Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední sekundy zmizelého Boeingu 777: výbuch, rvačka nebo kolaps?

  14:35aktualizováno  15:49
Jak může velké letadlo typu Boeing 777 zmizet z radaru? Jak to, že piloti neodeslali nouzový signál? Pokusili jsme se najít odpovědi na otázky okolo zmizelého letadla Boeing 777-200 Malajsijských aerolinií.

Boeing 777-200 malajsijských aerolinek na snímku z roku 2011 | foto: AP

Nejprve si shrňme základní informace o tom, co o záhadném konci letounu Boeing 777-200 Malaysia Airlines víme. Letoun vzlétl z Kuala Lumpur v sobotu 8. 3. 2014 v 00:41. 

Let Boeingu 777-200 Malajsijských aerolinií

INFOGRAFIKA

Spojení bylo ztraceno ve chvíli, kdy byl ve výšce necelých 11 000 metrů v 18:30 našeho času (01:30 v noci místního času) nad Jihočínským mořem, pouhou minutu od vzdušného prostoru Vietnamu. Letadlo náhle změnilo kurz (z 040 na 333), otočilo se o téměř 70 stupňů a zmizelo z radarů. Na palubě byly minimálně dvě neznámé osoby s kradenými pasy. Co se přesně na palubě odehrálo a proč letadlo pravděpodobně spadlo do vody, nevíme.

Výbuch na palubě?

Proč nezmizí?

I kdyby posádka vypnula zmíněný odpovídač, letadlo by zmizelo pouze na tzv. sekundárním radaru. Na primárním radaru, který detekuje odraz od letounu jako takového by stále vidět bylo. Zde však záleží na radarovém pokrytí v dané oblasti, což je dáno typem radaru (jeho počtem otáček za minutu). 

V pásmu jeden metr je radar za normálního provozu schopen zobrazovat letouny běžně na vzdálenost do 850 až 1 000 km, u nižších pásem se vzdálenost zkracuje.

Letadlo o velikosti Boeingu 777-200 nemůže jen tak zmizet z radarů. Existuje v podstatě pouze jediná možnost, jak se to může stát. Okamžitá dezintegrace stroje. Jinými slovy výbuch na palubě, sestřelení letadla nebo rozpad letounu z jiných důvodů. 

I kdyby se totiž například únosci pokusili letadlo zneviditelnit vypnutím všech přístrojů a odpovídače (velmi nepravděpodobná varianta), byl by stroj na radaru stále vidět. Je to totiž obrovský "kus plechu", který by stále signály odrážel. Více viz boxík: Proč nezmizí.

Pokud však opravdu došlo k prakticky okamžitému přerušení komunikace, i v případě teroristického útoku by muselo jít o velmi dobře naplánovanou akci, napsal na webu The Conversation vedoucí katedry letectví na univerzitě v Novém Jižním Walesu Jason Middleton. Nejspíš by muselo dojít k odpálení ne úplně malé nálože v prostoru hned za pilotní kabinou, aby byla rovnou zničena, a to s piloty i elektronikou, která v tomto prostoru je. 

Mapa - poslední souřadnice letu MH370

Mapa - poslední souřadnice letu MH370

Další možností je náhodný výbuch, například při míchání bomby na záchodcích v přední části letounu. Jako nejméně pravděpodobná varianta se jeví rvačka v kabině poté, co do ní útočníci nějakou lstí vnikli.

Nenadálé napadení posádky by totiž vysvětlovalo, proč piloti neodeslali nouzový čtyřmístný kód pro únos - 7500 nebo pro ohrožení - 7700. Jeho vyťukání přitom trvá pouze několik málo sekund.

Tají někdo něco?

Černá skříňka

Vysílač nouzového signálu černé skříňky je nastaven tak, že při přetížení větším než 8 G se automaticky aktivuje. 

Vysílaný signál se dá zaznamenat speciálním přijímačem signálů, kterým jsou vybavena záchranná i vojenská plavidla. Po ponoření do vody systém začne automaticky vysílat ultrazvukový signál s frekvencí 37,5 kHz po dobu nejméně 30 dnů.

