Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo bude vyšetřovat sestřelení letadla? Rusko do toho nemá co mluvit

  10:00aktualizováno  10:00
Na místo nehody malajsijského boeingu míří vyšetřovatelé. Podle mezinárodních předpisů ICAO by vyšetřování měla vést Ukrajina ve spolupráci s Malajsií a USA. Naopak Rusko by do vyšetřování zasahovat nemělo.

Trosky zříceného malajsijského letadla na jihovýchodě Ukrajiny. | foto: AP

Na místo nehody malajsijského boeingu míří vyšetřovatelé. Kromě nich byli přizváni také zástupci OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), kteří mají dohlížet na průběh vyšetřování. Proruští separatisté, kteří na místě nehody působí, je však údajně na místo nehody pouští jen velmi omezeně a hovoří se také o velmi podivném nakládání s troskami letounu i s těly obětí. Ukrajina již požádala o pomoc s vyšetřováním také Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO.

Postup při vyšetřování leteckých nehod, při nichž došlo k poškození či zničení letadla, případně k těžkým zraněním či úmrtím cestujících, je přesně stanoven předpisy ICAO. Zásadním dokumentem je Příloha 13 Chicagské úmluvy o civilním letectví (Annex 13 to the Convention on International Civil Aviation). Tento předpis, nazvaný přímo Vyšetřování leteckých nehod a incidentů, stanovuje přesné postupy, jaké má být složení vyšetřovacích komisí, které státy se vyšetřování účastní a jaká jsou jejich práva a povinnosti.

Složení vyšetřovací komise: zástupci až pěti států

Nalezené směrové kormidlo letadla Air France.

Dojde-li k nehodě v mezinárodních vodách, vede vyšetřování stát registrace, jako tomu bylo v případě nehody letu Air France 447 v roce 2009.

Rozhodující je, kde k nehodě došlo, respektive na území jakého státu leží největší část trosek (tzv. stát události – State of Occurrence). Pokud je tento stát členem ICAO, což je vzhledem k počtu 191 členů naprostá většina světa, je pověřen vedením vyšetřování. (Pokud stát události členem ICAO není nebo k nehodě došlo např. v mezinárodních vodách, přebírá obvykle vedení vyšetřování stát, v němž bylo letadlo registrováno.)

Stát události je povinen o nehodě informovat další zainteresované strany. Ty pak mají na základě této informace právo vyslat své odborníky jakožto členy vyšetřovací komise. Stát události má povinnost je přijmout. Státy, které mají právo vyslat své zástupce do vyšetřovací komise, mohou být obvykle až čtyři.

Kdo má právo být při vyšetřování?

  • Ukrajina = stát události. Měla by vést celé vyšetřování.

  • Malajsie = stát provozovatele a stát zápisu do rejstříku. Měla by mít zástupce v komisi.

  • USA = stát projekce a stát výroby. Měly by mít zástupce v komisi.

  • Nizozemsko = stát zvláštního zájmu (pocházela odtud většina obětí). Smí požádat o přidružení k vyšetřování.

Jsou to stát zápisu do rejstříku (State of Registry – stát, v němž je letoun registrován a jehož imatrikulační značku nese) a stát provozovatele (State of Operator – kde je registrována letecká společnost či sídlí majitel letounu. Často se shoduje se státem zápisu do rejstříku, ale nemusí tomu tak být vždy, například pokud letecká společnost pronajímá svá nevyužitá letadla do zahraničí).

Třetím oprávněným je stát projekce (State of Design – kde byl letoun navržen) a čtvrtým stát výroby (State of Manufacture). Pokud se nehoda týká větších letadel (nad 2 250 kg nebo letoun poháněný turbínovým motorem), musí být informována také ICAO; vyšetřování se však obvykle neúčastní.

Vyšetřování vede stát, kde k nehodě došlo

Celé vyšetřování vede stát události. Jeho úkolem je "provést všechna potřebná opatření k ochraně všech důkazních materiálů a k zajištění bezpečné ochrany letadla a jeho nákladu po dobu nezbytnou pro odborné zjišťování příčin," jak uvádí český předpis L-13, který téměř doslovně vychází z Annexu 13. To znamená, že zajišťuje veškerou dokumentaci nehody, analýzu materiálů souvisejících s havarovaným letem, ohledání trosek a expertizy, výslechy svědků a další součásti vyšetřování.

V kompetenci státu události je také vyzvednutí havarijních letových zapisovačů a neprodlené zajištění analýzy záznamů. Pokud k tomu stát nemá potřebné vybavení, může zpracování záznamů přenechat jinému státu – například státu výroby, respektive přímo výrobci zapisovačů (což by v případě nehody malajsijského boeingu měl být americký Honeywell). Nakonec je povinností státu události zpracovat závěrečnou zprávu, na níž se shodnou všechny státy podílející se na vyšetřování, a zaslat ji ICAO.

