Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Porno jen na žádost operátorovi? Británie zvažuje plošný zákaz

  9:14aktualizováno  9:14
Vláda Velké Británie nyní projednává návrhy opatření na ochranu dětí před internetovou pornografií. Jedním z nápadů je plošný zákaz pornografického obsahu přímo u providerů. Přístupný by byl jen tehdy, pokud si o to zájemce požádá.

Ve Velké Británii bude možná obsah pro dopělé na internetu jen na vyžádání | foto: Profimedia.cz

Britský premiér David Cameron přišel s nápadem, jak omezit internetovou pornografii. Chtěl by využít systému označovaného jako opt-in, tedy na vyžádání. V praxi by to mělo fungovat tak, že poskytovatelé internetu (ISP) budou blokovat přístup k internetovému obsahu pro dospělé všem. Kdo o něj bude mít zájem, bude muset o přístup ISP zažádat.

Nápad to není originální, ale z úst vrcholného představitele státní moci může znít poněkud zpátečnicky. Jak napsal tento týden anglický deník The Guardian, hodlá v brzké době Cameron zahájit jednání s velkými poskytovateli internetu, zda by bylo možné takový nápad vůbec převést do praxe. Zatím by se mělo jednat o konzultace, které by měly ukázat realizovatelnost takové akce a její dopad v porovnání s jinými způsoby ochrany.

Britský premiér s tímto nápadem přišel v rekci na výsledky zkoumání parlamentní komise, která varovala, že explicitní materiál má škodlivé účinky na zdraví dětí. Hlavní iniciátor tohoto vyšetřování, poslankyně Claire Perryová, si myslí, že se internet v tomto neliší od rozhlasu a televize a měl by být regulován. Současné metody podle ní selhávají.

"Myslím, že opt-in je jednoduché opatření, které může každý pochopit. Mám otevřenou mysl, ale věřím, že to nabízí nejlepší úroveň ochrany a zachovává možnost volby," řekla podle Guardianu Perryová.

Prakticky vzápětí se ozval mluvčí Asociace poskytovatelů internetu (ISPA), zastupující i společnosti jako Google a Yahoo. Varoval, že takové filtrování není nejúčinnější opatření a bylo by snadné ho obejít.

Prostředky k obcházení by se navíc u nezkušených uživatelů mohly stát slabým místem zabezpečení jejich počítače.

Kontrola přístupu dětí k internetovým stránkám je přitom možná již nyní. Záleží na rodičích a dalších zodpovědných osobách třeba ve škole, zda využijí některé z řady prostředků, které se nabízejí zdarma či komerčně v rámci balíčku jiných ochranných systémů pro počítač (více o možnostech ochrany v tomto článku).

Nápad vyznívá o to absurdněji v kontrastu s novým telekomunikačním zákonem přijatým v Nizozemsku. Ten se přihlašuje k myšlence síťové neutrality, která mimo jiné zakazuje omezovat přístup lidí k internetu. Nizozemí se stalo druhou zemí na světě, která zásady síťové neutrality přijala. První byla Chile.

V Česku máme červené tlačítko

Že vládou podporovaná opatření na ochranu dětí před nebezpečím internetu nemusí fungovat tak, jak se předpokládalo, jsme se mohli přesvědčit i v Česku. Před dvěma lety uvedený a policií a ministrem zaštítěný projekt Červeného tlačítka narazil hned zpočátku na problém.

Jeho úkolem totiž mělo být jednoduché nahlašování závadného obsahu. Ukázalo se však, že odesílá informace, které špehovaly internetové uživatele (více o problémech Červeného tlačítka zde).

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.