Ztracený boeing patří ke starší generaci strojů, která je ještě pravděpodobně vybavena čtvrtou generací černých skříněk. Nicméně i ty poskytují minimálně jednostrannou telemetrii (tedy z letadla směrem na zem) dat, které ukládají v mnohastopém záznamu do dvou na sobě nezávislých záznamových zařízení v letounu (černé skříňky). A zároveň je přímo (v místech, kde se letadlo ztratilo nebylo nutné vysílat přes satelit) vysílají v reálném čase i na zem do FOC - centra leteckých operací společnosti Boeing.

Je tedy téměř jisté, že letecká společnost a výrobce mají přesné údaje o stavu stroje těsně před jeho zmizením. Z těchto dat se dá vyvodit, zda došlo nebo nedošlo k nějaké závadě. Zda někde podezřele nestoupala teplota, nedocházelo k úniku paliva, atd. Co však z těchto dat nelze rozpoznat, je útok. Hlasový záznam z kabiny (CVR - Cockpit Voice Recorder) je totiž uložen pouze ve skříňkách na palubě letadla. A navíc, starší typy těchto skříněk, kterými je pravděpodobně vybaven i zmizelý boeing (jistě to nevíme), neumějí v případě fatální závady (například právě exploze nebo sestřelení) automaticky odeslat kódovaný signál přes telemetrii do střediska leteckých operací Malaysia Airlines. Modernější systémy už toto umějí. 

Těla na hladině

Flotila Malaysia Airlines

patří k jedněm z nejstarších, které používají letadla Boeing 777. Je na 57 místě z 66 společností s těmito typy strojů. 

Ztracený boeing

  • sériové číslo: 28420 LN:404
  • typ: 777-2H6ER
  • dolet: 14 300 km
  • první let: 14. 5. 2002
  • konfigurace sedaček: C35 Y247
  • motory: 2x Rolls-Royce Trent 892
  • poslední lety: 4. 3. 2014 - Mumbai - Kuala Lumpur, Denpasar - Kuala Lumpur

Jednu z posledních fotografií letadla najdete na serveru Planes.cz zde.

Informace o kapitánovi letadla najdete na tomto blogu (pouze anglicky).

Pátračům se zatím nepodařilo najít trosky, které by průkazně procházely ze zmizelého letadla. První možné trosky objevily v moři pod Ho Či Minovým Městem. Jsou však poměrně daleko od pravděpodobného místa incidentu. Každopádně se zdá, že se letadlo se skutečně zřítilo do moře. Je pravděpodobné, že dnes (10. 3. 2014) se na hladině začnou objevovat první těla obětí. Právě třetí den po smrti totiž začínají v těle probíhat hnilobné procesy, které naplní trup plynem a tělo z tohoto důvodu vyplave na hladinu. Jihočínské moře je však poměrně bohaté na žraloky.

Přestože je oblast velmi rušnou dopravní tepnou nákladní lodní dopravy, z havárie nikdo nic neviděl. Zatím se také čeká na snímky z družic. Pokud totiž došlo k výbuchu, tak by záblesk musel být vidět i na geostacionárních družicích. Ze sítě vojenských družic se tedy dá hypotéza o výbuchu vyvrátit nebo potvrdit.

V tomto případě lze najít analogii k případu havárie z roku 1997, kdy se chybou řízení letového provozu dostala dvě letadla na shodnou letovou hladinu. U jihozápadního pobřeží Afriky se za letu srazil Tupolev 154 M a velký čtyřmotorový proudový dopravní letoun US Air Force. Výbuch byl tehdy pozorován nejen vojenskými satelity v oblasti.

Poškození z minula?

Na snímku ze srpna 2012 je křídlo Boeingu 777-200 malajsijských aerolinek,...

Na snímku ze srpna 2012 je poškozené křídlo Boeingu 777-200 malajsijských aerolinek.

Kolem zmizení letounu se rozvinula ještě jedna teorie. Boeing 777-200 Malaysia Airlines totiž měl nedávno drobnou kolizi s Airbusem A340 společnosti China Eastern Airlines. Při pojíždění na letišti Pudong o sebe stroje zavadily a boeing přišel o konec křídla. 

Nikdo nebyl při incidentu zraněn a letadlo bylo opraveno - více zde (pouze anglicky). Zdá se však nepravděpodobné, že by tato událost měla něco společného se zmizením letadla.

Po zmizelém letounu pátrají z moře i ze vzduchu:

Oprava: článek mylně uváděl, že boeing při incidentu přišel o winglet, kterým ale tento typ není vybaven.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.