Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zaspali výrobci foťáků dobu? Jaká je budoucnost fotografie

  0:06aktualizováno  0:06
Mobil místo fotoaparátu. Instagram místo papírového alba. Selfie místo návštěvy fotoateliéru. Jednoduché filtry místo složitých úprav. Žádné čekání na fotky, kamarádi je chtějí hned. Trendy, které mění fotografii. Jak to vidí odborníci a výrobci foťáků?

Mobilní telefony se tlačí na místo kompaktních fotoaparátů. I kvůli populárním trendům, jako je selfie. | foto: Profimedia.cz

Proč lidé nejčastěji fotí mobilem? Protože jej mají stále u sebe a mobilní fotky mohou ihned publikovat na sociální sítě, když je předtím „vylepší“ řadou filtrů a nástrojů přímo na displeji. Fakt, který si výrobci kompaktních fotoaparátů dlouho jakoby nebyli schopni připustit. A přitom to není zdaleka jediný problém, který musí Nikon, Canon, Olympus, ale i Sony, Panasonic a Samsung a další výrobci řešit. Jak vidí tu nejbližší budoucnost fotografování předvedli tyto značky v září na veletrhu Photokina v Kolíně nad Rýnem.

Druhá digitální revoluce

V první fázi (na přelomu století) běžný uživatel odešel od analogové fotografie k digitální. Teď se schyluje k další revoluci - namísto nahrávání fotek z karty do počítače a jejich následného tisku nastupuje okamžité posílání fotek na cloud.

Ani fotografie, jako výsledek celého procesu, není tou fotografií, kterou byla dřív. Stále více lidí skladuje své obrázky pouze v elektronické podobě a pro jejich předvádění využívá elektronická fotoalba, služby typu Rajče.net nebo sociální sítě jako Instagram. Daří se fotoknihám, jimž analytici stále ještě předpovídají mírný růst po příští dva roky. Razantně se tedy změnil celý fotografický vesmír, počínaje vznikem snímku (v masovém měřítku vede mobilní fotografie), přes zpracování (už dávno zmizely černé komory i fotolaby) až po jeho publikaci (skutečná alba jsou nahrazována elektronickými). Co s tím?

Nový fenomén nebo slepá ulička: connected camera

Problém s konektivitou u kompaktních fotoaparátů a zrcadlovek je zdánlivě lehce řešitelný. To už pochopili prakticky všichni výrobci a na výstavě Photokina v Kolíně nad Rýnem se výraz „connected camera“ skloňoval prakticky na každém stánku.

Logo wi-fi se objevilo na většině nových aparátů z kompaktní a střední třídy zrcadlovek. Značí, že pořízené snímky lze ručně či více méně automaticky přenést do mobilního telefonu, tabletu či počítače ihned po pořízení. Problém je samozřejmě s vybíjením dvou přístrojů naráz.

Tradiční výrobci si však nemohou (nebo nechtějí) dovolit, vložit do přístrojů GSM modul. Automaticky by se tak stali výrobci mobilních telefonů, což s sebou prý nese další agendu a náklady. Tak to alespoň vidí u Nikonu, jak mi v rozhovoru potvrdil Nicolas Gillet, produktový manažer zodpovědný za kompaktní fotoaparáty.

Co je Cinamatic

Ačkoliv boom Hipsmaticu skutečně do jisté míry pominul, služba se dál rozvíjí a nově nabízí aplikaci Cinamatic pro natáčení krátkých videí pro sdílení přes Vine, Twitter, YouTube nebo Facebook. Princip je stejný jako u fotek, natočíte mobilem krátké video, přidáte filtr imitující filmovou grotesku a „cool“ výsledek je na světě. 

Tím však odbočujeme k dalšímu fenoménu dnešní doby a tím je natáčení ultrakrátkých (většinou 6 až 15sekundových) videoklipů, který je opět doménou mobilních telefonů.

Hipstamatic - točíme video mobilem.

