeví nějaká hazardní hra a ministerstvo by rozhodlo, že máte zavřít celý iDNES.cz. Při své současné vágní formulaci by to zákon umožňoval. A až pak se můžete začít soudit, že to nebylo adekvátní opatření. Přičemž situace je dnes o to pikantnější, že sám ministr financí patří mezi poskytovatele internetových služeb. (Ministr financí, Andrej Babiš, prostřednictvím Agrofertu vlastní mj. mediální dům MAFRA, pod který patří několik internetových médií včetně iDNES.cz, pozn. red.)
Česká republika patří mezi země s nejsvobodnějším přístupem k informacím (viz FreedomHouse.org a Reportéři bez hranic). Myslíte, že by tento zákon, pokud projde, tuto pozici změnil?
Těžko říci, nikdo samozřejmě netuší, kam až jsou orgány státní správy připraveny zajít. Z pootevřené Pandořiny skříňky skutečné zlo nemusí vyjít hned po zavedení zákona, ale klidně za několik let, třeba při jiném personálním obsazení ministerstva.
„Když sáhnete k cenzuře jednou, bude jednodušší sáhnout k ní příště.“ |
Navíc když překročíte hranice určitého principu jednou, bude mnohem snazší ji překročit podruhé - teď na šikmou plochu cenzury šlápnete kvůli hazardu, sklouznete dál kvůli pedofilii, ještě dál kvůli autorským právům nebo nesnášenlivosti a za chvíli budete svůj obsah moci publikovat pouze po získání razítka z ministerstva pro informace.
V čem vidíte hlavní problém navrženého systému?
Navržený systém je špatný od začátku do konce. Od myšlenky, přes nadefinování až po zamýšlené praktické provedení.
SPIR varuje, že vládní návrh zákona „ohrožuje české internetové prostředí“
Je problém v tom, kde dochází k blokaci? Tedy na úrovni poskytovatele připojení, namísto poskytovatele obsahu?
Ano, je to jeden z problémů. Až doposud odpovědnost za obsah nesl jeho poskytovatel. Můžeme si pomoci příkladem z hmotného světa - je normální chytat řidiče, kteří porušují pravidla silničního provozu. Ale nedává logiku, aby provozovatel dálnice odpovídal za to, že na dálnici nevjedou mafiáni, pedofilové nebo provozovatelé hazardních her.
Jak by podle vás vypadal lepší systém, který by stále umožňoval postihovat stránky, které nabízejí nelegální hry?
Tvrdíme, že stejného cíle ministerstvo dosáhne blokováním platebních nástrojů, které zákon také obsahuje (viz odpověď Ministerstva financí, pozn. red.). Pokud hráč nebude za hru moci zaplatit ani si vybrat případnou výhru, bude dosaženo stejného výsledku, aniž by tím bylo dotčeno ústavní právo uživatelů na vyhledávání informací.
O cenzuře internetu v ČR se mluvilo i v roce 2008 v souvislosti s mobilními operátory blokujícími pornografii podle mezinárodních blacklistů. Jak se tento případ liší?
Hlavní rozdíl spočívá v tom, že tehdy šlo o rozhodnutí soukromých subjektů, že nechtějí zprostředkovávat obsah, který je podle nich problematický. Dnes má jít o zákon a praxi delegovanou na ministerstvo financí. Kontroverzní a problematické to bylo i v případě mobilních operátorů, ale v jejich případě lze alespoň hovořit o možnosti volby alternativy u konkurence, která by postupovala jinak. Přesto i v jejich případě lze podobnou praxi zpochybnit - je otázka, jestli by měl mít poskytovatel infrastruktury sám rozhodovat o tom, co může touto infrastrukturou proudit, navíc za netransparentních pravidel.
Ministerstvo K blokaci nedojde hned, proběhne správní řízení
Můžete reagovat na námitky SPIR proti blokaci internetových stránek?
Návrh tohoto opatření (dostupný na psp.cz, pozn. red.) byl vytvořen podle vzoru moderních zahraničních úprav (zejména Dánska, Francie, Belgie a Estonska).
Mluvčí ministerstva financíZa ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem odpovídá Kateřina Vaidišová |
Například v Belgii a Estonsku je daná internetová stránka zařazována na tzv. blacklist standardním správním rozhodnutím. Návrh opatření byl rovněž předběžně konzultován i se zástupci EK, kteří neshledali úpravu problematickou. Na správní řízení budou aplikovány veškeré instituty a právní záruky obsažené ve správním řádu. K blokaci tak nedojde ihned, nýbrž provozovateli internetové stránky bude nejprve oznámeno zahájení správního řízení a nápravu bude moci zjednat v dodatečné lhůtě.
