Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak brontosaurus podruhé vymřel a proč by se mohl dočkat rehabilitace

  17:34aktualizováno  17:34
Jeden z nejslavnějších dinosaurů vůbec, brontosaurus, vypadl z vědeckého názvosloví už před více než sto lety. Skupina vědců na základě analýzy řady fosilií chce ovšem nyní slavnému zvířeti znovu vrátit jeho jedinečnost.

Nákres brontosaura vzniklý na základě prvního známého exempláře popsaného O. C. Marshem v 19. století. Kostru neměl k dispozici kompletní, jen vyšrafované části. Lebka je zcela nepůvodní, patřila zřejmě brachiosaurovi. | foto: volné dílo

Když jsem kolegy v redakci požádal, aby bez přemýšlení řekli tři dinosaury, kteří je napadnou jako první, v podstatě vždy se v jejich výčtu objevil (kromě T. rexe) i dobrácký, býložravý brontosaurus. Nikdo z dotazovaných přitom nevěděl, že “hřmotného ještěra“, jak zní překlad jeho rodového jména, jmenovali vlastně neprávem. Brontosaurus ve skutečnosti v paleontologii nemá žádné místo už více než sto let.

Tvor, který měl patřit mezi tzv. sauropody, žil na území dnešní Severní Ameriky v období jury (před cca 150 až 200 miliony let). Pro moderní vědu se zrodil přesně v roce 1879, kdy americký paleontolog O. C. Marsh zveřejnil krátký popis nového druhu nazvaného Brontosaurus excelsus na základě pozůstatků z amerického Wyomingu.

Bylo to ve vypjaté a horečné době, alespoň z paleontologického hlediska. Bohatí mecenáši, univerzity a muzea z východního pobřeží USA tehdy vysílali do oblastí bohatých na fosílie na americkém západě jednu skupinu průzkumníků za druhou. Kosti velkých dinosaurů byly v módě a kde je poptávka, najdou se lidé, kteří jí ochotně vyhoví.

O. C. Marsh byl jedním z nich. Na Yale působící paleontolog byl zapletený do dlouhotrvající „války o kosti“, především se svým rivalem z Filadelfie Edwardem Drinkerem Copem. V honbě za novými trofejemi oba dělali chyby a špatné závěry, které jejich následovníci napravovali dlouhá desetiletí. Na brontosaura došlo hned zkraje této velké čistky, už v roce 1903.

Rekonstrukce velikostí člověka a tří apatosaurů, od kterých máme kosterní nálezy. Oranžově je Apatosaurus ajax, červeně Apatosaurus louisae a zeleně je Apatosaurus (či chcete-li Brontosaurus) excelsus.

Rekonstrukce velikostí člověka a tří apatosaurů, od kterých máme kosterní nálezy. Oranžově je Apatosaurus ajax, červeně Apatosaurus louisae a zeleně je Apatosaurus (či chcete-li Brontosaurus) excelsus.

V té době další doyen paleontologie, Elmer Riggs, zveřejnil svou vlastní analýzu nálezů, ze kterých Marsh vycházel. Riggs tvrdí, že slavný paleontolog při zkoumání těchto pozůstatků přehlédl podobnost s jinou skupinou dinosaurů, kterou také sám popsal. Stalo se to v roce 1877, kdy Marsh zveřejnil popis rodu Apatosaurus (“klamající ještěr“). Vycházel z pozůstatků mladého zvířete, což při první analýze zastřelo podobnosti mezi apatosaurem a brontosaurem, argumentovaly novější analýzy. Podle ní si oba druhy byly tak blízko, že by měly být řazeny do stejného rodu (tj. jejich názvy by měly začínat stejným slovem).

Protože v paleontologii platí, že vyhrává ten, kdo přijde první, v oficiální literatuře brontosaurus „vymřel“ a změnil se na apatosaura - a to už v době, kdy vítězné tažení tohoto dvakrát vyhynulého dinosaura světem populární kultury sotva začínalo.

Rozhodnutí o zahrnutí obou tvorů do jediného rodu Apatosaurus bylo ještě potvrzeno v druhé polovině 20. století. Několikrát se sice vyskytla snaha o oživení původního rozdělení a brontosauři měli i své zastánce (například slavného biologa a popularizátora Stephena Jay Goulda), zatím ovšem vždy bez úspěchu. 

Jak jsme ale psali, nejnovější a na pohled poměrně solidně „vyfutrovanou“ supliku za brontosaury překládá palentolog Emanuel Tschopp, toho času na univerzitě v Lisabonu. Práce vyšla v časopise PeerJ a je zdarma dostupná. Není to vůbec krátké čtení, studie má několik set stran.

Tschopp a spol. měli proti svým předchůdcům samozřejmě tu výhodu, že mohli vycházet z mnohem bohatšího materiálu. Samotné metody se sice příliš nezměnily (nálezy dinosauří DNA jsou výjimka), ale od konce 19. století jsme objevili tisíce nových dinosaurů a řadu nových exemplářů i dříve popsaných druhů.

Tým tak během několika let práce provedl srovnání 81 koster a 477 kosterních pozůstatků velkých býložravých dinosaurů patřících do čeledi Diplodocidae, kam spadá i apatosaurus (a svého času tedy i brontosaurus). Byla mezi nimi i šestice koster druhu Apatosaurus excelsus, jak se dnes původní Marshův brontosaurus nazývá. Vědci (tedy především samotný Tschopp v rámci svého doktorandského studie) neporovnávali pouze ty exempláře, na jejichž základě byl daný druh popsán, ale všechny dostupné fosílie pod něj zahrnované.

Rekonstrukce podoby dinosaura podle dnešních představ o jeho stavbě těla (včetně hlavy podobnější ostatním zástupcům čeledi Diplodocidae).

Rekonstrukce podoby dinosaura podle dnešních představ o jeho stavbě těla (včetně hlavy podobnější ostatním zástupcům čeledi Diplodocidae).

Byť hlavní autor studie pro časopis Science tvrdil, že to původně nezamýšlel, na základě své práce navrhuje rod Brontosaurus znovu „oživit“. Podle něj se liší od apatosaurů ve více jak desítce důležitých anatomických charakteristik (měl mohutnější krk, jiný tvar lopatek, kostí v lýtku atp.), což anatomové v jiných případech považovali za dostatečně dobrý důvod pro ustavení samostatného rodu. Dokonce navrhuje mezi brontosaury zahrnout i druhy z dnes uznávaného rodu Eobrontosaurus.

Uvidíme, jak na jeho nápad zareagují kolegové. Zatím je velmi čerstvý a udělat si na něj názor chce tedy nějaký čas. Debata není vůbec rozhodnutá. Nepochybně se najdou vědci, kteří nápad zavrhnou, a jistě si najde i své příznivce. Ovšem paleontologické mlýny melou pomalu a na výsledky si budeme muset asi ještě chvíli počkat. „Vítání brontosaurků“ je zatím předčasné - ale samozřejmě ho nikomu nemůžeme zakázat.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.