Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Pokud to není Boeing, tak neletím.“ Firma slaví 100 let

aktualizováno 
Před sto lety se začala psát historie firmy Boeing, jednoho z nejslavnějších leteckých výrobců všech dob. Podívejte se na fotografie zobrazující některé významné historické okamžiky, ale především zajímavé stroje z její produkce.

Americká společnost Boeing je známá hlavně jako výrobce dopravních letadel, ale její výrobní program je mnohem širší. Firma, založená 15. července 1916 v Seattlu Williamem Edwardem Boeingem, totiž vyrábí i vojenská letadla a další techniku včetně radarů, a angažuje se také v kosmickém výzkumu. Boeing například v minulosti dodával techniku pro Apollo, později stavěl raketoplány a podílel se na budování Mezinárodní vesmírné stanice.

Nejznámější je přeci jen jako výrobce letadel, ať už civilních nebo vojenských. Jeho továrny dnes opouštějí jak obří modely 747 Jumbo Jet (nyní i ve variantě 747-8 se zvýšenou kapacitou) a moderní dálkové 787 Dreamliner, tak menší stroje řady 737. Boeing ale díky pohlcení, tedy slušněji řečeno nákupu dalších amerických společností do nedávna vyráběl či vyrábí například také velkokapacitní vojenský transportní letoun C-17 Globemaster, bojové letouny F-15 Eagle a F/A-18 Hornet či vrtulníky AH-64 Apache.

Právě na trhu civilních dopravních letadel dnes musí Boeing tvrdě bojovat s konkurencí představovanou evropským Airbusem. Nejnovější prodloužený Jumbo Jet byl vlastně přímou reakcí na Airbus A380, největší stroj svého druhu, zařazený do služby před devíti lety. Ale i u menších letadel je evropská konkurence nepříjemná a firmy se každoročně přetahují v počtu objednávek i dodaných strojů. Loni například Boeing dodal 762 letadel, o 127 víc než soupeř, kterému se však sešlo víc objednávek.

Ještě koncem 70. let to přitom na trhu dopravních letadel vypadalo poněkud jinak. Vedle sovětské konstruktérské školy, která se uplatňovala hlavně za železnou oponou, měl Boeing dva soupeře přímo na domácí půdě - Lockheed a McDonnell Douglas - a také rozdrobenou evropskou konkurenci. Přesto si ale udržoval náskok, který vyústil v dominaci.

If it's not Boeing, I'm not going

Pokud to není Boeing, tak neletím.

Fanoušci nosí trička a kšiltovky s výmluvným heslem. Ve firemním obchodě firmy najdete tento slogan vytištěný doslova na všem.

Znáte historii tohoto hesla? Napište nám na redakce@technet.cz.

Lockheed měl sice nadějný Tristar z roku 1970, komerčního úspěchu s ním ale nedosáhl a nakonec se v polovině 80. let z civilní sféry stáhl. A McDonnell Douglas, který navázal na existenci firmy, jež dala světu první moderní dopravní letadlo (Douglas DC-3), se nakonec v roce 1997 stal součástí Boeingu. Tato fúze přitom byla jen jednou z několika podobných operací v historii společnosti ze Seattlu.

Už v roce 1960 Boeing „spolkl“ výrobce vrtulníků Vertol Aircraft Corporation, v polovině 90. let pak Boeing získal leteckou a vojenskou část společnosti Rockwell, která vyráběla mimo jiné balistické střely Minuteman.

Dnešní gigantická firma, která zejména v USA zaměstnává skoro 160 000 lidí a její roční obrat se blíží stovce miliard dolarů (více než dvojnásobek českého státního rozpočtu), přitom vyrostla ze skromných začátků. William Boeing propadl létání v roce 1910, kdy se poprvé setkal s aeroplánem na letecké show. Spolu s inženýrem Conradem Westerveltem v roce 1916 vyrobil první vlastní hydroplán pod značkou B&W. Pana inženýra však v zápětí osud odvál jinam, a tak William Boeing zůstal na založení později tak slavné firmy sám.

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.