Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Brambora. Tak vypadá nejpřesnější matematický obraz zemské gravitace

aktualizováno 
Údaje z evropské sondy GOCE, která měří drobné odchylky v gravitačním poli naší planety, posloužily jako základ zatím nejpřesnějšího matematického obrazu gravitace Země. Využijí se například při kalibraci map.

Geoid zobrazující rozdíly v gravitačním poli Země. Červené oblasti jsou s vyšší než průměrnou gravitací, modré naopak s nižší. | foto: ESA

Satelit GOCE provádí velmi přesná měření gravitačního pole Země. Dokáže například pozorovat slabounké rozdíly v gravitaci u hladiny moře nebo na horách. 

Barevná "brambora" vznikla na základě výsledku jeho sedmdesáti milionů měření. Vědci se jí pochlubili minulý týden na konferenci v Mnichově. 

Kdyby bylo všude moře

Pozorování pak vědci využili k sestavení tzv. geoidu. Ten představuje ideální Zemi, na které se rozlívá jednolitý oceán bez jakýchkoliv proudů. Rozdíly ve výšce tohoto smyšleného světového stojatého rybníka na různých místech glóbu jsou založeny jenom na malých rozdílech v síle gravitace. 

Za ty můžou třeba terénní nerovnosti nebo rozdíly v hustotě podloží. Přitom platí jednoduché pravidlo, že čím více hmoty máte pod nohama, tím větší na vás v daném místě působí gravitace. V případě Země jsou rozdíly pro lidské smysly příliš malé. 

Rozdíly v hladině smyšleného superoceánu nejsou tak veliké, jak by se mohlo zdát z pohledu na geoid představený tento týden. Ve skutečnosti by činily maximálně necelých dvě stě metrů. Vědci z ESA je uměle zveličili, aby je zviditelnili. (A také se pochlubili bezprecedentní přesností svých měření.) 

Geoid má řadu využití, není to jen hračka matematiků. Hodí se například oceánografům při mapování mořských proudů a změn výšky mořské hladiny. Geofyzici ho mohou využít při hledání příčin zemětřesení a sopečných výbuchů.

Posloužit by mohl také například k sjednocení kalibrace nadmořské výšky. Jak ukázal půlmetrový rozdíl ve francouzských a britských plánech tunelu pod kanálem La Manche, nemusí to být žádná maličkost.

Družice s křidélky

Songa GOCE na oběžné dráze. Vyniká její nezvykle aerodynamický tvar, křidélka i iontový pohon

Sonda GOCE na oběžné dráze. Vyniká její (na vesmírnou sondu) nezvykle aerodynamický tvar, křidélka i iontový pohon

ESA také při příležitosti představení výsledků mise oznámila, že sonda GOCE má dost paliva, aby mohla pokračovat v práci do až roku 2013. GOCE se poté bez paliva brzy zřítí do atmosféry. 

Je to dáno tím, že se sonda pohybuje po velmi nízké oběžné dráze, jen zhruba 253 do 265 kilometrů nad Zemí. Je nejníže obíhajícím vědeckým satelitem vůbec. Příčinou je povaha jejích vědeckých úkolů, sonda by z větších výšek nemohla provádět tak přesná měření. 

Ve výšce kolem 250 kilometrů jsou ovšem stále ještě stopy atmosféry, které sondu neustále brzdí. Proto je GOCE vybavena iontovým motorem (používá jako palivo ušlechtilý plyn xenon), který udržuje její dopřednou rychlost a brání pádu do atmosféry. Jakmile ale palivo dojde, družice je odsouzena k rychlému zániku. 

Unikátní oběžná dráhy sondy určila i její aerodynamický tvar. GOCE dokonce má i malá křidélka, které ji pomáhají stabilizovat. 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.