První prototyp B747 ve zkušebním programu.

První prototyp B747 ve zkušebním programu. | foto: Archiv autora

Revoluční obr Boeing 747. Na jeho vývoji se podíleli i Češi

  • 55
Psal se rok 1972 a v Praze poprvé přistával Boeing 747. Byla to taková událost, že někteří rodiče psali dětem omluvenky do školy, aby se také mohli jít podívat.

V neděli 9. února 2014 se v americkém Seattlu sešla celá řada lidí, kteří měli možnost pracovat na přípravě prvního vzletu legendárního letounu Boeing 747. Pro někoho je to král nebes, pro jiné denní zdroj obživy. Pro všechny ovšem významný milník v dějinách civilní letecké dopravy. Pojďme si alespoň stručně připomenout, co předcházelo prvnímu vzletu tohoto "dvoupatráku s křídly". Tak jej nazvali někteří cestující , ovšem pro drtivou většinu z nás je to prostě Jumbo Jet.

Mnoho leteckých odborníků dělí dějiny civilní letecké dopravy na dobu před vzletem Jumbo Jetu a na události po něm. Přednost od toto okamžiku dostala přeprava co největšího počtu cestujících na dálkových linkách za přijatelné náklady. Boeing 747 nabídl nebývalý komfort: prostorné kabiny , nové sedačky s většími roztečemi a mnoho dalšího. Ceny letenek začaly klesat a letecká doprava se stala dostupnou širším vrstvám obyvatel.

Projekt nového velkokapacitního letounu nebyl u Boeingu nový. Prakticky už v první polovině 50. let minulého století stáli pracovníci marketingu před nelehkým rozhodnutím. Jakým směrem se bude ubírat civilní letecká doprava v příštích 20 letech? Vedení společnosti vcelku logicky tlačilo na všechny, jelikož odpověď na uvedenou otázku nutně potřebovalo pro akcionáře. Ti odmítali uvolnit finance bez jasné koncepce další výroby. Po několika letech debat se zrodil předchůdce Jumbo Jetu, neméně známý Boeing 707. Ani konkurence nespala. Douglas nabídl leteckým společnostem typ DC-8 a firma Lockheed později představila svůj TriStar.

Na poradách pracovníků marketingu firmy Boeing se vzduch dal bezmála krájet. Bylo třeba udělat zásadní rozhodnutí, jakou cestou se vydat dále. Jeden z konstruktérů na to později vzpomínal: "Léta na začátku projektu nového velkokapacitního letounu byla u nás hektická. Nakonec jsme se přiklonili k výrobě zcela nového letounu, jaký nikdy předtím nevzlétl. Firma vsadila doslova vše na jednu kartu. Moderní čtyřmotorový dolnoplošník, čtveřice motorů na pylonech pod křídly a především dvoupodlažní trup. Náklady na projekt a výstavbu zcela nového výrobního závodu tehdy přiváděly akcionáře i banky k šílenství. Tato volba znamenala buď obchodní úspěch , nebo totální krach."

Záhy se začalo s výstavbou nového výrobního závodu. Přes 25 tisíc lidí pracovalo dnem i nocí, aby se dodržel termín začátku výroby nového letounu. V září 1968 byla na drak prvního prototypu instalována čtveřice motorů Pratt & Whitney JT9D-3 , poté začalo oživování všech systémů letounu a jejich testování. Zkoušky pojíždění odhalily menší problémy s brzdami, ale vše se vyřešilo během pár pracovních dnů. V posádce se sešli velmi zkušení piloti: v pozici kapitána Jack Waddel, druhý pilot Brien Wygle a palubní technik Jesse Wallick.

První let B747 s vytaženým podvozkem.

O něco později na zkoušky pojíždění vzpomínal Jack Waddel takto: " Přišli za námi technici z vývoje a se smíchem oznámili, jak pro nás vyrobili pojízdné lešení. Nechápal jsem, co to znamená. To jako máme lézt po trupu letadla místo mechaniků? Naštěstí mi ukázali výkres a hned bylo jasno. Z podvozku nákladního vozu použili rám, z něj udělali takovou tříkolku a nahoře byla improvizovaná kabina ve stejné výšce jako u skutečného Boeingu 747. Nemám závrať, avšak výstup nahoru stál za to. Až později jsme jim děkovali, jelikož díky této pomůcce nám ti chlápci ulehčili pojíždění se skutečným letounem ".

Pak nastal den D, neděle 9. února 1969. Počasí zlobilo. Pár dnů předtím padal sníh a nyní od časného rána oblohu zahalovala ocelově šedivá oblaka. Prototyp Boeingu 747, pokřtěný jako "City of Everett", byl dotankován palivem a postupně probíhaly všechny nezbytné zkoušky systémů.

