Stav turbočmeláka několik dnů před představením veřejnosti. Letoun má znovu...

Stav turbočmeláka několik dnů před představením veřejnosti. Letoun má znovu maskovací zbarvení, které míval během armádních zkoušek. | foto: Letecké muzeum v KunovicíchTechnet.cz

Zanedbaný, opuštěný a nakonec nalezený. Bojový turbočmelák jde do muzea

  • 22
Kunovičtí muzejníci zachránili unikátní letoun na maďarském vrakovišti. Po vydařené rekonstrukci ho v sobotu 24. června 2017 slavnostně představí veřejnosti.

Československé práškovací letadlo v bitevním provedení? Ta představa může vyloudit u mnohých úsměv, ale takový projekt skutečně existoval (a ve světovém měřítku nebyl a není ojedinělý). V 80. letech se v Československu testoval prototyp letounu Zlin Z-37TM (Turbo Military) „Turbočmelák“. Shodou okolností se unikátní letoun dochoval až do současnosti a v sobotu 24. 6. 2017 bude slavnostně představen v Leteckém muzeu v Kunovicích jako jeho nejnovější přírůstek.

Nálezový stav v Maďarsku v létě 2016

Kunovičtí muzejníci letadlo objevili víceméně náhodou loni v létě v Maďarsku, během extrémně krátké doby se jim povedlo je získat a od začátku roku 2017 letoun prošel kompletní rekonstrukcí. „Bude to nejhezčí letadlo, co tu teď máme,“ usmívá se vedoucí muzea Martin Hrabec.

Letoun má za sebou velmi pestrou historii. Vyroben byl v roce 1985 s výrobním číslem 006 ve společnosti Moravan Otrokovice, byl upraven do vojenského provedení, dostal prototypovou imatrikulaci OK-078 a poté procházel vojenskými zkouškami (více v článku: Bomby a rakety místo prášku. Soudruzi z NDR chtěli bojového turbočmeláka).

Koncem roku 1986 byl převeden do zemědělského provozu, tak jak se na správného čmeláka sluší a patří. Dostal civilní imatrikulaci OK-PJD a létal u SlovAiru a později soukromé společnosti Reas, která prováděla letecké práce.

24. 6. 2017, 12:00

Slavnostní roll-out „turbočmeláka“ v Leteckém muzeu v Kunovicích

Představení proběhne v rámci akce Odlétáme na prázdniny 2017 – Military den Kunovice.

Dále budou k vidění např:

  • ukázky Aktivní zálohy Armády ČR
  • vojenská technika (včetně tanku T-34)
  • kluby vojenské historie

Veřejnost si bude moci mimořádně prohlédnout i další exponát LMKU – bývalý vládní letoun TU-154M „Naganský expres“, který byl loni převezen do Kunovic z Prahy-Kbel a v současnosti na něm probíhají montážní práce.

Když v roce 2009 Reas zanikl, odkoupila jeho turbočmeláky soukromá firma z Maďarska, která už provozovala vlastní letadla tohoto typu a české stroje se jí hodily na náhradní díly. „Letadlo už nikdy v Maďarsku v provozu nebylo, ani nebylo přihlášené do rejstříku, takže když jsme ho našli, mělo ještě pořád české imatrikulační značky OK-PJD,“ popisuje Hrabec.

Dva konektory na křídle

Unikátní letoun s vojenskou minulostí tak skončil napůl rozložený na šrotišti a čekal na svůj neveselý osud. V létě 2016 však přišel zvrat. Kunovickému leteckému muzeu se po dohodě s maďarským vlastníkem letadla naskytla příležitost získat jednoho turbočmeláka do svých sbírek.

V srpnu 2016 podniklo několik kunovických muzejníků expedici do Maďarska a jedno z letadel si vybrali. „Vybrali jsme si turbočmeláka, který byl v tak dobrém stavu, že by se dal rovnou vystavit,“ vzpomíná Hrabec. „A já jsem si nafotil detaily všech těch ostatních čmeláků včetně křídel a výrobních čísel. Doma jsem si sedl k počítači a začal jsem se těmi fotkami probírat. A teď jsem si všiml, že u jednoho turbočmeláka mezi centroplánam a vnějšími částmi křídla byly vždy dva elektrické konektory. Jenže tam měl být podle očekávání pouze jeden, na polohová světla. Tak mě to upoutalo a říkal jsem si, co to je?“

Hrabec zapátral na internetu a zjistil, že dva konektory byly použity pro vojenskou verzi turbočmeláka - unikátní prototyp, který existoval pouze v jediném exempláři.