Hipstamatic - točíme video mobilem.

„Než takový krok podnikneme, musíme si být stoprocentně jistí, že je správným směrem a nejde jen o nějakou dočasnou záležitost. Vzpomeňte si na fenomén Hipsmatic. Ve své době se jím seriózně zabývali i profesionální fotografové a snímky z této služby ukazovali na titulních stránkách svých portfólií,“ vysvětluje Gillet (dále viz boxík - Co je Cinamatic).

Co mají kompakty a zrcadlovky a nemají mobily?

Zkusme si odpovědět na zdánlivě jednoduchou otázku, proč si koupit kompaktní fotoaparát nebo dokonce zrcadlovku, když už máme doma slušný fotomobil. Ani ten nejlepší totiž nedokáže pořídit tak kvalitní snímky jako slušný kompakt. Chybí mu k tomu především kvalitní optika a tím pádem i schopnost snímat za snížených světelných podmínek, rychlý pohyb, pracovat s hloubkou ostrosti, atd. Další otázka samozřejmě zní, zda to uživatelé vůbec chtějí. Většina zřejmě ne a proto se také kompakty prodávají hůře. Ty levné, řekněme základní, již z trhu prakticky zmizely. 

Pro pokročilé fotografy ve vesmíru zrcadlovek a ultrazoomů zase chybí koncovka, která by jim v tvorbě pomohla a mobilní fotografové už ji mají dávno k dispozici (samozřejmě na jiné úrovni). Představa, že každá fotka, kterou uděláte se vám automaticky zálohuje na (neomezené) cloudové uložiště v plném rozlišení (případně v RAW) je zatím v běžném (neprofesionálním) fotografování nereálná. Chybí nejen konektivita u stávajících zrcadlovek, ale hlavně prostupnost mobilních sítí, které by velký objem dat v reálném čase prostě nepobraly.

Přesto lze mírné zlepšení v pomalu rostoucí nabídce cloudových řešení a dalších služeb pozorovat. Například Canon ke své cloudové službě Irista chystá i propojení se softwarem Lightroom. I to je způsob, jak si stávající zákazníky uchovat, poskytnout jim kompletní servis od vzniku fotografie, přes její uložení až po úpravu a publikaci. Je to něco, co si „mobilní fotografové“ už dávno užívají.

Jak budoucnost fotografování, fotografie a fotoaparátů vidí odborníci a vybrané firmy z oboru si můžete přečíst dále:

Jak vidí budoucnost ...

V konstrukčních konceptech je v digi fotografii větší pestrost než bývala v analogu a ještě dlouho zůstane. Malé levné kompakty vyhynuly, ale vše ostatní se udrží ještě dlouho, nicméně v opravdu delším horizontu si myslím, že na úbytě zajde formát APS-C, jeho uživatele si rozebere sektor full frame a malých mirrorless přístrojů. APS-C má horší výsledky než full frame a je větší a těžší než SCC, tak co s ním? Podstatné změny však přinese vývoj procesorů a zvyšování jejich výpočetní kapacity.

Do boje proti mobilům

Kromě kompaktů a zrcadlovek s Wi-Fi konektivitou se výrobci snaží na aktuální trendy odpovídat i dalšími změnami v portfoliu.

Panasonic Lumix CM1 představený 15. 9. 2014 na veletrhu Photokina v Kolíně nad...

Panasonic Lumix CM1 - foťák nebo mobil?

Cesta je v ultrarychlém sekvenčním focení, s dodatkem HDR, odšumění a hlavně technik „stitch focus“, kdy se dohromady skládají obrázky s různou rovinou zaostření. To vše zdomácní podle mého odhadu do pěti let, do deseti určitě. Pokud máme pud sebezáchovy, dojde k renesanci tisku a pevných kopií – digitální fotka jsou jen číslíčka a disk udělá pink a je po číslíčkách. Ta budou v p., pardon, v cloudu, což je totéž.