Dejme opět slovo Jacku Waddelovi: "Po více jak čtyřech letech nastal čas prvního vzletu. Všichni se pořád dokola ptali, jak toho obra vůbec dostaneme do vzduchu. Na to jsem se smíchem odpovídal: stejně, jako každý jiný letoun předtím. Věřili jsme všem lidem okolo. Kvůli počasí byl start původně odložen o 90 minut. Situace se však náhle začala zlepšovat a dohlednost byla v normálu. Po nezbytných úkonech jsem začal opatrně pojíždět na práh dráhy určené pro vzlet. Mašina běžela jako hodiny, motory v normě, teplota brzd také, vše podle plánu. Tak jsme šli rovnou na to: motory na plný startovní výkon. Letoun se plynule rozjížděl. Při rychlosti 184 mil za hodinu (296 km/hod) jsem jemně přitáhl berany řízení k sobě a už jme byli nahoře."

Druhý pilot Brien Wygle jej doplnil: "Po startu to byl pro nás všechny velmi emotivní moment. Ale nešlo to prožívat, byli jsme vytíženi řadou úkonů. Jen jsme se na sebe usmáli jako potvrzení, jak všechno klape."

Posádka prvního letu Boeingu 747.

Po startu stoupali vrstevnatou oblačností až do výšky 15 500 stop (4,7 km). Jediným problémem byly vztlakové klapky, které nakonec museli nechat vysunuté po celou dobu letu. Jack Waddel vzpomíná: "Od začátku jsem cítil, jak jde vše podle očekávání. Letoun byl řiditelný doslova dvěma prsty jako nějaký malý aeroplánek".

První prototyp Boeingu 747 pak ladně přistál na letišti Paine Field u Seattlu ve 12:50 místního času. Ovace nebraly konce. Další kapitola v historii létání byla otevřena.

Joe Sutter jako jeden z ředitelů programu Jumbo Jetu prohlásil: "Už po přistání jsem věděl, jak výborný letoun se nám povedlo vyrobit. Myslím, že od prvního vzletu můžeme být všichni na svoji práci právem pyšní. Dodnes je B747 opravdovou královnou nebe".

Do prosince 2013 bylo vyrobeno a dodáno celkem 1 482 letounů Boeing 747 všech verzí. Vývoj ovšem nelze zastavit a v dnešní době z ekonomických důvodů řada dopravců dala přednost úspornějším dvoumotorovým letounům, jako jsou Boeing 777-300 nebo i Airbus A330-300. Cena provozu rozhoduje, a tak mnoho letounů B747 dnes vidíme létat jako nákladní speciály různých společností. Poslední model letounu Boeing 747-800 s řadou vylepšení sice již létá (první let 7. února 2010), ale mnoho leteckých společností jej neobjednalo. Čas tedy ukáže , jak dlouho se budeme s Boeingy 747 potkávat na pravidelných linkách s cestujícími.

Česká stopa

První létající prototyp B747 můžeme dnes vidět v leteckém muzeu v Seattlu. Na vývoji ovšem pracovala i více jak stovka lidí původem z tehdejšího Československa. Jména jako Patrick Joe Dvoracek, Milan Skala, Petr Dobias (konstruktéři a radio-elektro specialista) patřila krajanům šířícím dobré jméno našich leteckých odborníků, i když v dalekém a často nuceném exilu.

Jumbo Jet létá ostatně pravidelně i do Prahy jako nákladní B747-400F na lince společnosti China Airlines Cargo. Další naši krajané létají jako kapitáni, nebo druzí piloti Jumbo Jetu u Korean Air, Emirates i jiných leteckých společností.

B 747 poprvé v Praze.

A na závěr ještě jednu zajímavost. Když 8. listopadu 1972 poprvé přiletěl Boeing 747 do Prahy (společnost Air India), byla to opravdová událost. Kdo mohl, jel se na letiště podívat. Některým z mých přátel rodiče dokonce napsali omluvenku do školy. Air India tehdy změnila plán letu linky z New Yorku a přistála v Praze, aby do Indie přepravila větší skupinu cestujících.

Vývoj civilní letecké dopravy jde cestou moderních letadel s nízkými provozními náklady. Teprve čas ukáže, zda čtyřmotorové typy budou stále létat, nebo jejich roli zcela převezmou letouny jiné kategorie. Ale jedna věc je jistá. Boeing 747 byl prvním velkokapacitním letadlem a umožnil velký rozvoj mnoha leteckých společností. Díky němu se i mnozí z nás pohodlně dostali do exotických zemí. Patří mu proto významné místo v dějinách letectví a snad se s jeho nezaměnitelnými tvary budeme setkávat na letištích i v dalších letech. Jumbo, díky za vše a kolik startů, tolik přistání.