Předpis pamatuje také na státy, jejichž občané při nehodě zahynuli nebo byli zraněni. Zástupci těchto států mají právo požádat o přidružení k vyšetřovací komisi. Mají například právo přístupu na místo nehody, přístup k informacím, podílejí se na identifikaci obětí a smí hovořit se svědky či přeživšími; nepodílí se však přímo na vyšetřování.

Dodržování předpisu je závazné pro státy, které se připojily k ICAO přijetím Chicagské úmluvy. V současnosti to je většina světa - na listině signatářů je 191 států. Patří mezi ně i všechny státy, kterých se nehoda letu MH17 dotkla: Ukrajina (od roku 1992),  Malajsie (1958), USA (1946) i Rusko (1970). Měly by se tedy výše uvedeným předpisem řídit.

Problematický přístup k troskám

Voják nese černou skříňku sestřeleného boeingu. (18. července 2014)

Voják nese černou skříňku sestřeleného boeingu. (18. července 2014)

V případě nehody malajsijského letadla komplikuje situaci především fakt, že trosky letounu leží na území ovládaném proruskými povstalci. I na takové případy předpisy pamatují. "Pokud letadlo, náklad a další části leží v pásmu, do něhož stát události nedokáže zajistit přístup, musí zabezpečit převoz na místo, kam může být přístup povolen," uvádí Annex 13. To však v současnosti podle všeho Ukrajina nedokáže.

Vojáci našli černou skříňku sestřeleného letadla:

„Nezkušený“ vyšetřovací úřad a spolupráce s Ruskem

Situace je však ještě komplikovanější – i z hlediska kompetentních úřadů. Ukrajina má vlastní Národní úřad pro vyšetřování nehod a incidentů civilních letounů (NBAAII, National Bureau of Air Accidents and Incidents Investigation), zároveň je však také členem Mezinárodního leteckého výboru (MAK, International Aviation Commitee). Ten v Rusku a několika dalších postsovětských zemích plní funkci regulačního úřadu pro civilní letectví i funkci vyšetřovatele leteckých nehod. A Rusové již projevili zájem podílet se na vyšetřování nehody – i když je k tomu v současnosti nic neopravňuje.

Podle zakládajících dokumentů je za vyšetřování nehod civilních letadel na ukrajinském území jednoznačně odpovědný NBAAII; s ruským MAKem pouze spolupracuje v některých okrajovějších záležitostech, například ohledně certifikace letounů. Ukrajinský úřad však byl zřízen teprve v roce 2012 a podle záznamů v databázi Aviation-safety.net ještě nevedl vyšetřování žádné velké letecké nehody.

Ukrajinská vláda už požádala ICAO o pomoc

Podle informací agentury ITAR-TASS se ministři zahraničí Ruska a USA v sobotu shodli, že by vyšetřování nehody mělo probíhat za mezinárodní spolupráce. Ruský ministr Sergej Lavrov však zároveň zdůraznil, že by se vyšetřování měli účastnit i experti z ruského MAKu. Podle pravidel ICAO se však nehoda Ruska formálně vůbec netýká (podle dostupných informací nebyli Rusové ani mezi cestujícími).

Ukrajinská vláda také v pátek požádala o asistenci při vyšetřování i Mezinárodní asociaci pro civilní letectví, která žádosti vyhověla. "ICAO v nejbližší době vyšle své experty, aby asistovali ukrajinskému vyšetřovacímu úřadu. Jsme rádi, že můžeme poskytnout svoji podporu," řekl prezident ICAO Olumuyiwa Benard Aliu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pak prohlásil, že by zástupci ICAO měli být přímo ve vyšetřovací komisi.

Třikrát v historii vedlo vyšetřování ICAO. Dojde na to i teď?

ICAO se obvykle na vyšetřování leteckých nehod přímo nepodílí. Nehody  "jen" eviduje a po uzavření vyšetřování přijímá závěrečnou zprávu. Závěry vyšetřování zpracuje do oběžníku, který pak včetně bezpečnostních opatření rozesílá svým členům. V historii však došlo k několika případům, kdy ICAO převzalo vedení celého vyšetřování nehod.

Boeing 747 HL 7442 Korean Air Lines

ICAO vedla také vyšetřování sestřelu korejského boeingu.

Šlo o dva případy sestřelů civilních letadel (let Libyan Arab Airlines, sestřelený v roce 1973 izraelskou stíhačkou a sestřel korejského boeingu nad Sachalinem v roce 1983) a jeden případ bombového útoku (let UTA 772, který se v roce 1989 zřítil v Nigeru). Ve všech případech byly obavy, že by vyšetřování – které podle předpisů měly vést právě státy, které byly podezřelé ze zavinění nehod – nemuselo probíhat správně.

Podle Annexu 13 může stát události předat vedení vyšetřování některému z dalších států, které mají zástupce ve vyšetřovací komisi. Může se tedy stát, že vyšetřování ukrajinské tragédie nakonec ICAO také převezme. Bylo by to teprve počtvrté v historii.

Zdroje:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.