Proč je podle ministerstva nutné omezovat přístup k internetu na úrovni poskytovatele?
Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky představují jediné subjekty mající možnost tuto oblast technologicky regulovat, jak je tomu například při blokaci internetových stránek s dětskou pornografií.
„Blokace na úrovni poskytovatelů internetu je jediná možnost, jak přístup technologicky regulovat.“ |
Vzhledem k tomu, že jsou také v podstatě „vstupním místem“ internetu pro české občany, může být tímto způsobem lehčeji postupováno vůči subjektům, jež svou činnost zaměřují na obyvatele České republiky prostřednictvím nabídky internetových stránek, na nichž jsou hazardní hry například nabízeny v českém jazyce, k hraní je využívána česká měna nebo na které provozovatel odkazuje reklamou v českých médiích.
Jak bude poskytovatel obsahu vyrozuměn o tom, že je blokován? Jakou má možnost se bránit?
Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláštní správní řízení, budou se na něj aplikovat veškeré instituty a právní záruky obsažené ve správním řádu. K blokaci tak nedojde ihned, nýbrž provozovateli internetové stránky bude nejprve oznámeno zahájení správního řízení a nápravu bude moci zjednat v dodatečné lhůtě. Samotné správní řízení pak obsahuje celou řadu procesní práv a je zde i možnost soudního přezkumu.
Z moci úředníSeznam nepovolených internetových her vede a o zápisu do něj rozhoduje z moci úřední ministerstvo. (výňatek z vládního návrhu zákona o hazardních hrách) |
Kdo konkrétně rozhoduje o tom, které stránky budou blokované?
O umístění dané internetové stránky na seznam nepovolených internetových her bude v rámci správního řízení rozhodovat Ministerstvo financí.
Jak by mělo probíhat blokování stránek typu blogpost.com, které slouží jako platformy pro publikování obsahu?
Internetové stránky nabízející hazardní hry nejsou pouhými stránkami pro publikování obsahu, tj. zejména v podobě „webového zápisníku“, ale obsahují celou řadu vyspělejších a náročnějších prvků (např. různé aplikace a systémy). Na stránkách typu blogspot.com tak pravděpodobně nebudou provozovány hazardní hry. Ostatně i internetové stránky obsahující blog jsou klasické internetové stránky, které mohou být blokovány.
Proč ministerstvo neupřednostnilo možnost blokování plateb namísto blokování obsahu?
Zcela zavádějící je tvrzení, že ministerstvo upřednostnilo v boji s nelegálním internetových hazardem blokaci internetových stránek. Návrh zákona obsahuje i opatření v podobě blokace platebních transakcí.
Hlava II, paragraf 83 - Blokace plateb u nepovolených internetových her
Vzhledem k tomu, že však ani jedno z uváděných opatření není stoprocentní, byla navržena kombinace těchto opatření.
Právnička Návrh je problematický kvůli zahraničí i precedentu
Jak hodnotíte vládní návrh zákona o hazardních hrách?
Chápeme úmysl předkladatele – ministerstva financí, potlačit sociálně patologické jevy a negativní dopady na státní rozpočet České republiky, nicméně nepovažujeme zvolený způsob za šťastný.
Taylor Wessing PrahaOdpovídá parterka advokátní kanceláře, Mgr. Karin Pomaizlová |
Obecně z praxe vnímáme, že zvyšování restrikcí nevede k potlačení negativních jevů ve společnosti, ale k podpoře černého trhu. Jinými slovy tam, kde jsem dosud jako stát nebyl schopen prosadit dodržování zákona, neuspěju tím, že zpřísním pravidla, protože ta efektivně dopadají jen na ty subjekty, které zákon dodržovaly i před zpřísněním pravidel a ti, kteří zákon obcházeli a porušovali jej budou obcházet a porušovat i nadále.
V čem je návrh problematický?
Za nešťastné považujeme navržené ustanovení § 84 odst. 5, kdy ministerstvo financí zahájí správní řízení proti subjektům, které nemají bydliště nebo sídlo v České republice, veřejnou vyhláškou. Těmto subjektům totiž podle správního řádu nemůže český státní orgán platně doručit své rozhodnutí o zahájení správní řízení. Subjekty se sídlem nebo bydlištěm mimo Českou republiku nepodléhají pravomoci českých státních orgánů.
Navrženým zákonem a postupem podle § 84 odst. 5 navrhovaného zákonu o hazardních hrách se materializuje snaha o extrateritoriální působnost českých zákonů a dochází tím, dle našeho názoru, k popření principů právního státu, které může založit nežádoucí precedens do budoucna.
