Před 75 lety přestalo Československo existovat. Nezapomínejme, ať se historie neopakuje!

Před 75 lety přestalo Československo existovat. Nezapomínejme, ať se historie neopakuje! | foto: Archiv autora

Začíná konec Československa. Unikátní snímky z německých fotoaparátů

  • 159
"Pro nesnesitelný teror vůči německým soukmenovcům," tak znělo zdůvodnění Adolfa Hitlera pro obsazení Čech a Moravy v březnu roku 1939. Patnáctého ráno vjely první jednotky nepřítele na naše území.

Letos si připomínáme 75. výročí od událostí z poloviny března 1939. Obecné informace o sledu událostí, historické souvislosti a další podrobnosti lze jednoduše dohledat v literatuře nebo na internetu a nemá smysl je tedy podrobněji rozebírat.

Kompletní fotogalerie

Podívejme se ale na březnové dny roku 1939 pro nás Čechy trochu nezvykle – pohledem vojáka německého wehrmachtu. Je známým faktem, že po obsazení čs. pohraničí vydali Němci celou řadu památečních publikací, z nichž jsou u nás asi nejvíce známy knihy Se VII. sborem do Sudet (Mit dem VII. Korps ins Sudetenland) a Hitler osvobozuje Sudety (Hitler befreit Sudetenland), které se dočkaly dokonce českého reprintu.

Podstatně méně známé jsou ale publikace, které vydali Němci po vzniku Protektorátu a které zachycují slovem i obrazem události prožívané německými vojáky během března a dubna 1939. Asi nejzajímavější obrazové publikace vydalo velitelství IV. a VIII. armádního sboru, vzpomínky na obsazení Protektorátu se objevily i v dalších publikacích – např. v knize Wir waren dabei nebo Wir vom Alpenkorps vydanou velitelstvím XVIII. armádního sboru.

Přečtěte si

Historickou klasiku Hitler osvobozuje Sudety pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz.

Z těchto publikací je možné se dočíst, jak němečtí vojáci prožívali samotné obsazování Čech a Moravy, s jakými problémy se potýkali a jak vnímali nás, tj. české obyvatelstvo. Knihy jsou zajímavé i tím, že zachycují rovněž obsazování Moravy, v současných publikacích a na filmových záběrech se zpravidla opakují jen záběry vjezdu Němců do Prahy a na Pražský hrad.

Vraťme se tedy o 75 let zpět do osudné poloviny března roku 1939 a podívejme se na tyto události objektivem německého vojáka.

Samotné vojenské obsazení bylo plánováno dlouho předem. Do operace Märzwirbel bylo zapojeno sedm německých armádních sborů, které měly rychlým postupem neutralizovat čs. obranu, případný odpor měl být "okamžitě zlomen všemi prostředky".

Hitler okamžitě vydal prohlášení k německému lidu, ve kterém ohlašuje konec existence Československa.

Vrchní velitel německé armády generálplukovník von Brauchitsch vydal také německo-české provolání k obyvatelstvu Protektorátu.

Své vyhlášky začali hned vydávat i velitelé jednotlivých armádních skupinových velitelství. Tato je např. od generála von Lista, jehož vojska obsazovala jižní Moravu.

A následovaly další instrukce od von Brauchitsche. Pro český národ je zvláště typické rčení, že "zákazy jsou od toho, aby se porušovaly". Ze skladů čs. armády bylo vyneseno a ukryto poměrně velké množství zbraní a munice.

Rozkaz Vůdce a nejvyššího velitele německého Wehrmachtu Adolfa Hitlera k obsazení Čech a Moravy německou armádou vydaný 14. března 1939. Jako záminku pro vojenský zásah uvedl Hitler "nesnesitelný teror vůči německým soukmenovcům".

Patnáctý březen 1939 ráno – německé pěší jednotky pochodují po zasněžených cestách do čs. vnitrozemí.

Vážné problémy ale začíná mít těžší technika a motorizovaná vozidla, která končí zapadlá v závějích sněhu. (převzato z knihy Marschbefehl: Mähren - Mit VIII. A.K. ins Protektorat)

Kde selže technika, musí nastoupit lidská síla. Nakonec trocha tréninku pro některou příští zimu na východní frontě není na škodu.

Běžný obraz německého postupu na Olomouc dne 15. března 1939. Původní německý popisek porovnává sílu dvou a osmdesáti koňských sil (PS).

Problémy udržet se na cestách měla i tanková technika – zde stroje tankového pluku 6, který postupoval přes Lužické hory směrem na Prahu.

