Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bohdan Pomahač: Obličeje pacientů s transplantovanou tváří se „zmenšují“

aktualizováno 
Bohdan Pomahač, úspěšný lékař českého původu, provedl s kolegy už sedm transplantací obličeje, první již před před šesti lety. Je tedy čas se ptát, co se s pacienty a jejich novou tváří děje dál. Nejslavnější český plastický chirurg dneška na to odpovídá v následujícím rozhovoru.

Bohdan Pomahač | foto: iDNES.cz

Kolik transplantací se dosud ve světě odehrálo?
Třicet. My jsme do této chvíle provedli transplantace již u sedmi pacientů, ať už celé tváře, nebo části obličeje. Jsme jediné centrum na světě, které dosáhlo takového počtu pacientů a které je schopné provádět zároveň i transplantace končetin a dalších částí těla.

První případy měly velkou publicitu v médiích, o vašich posledních zákrocích jsme však příliš neslyšeli.
Naše poslední operace se obešly bez mediálních senzací, zejména na přání našich pacientů, kteří si chtěli zachovat soukromí. Domnívám se, že v budoucnu, až se stanou takovéto transplantace častější, tomu tak bude pořád.

Bohdan Pomahač

Světoznámý plastický chirurg je ve Spojených státech prakticky mozkem několika týmů lidí, kteří dokážou úspěšně transplantovat celý obličej nebo jeho podstatné části. Přitom zajistí, že pacientovi se po transplantaci navrací například čich nebo schopnost hýbat svaly tak, aby jeho řeč byla srozumitelná. Týmy doktora Pomahače již transplantovaly pacientům také obě ruce najednou. Při jedné operaci se pak lékařům podařilo dokonce spojit všechny tři náročné zákroky dohromady. Později však pacientka kvůli otravě o ruce přišla.

Vy lékaři však sledujete své (a nejen své) pacienty dál. Uplynulo deset let od první transplantace obličeje na světě. Podstoupila ji Isabele Dinoire ve Francii. Váš první pacient nosí novou tvář již šest let. Jak se pacientům daří a co se s darovanou tkání děje?
Našim pacientům se daří velice dobře, ani jeden neztratil žádnou část transplantované tkáně. Přestože jsou velice stabilní, pozorujeme různé drobné změny, ale většinou k lepšímu. Isabele Dinoire měla, pokud vím, letos poměrně silnou rejekční epizodu (odmítavá reakce organismu, pozn.red.), ale detaily neznám. Případ ještě nebyl prezentován ani publikován.

Komplikace ale mohou přicházet. Musíte opakovaně operovat?
Komplikace jsou naštěstí poměrně zřídkavé a nepříliš závažné. Obecně se u pacientů vyskytuje sem tam nějaká infekce. Rejekční epizoda se objeví v průměru jednou za rok až dva. Většina pacientů prošla drobnými revizemi během prvního roku po operaci, od té doby již není dalších operací potřeba.

Stává se u transplantací i to nejhorší, že tělo či psychika příjemce transplantovanou tkáň zcela odmítne? Jaká je v tom případě cesta zpátky?
Zatím se to naštěstí nestalo, ale tato hypotetická možnost odhojení nás stále vede k tomu, že k transplantacím přistupujeme s plánem, který zachovává možnosti konvenční rekonstrukce. Některé týmy se pouštějí do rozsáhlejších operací, které zřejmě nejsou nezbytně nutné, ale přinášejí větší efekt. Dlouhodobě ale mohou své pacienty poškozovat právě tím, že nezůstává žádná záchranná cesta.

Američan Dallas Wiens s transplantovaným obličejem (v zelené bundě) na tiskové konferenci s chirurgem Bohdanem Pomahačem (druhý zleva)

Američan Dallas Wiens s transplantovaným obličejem (v zelené bundě) na tiskové konferenci s chirurgem Bohdanem Pomahačem (druhý zleva)

Po transplantaci obličeje se mění struktura kostí a obličej zrychleným tempem stárne. Tyto poznatky jste nyní zveřejnili ve studii publikované v časopise the American Journal of Transplantation (dostupná odsud). Co to znamená?
S postupem času jsme si všimli, že obličeje našich pacientů se tak nějak zmenšují. Jejich vzhled se díky tomu vlastně zlepšil, protože jejich tváře byly oteklé a mnohdy malinko větší, než bylo třeba. Tyto změny ale začaly až po roce po transplantaci a pokračovaly dále. Takže pooperační otok to nebyl. Začali jsme studovat CT snímky pacientů a díky mravenčí práci našich výzkumníků jsme zjistili, že obsah svalů a kostí se výrazně zmenšil.

Počítali jste s podobným vývojem, nebo i pro vás byl překvapením?
Bylo to rozhodně překvapující. Zejména proto, že jsme čekali zmenšování tukové tkáně, ale nikoliv kostí a svalů. Tuková tkáň se naopak výrazně nezměnila. Část svalů, které se příliš nepoužívaly, pravděpodobně atrofovala, ale stále nevíme, proč se zmenšil objem kostí.

Lze těmto změnám nějak čelit?
To nevím, ale zároveň si nejsem jistý, zda je potřeba tomu čelit. Možná je to proces, který se zastaví a nebude pokračovat. Jak už jsem zmínil, naši pacienti vypadají spíše lépe teď než dříve, takže úbytek svalů a kostí nenarušuje vzhled. Je ale důležité přijít na to, proč se tyto změny dějí. Častokrát se takto náhodná věc spojí s něčím v celkovém důsledku daleko důležitějším. Obecně ve výzkumu jsou právě takové nečekané objevy těmi nejdůležitějšími a nejzajímavějšími.

Při transplantaci se spojují buňky příjemce a dárce. Před časem jste říkal, že budete tento jev – chimérismus – zkoumat. Co zajímavého na tomto poli se ukazuje?
Jde o poměrně složitý proces a stále jej studujeme. Ukazuje se, že je velice těžké správně identifikovat a detekovat jednotlivé buňky, určit, jakou mají funkci, co dělají na konkrétním v místě, kde jsou přítomny. Pracujeme s kolegy na technologiích, které nám k tomu pomohou, ale jsou velice drahé. Takže tento projekt je ve fázi přípravy a podávání žádostí o granty, ale pokračujeme. Předběžné výsledky zcela jistě potvrzují, že tkáně příjemce a dárce se spolu v různých oblastech míchají a k chimérismu opravdu dochází.

Co z toho vyplývá?
Nevíme jistě, zda chimérismus tkání je výrazem jejich lepší sounáležitosti, nebo známka chronické rejekce. Paradoxně jsme objevili, že během brzkých fázi odmítnutí se aktivují imunitní buňky dárcovského obličeje. Čekali jsme spíše reakci příjemce proti dárci. Takže je to všechno zatím velká záhada.

Přetrvává v pacientech stále ta velká vděčnost, se kterou získali nový obličej?
Nesmírná. Náš první pacient byl schopen se zúčastnit promoce své dcery, posléze i její svatby, vedl ji k oltáři. Náš druhý pacient se po transplantaci oženil. Myslím, že před nebo bez transplantace by podobné společenské události byly pro ně těžko myslitelné.

Článek byl převzat z webu časopisu Vesmír, kde najdete i další články na vědecká témata. Jeho nejnovějším tématem je Hlava, všechny články k tématu najdete zde. Původní text je zde.

Uznávaný chirurg zachraňuje i končetiny, řekl nám při loňské návštěvě ČR:


Autor:
Témata: Bohdan Pomahač




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.