Směrnice by v nynější podobě nahrála velkým firmám a poškodila ty menší a střední, řekl český programátor David Maxera. Model softwarových patentů podobající se návrhům ve směrnici už nějakou dobu funguje v USA. "Americké zkušenosti ale ukazují, že dojde k likvidaci drobného vývojářství," uvedl další z českých účastníků Dan Ohnesorg. Velké společnosti naopak argumentují tím, že jim současná pravidla neumožňují dostatečně ochraňovat novinky a inovace, které mnohdy vyvíjejí řadu let.
"Budete potřebovat právníky, kteří budou zkoumat, jestli to někdo má nebo nemá patentované, čímž rostou náklady a pro malé firmy je to ekonomicky nemožné a zároveň těžko proveditelné," dodal Ohnesorg. Existují výpočty, že pokud by jednotlivec chtěl programovat jako živnostník a měl by sledovat vývoj patentů, musel by každých dvacet minut analyzovat jeden patent, řekl ČTK spolumajitel softwarové firmy Marcel Kolaja.
O návrhu směrnice měla dnes jednat rada ministrů a očekávalo se, že jí bez debaty schválí. Nakonec ale byla předloha stažena z programu zasedání. "Evropská komise velmi lituje, že to nebude na programu jednání," reagoval na to v pátek mluvčí Evropské komise Olivier Drewes. Podle diplomatických zdrojů připomínky k návrhu zaznívaly například z Polska, Slovenska či Lotyšska. Španělský senát zase vyzval vládu, aby na radě hlasovala proti, a podobně se vyjádřil i nizozemský parlament.
Demonstrantům by nevadilo, kdyby se patentovaly přístroje a případně i strojový kód jednotlivých programů. Nesouhlasí ale s tím, aby se dalo patentovat třeba i to, jak budou jednotlivé součásti programu rozloženy na obrazovce či jak jsou poskládána dialogová okna.
"Těžko si lze představit program, který by nějakým způsobem neukazoval, že se něco děje," uvedl Kolaja. Avšak patentovat by se podle směrnice mohl i třeba takzvaný progress bar, což je ukazatel, na kterém postupně narůstají procenta v závislosti na tom, jak program postupuje. Za jeho použití by se pak muselo platit, dodal.