Německé jednotky na svém postupu míjí zasněžené pevnůstky vnitrozemských linií lehkého opevnění, jako např. zde u Velešína v jižních Čechách. Sněhem zaváté střílny řopíků však mlčí. Stejně jako v říjnu 1938.

Jednotky motorizované 29. pěší divize postupují Vysočinou směrem na Německý Brod.

Jednotky motorizované 29. pěší divize postupují Vysočinou směrem na Německý Brod.

Momentky ze života německých tankistů 2. tankové divize nasazené na jižní Moravě u Boskovic.

Německý postup je prováděn za plného bojového jištění. Na snímku obsluha německého kulometu MG 34 v palebném postavení. Vojáci jsou vybaveni také dálkoměrem.

Němci obsazují první větší města v Protektorátu. Zatímco na území sudetské župy byly projíždějící německé jednotky vítány sudetoněmeckým obyvatelstvem s vlaječkami s hákovým křížem, zde na čs. území je přivítání chladné jako tehdejší březnové počasí.

Ale i na území Protektorátu bylo několik německých jazykových ostrůvků, kde německou armádu přivítali obyvatelé s nadšením – například u Vyškova nebo Jihlavy.

Největší obavy měli Němci ze střetu s čs. armádou, jejíž bojovou hodnotu nijak nepodceňovali. Kromě boje o kasárna ve Frýdku-Místku se ale zabírání vojenských posádek obešlo bez výraznějších incidentů. Podle vzpomínek německých vojáků příslušníci čs. armády s Němci 15. 3. 1939 příliš nekomunikovali a na jejich dotazy a rozkazy odpovídali neustále "Nerozumím".

Velký zájem měli Němci pochopitelně také o zajištění čs. letišť. Na snímku střeží příslušníci 29. pěší divize (motorizované) hangár na letišti v Německém Brodě.

Jak dokumentuje tento snímek z dnešního Havlíčkova Brodu, vojenskou techniku odstavenou na náměstí zřejmě přes noc pokryla poměrně velká vrstva sněhu.

Příslušníci německé Luftwaffe si prohlížejí svoji "kořist" na letišti v Olomouci.

Velké pozornosti se dočkala i čs. obrněná technika, jak obrněné vozy, tak i lehké tanky vz. 35, které tvořily páteř čs. tankových jednotek. Ačkoliv se k této technice němečtí vojáci vyjadřovali ve svých vzpomínkách spíše skepticky, naše tanky Němcům ještě dobře poslouží. Bohužel.

"Jak se vám šlape na Brno?" Vrchní velitel pozemní armády generálplukovník von Brauchitsch zdraví velitele oddílu německé pěchoty.

Po převzetí vojenské ochrany nad Protektorátem byla postupně rozpuštěna čs. armáda. Snímky z německé knihy zachycují čs. vojáky odcházející do civilu.

Momentky z čs. kasáren v Olomouci, které zachycují společnou koexistenci československé a německé armády na jaře 1939.

Poslední nástup čs. pěšího pluku 43 ve Svatoplukových kasárnách v Brně Židenicích. Pro duši vojáka strašlivý moment, pro mnohé z těchto mužů však boj s Němci teprve začne – zapojí se do odboje nebo se připojí k čs. jednotkám formovaným v zahraničí v průběhu války.

Také v Protektorátu si Němci potrpěli na svoje parademarsche a pořádali jednu vojenskou přehlídku za druhou, zvláště u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera. Ze spodního snímku pořízeného v Pardubicích je patrné, že se přehlídky museli účastnit i českoslovenští důstojníci.

Ani v Brně nezapomněli Němci předvést svůj parademarsch. Navíc předvedli i své lehké tanky patřící do svazků 2. tankové divize, která se podílela na obsazování jižní Moravy.

Na Václavském náměstí pro změnu rachotily pásy tanků 3. tankové divize. Na spodním snímku je zachycen dokonce velitel tankového pluku 6 při slavnostním defilé německých jednotek před říšským protektorem von Neurathem.

Podobně jako při obsazování Sudet Němci využívali propagandu k vytvoření falešného obrazu o utrpení a hladovění obyvatelstva v Čechách a na Moravě. Podobné propagační snímky zachycující fronty hladovějících u německých polních kuchyní pochopitelně zvyšovaly prestiž německého wehrmachtu.

Překlad popisku fotky z knihy Marschbefehl: Mähren. "Když jsme přijeli, sněžilo. Když jsme opouštěli Protektorát, kvetly třešně". Němci však definitivně z ČSR odejdou až o dlouhých šest let později, až pokvetou šeříky...

Kompletní fotogalerii najdete zde.