„Na nějakém modelářském fóru byla fotka z roku 1985, kde to letadlo stojí vyzbrojené se závěsníky, v maskovacím provedení. V ten moment jsem měl jasno a řekl jsem si: Do týdne to tu musíme mít, než se to provalí!“

Do týdne bylo letadlo v Kunovicích

Hrabec se dohodl s maďarskou firmou, svolal několik dobrovolníků z řad muzejníků, zajistil přepravu a příští týden vyjeli do Maďarska znovu. Během jednoho dne v sedmi lidech demontovali již „načaté“ letadlo tak, aby je bylo možné převézt. „Křídla byla shozená, takže my jsme jen demontovali podvozek, centroplán, stabilizátor, výškovku a nějaké drobnosti, aby to nebylo moc vysoké a široké. To šlo v pohodě, to byl pěkný výlet,“ směje se Hrabec.

Druhý den naložili turbočmeláka na kamion a odvezli do Česka. „Takže vlastně za týden od chvíle, co jsme ho objevili, už byl tady v aeroklubu. Maďaři podle mě vůbec nevěděli, jaký unikát jim tam ‚hnije‘,“ říká Hrabec.

Rekonstrukce „až na kov“

Začátkem roku 2017 se přikročilo k rekonstrukcím. Práce na konstrukci letadla provedla firma Simply fin ze Starého Města u Uherského Hradiště, o opravy kokpitu a montáže se postarali kunovičtí muzejníci. „Celé to prošlo prohlídkou, udělal se nález, strhalo se plátno, demontovaly kryty a agregáty. Zůstala jenom obnažená trubková konstrukce, kde bylo potřeba, tam se přebrousila, a znova se přestříkala,“ popisuje Hrabec. „Pak se natahovalo nové plátno. To dělal profík kvalitním plátnem, aby to vydrželo roky.“

Martin Hrabec při finálních pracech na novém exponátu.

Pohled do zrenovovaných útrob letounu.

Během renovačních prací se zjistilo, že na letounu stále ještě zůstalo původní vojenské maskovací zbarvení. Další majitelé totiž stroj pouze přestříkali typickým žlutým nátěrem. „Při chemickém odstraňování několika vrstev barvy se objevil i původní maskovací nátěr, takže se barvy odstranily až na kov a pak se letoun nastříkal zpět do kamufláže podle dochovaných dobových výkresů zbarvení,“ popisuje Hrabec.

Letadlo dostalo také nová skla – i ta se musela shánět až v Maďarsku. „Skla, vybavení, palubní deska a všechno se vyčistilo,“ shrnuje Hrabec a jedním dechem plánuje další práce: „Dochoval se původní zaměřovač a panel ovládání palubních zbraní, takže to budeme instalovat taky.“

Co dál? Dostat letadlo do muzea a dát mu střechu nad hlavou

Nyní už je letoun v hangárech Slováckého aeroklubu a probíhají na něm finální montážní práce. Podílí se na nich kunovičtí muzejníci, parta dobrovolníků, která loni a předloni dělala na demontážích letounů TU-154 ve Kbelích a připravovala Velký přelet.

Rekonstrukce bojového Turbočmeláka v Kunovicích

Ve srovnání se záchranou dvou tupolevů je akce Turbočmelák nesrovnatelně menší, ale ani ona se neobejde bez řešení logistických problémů. „Po úplném dokončení prací to budeme muset přemístit do muzea. To bude taky oříšek, protože letadlo je dost velké a neprojede jen tak bránou,“ směje se Hrabec.

Ke konci roku by kunovické muzeum chtělo pořídit provizorní plátěný hangár a svůj nejnovější a nejhezčí exponát do něj umístit, aby byl před nadcházející zimou chráněn před povětrnostními vlivy.

,