  • Petr Lindner - šéfredaktor Nikon blogu, dříve šéfredaktor časopisu DigiFoto

Je zbytečné obávat se o fotografii jako takovou – ta hned tak ze světa nezmizí. Statický dvojdimenzionální obraz je v jistém smyslu nenahraditelným médiem pro přenos vizuální informace. Ne vždy a ne všude se dá použít video, a obyčejná „placatá“ fotka, ať už zobrazená na papíře nebo na displeji, nevymře jen proto, že si to usmyslí nějaký vizionář nadnárodní korporace. Otázkou však je, jakým způsobem budou do budoucna fotografie pořizovány.
Že se rodinná fotografie přesunuje – a do úplného přestěhování jí zbývá už jen malý kousek – od digikompaktů k fotomobilům, to je realita dneška, a budoucnost zcela jistě jiná nebude. Netvrdím sice, že je to dobře, „lid“ však má evidentně jiný názor.

Velké obavy mám ale z budoucnosti kvalitní fotožurnalistiky, která se v diktátu rychlosti čím dál víc spokojuje s amatérským šlendriánem, se snímky pořízenými od pasu mobilem, grabnutými z nekvalitního videa a podobně. Vydavatelům webových deníků nezáleží na kvalitě obrazového obsahu, vítězí ten, kdo první přinese alespoň něco – čti cokoliv. Tohle bohužel minimálně pro příštích pár let vidím velmi černě.

Dobrou fotografii budou tedy evidentně živit i nadále nadšení fotoamatéři, umělci, profesionálové z reklamní branže a další fotografové, kterým na výsledku skutečně záleží. Vyspělé plnoformátové digitální zrcadlovky budou pro tyto tvůrce ještě mnoho let tím nejlepším nástrojem, spoustu práce ale zastanou také tzv. bezzrcadlovky, které ještě období hojnosti teprve čeká.

Canon představil skvělou zrcadlovku Canon EOS 7D Mk II, která se jistě stane snem mnoha canonistů. Zatímco Canon posiluje řadu zrcadlovek se snímačem APS-C, u Nikonu zdá se preferují plnoformátové senzory. Nový Nikon D750 je již třetí plnoformátovou zrcadlovkou od Nikonu představenou v tomto roce! Pro srovnání - Nikon teď nabízí pět fullframů, ale jen tři APS-C zrcadlovky. Byť zástupci Nikonu tvrdí, že APS-C nestojí na vedlejší koleji, poměr 5 : 3 leccos naznačuje. V zrcadlovkách je tedy jasno — stávající zákaznící mají, kam upgradovat.

Horší je to na trhu s kompakty. Skromá nabídka nových modelů jednoznačně dokazuje, že chytré telefony definitivně převálcovaly kompakty. Fotografiční výrobci, kromě toho, že vyklidili většinu pole, na tenhle trend reagují různě. Canon a Nikon sází na sofistikované kompakty (Canon G7 X), zatímco Panasonic uvedl na trh mobil s pokročilými fotografickými funkcemi (Panasonic CM-1). Stejnou cestou se již před časem vydal Samsung. A konečně, rostoucí nabídka kompaktů s výměnnými objektivy dokazuje, že tato kataegorie si přeci jen vydobyla místo na slunci.

Nerad si hraji na proroka, ale když se podívám do minulosti, občas mi to dokonce vyšlo. Jako lektor a publicista aktivně fotografuji a léta jsem fotografickou techniku i prodával. Denně se potkávám s fotografy všech úrovní. I když je vždy co zlepšovat a výrobci vždy přijdou s něčím novým, protože musí oslovit nové zákazníky, fotografická technika už dávno dosáhla takové úrovně, že běžný fotoamatér ji většinou plně využít ani nedokáže. Nyní je však vidět nový směr. CSC fotoaparáty začínají vytlačovat amatérské zrcadlovky. Nejistá budoucnost čeká na poloprofesionální APS-C zrcadlovky. Jejich vlastnosti ocení už jen fotografové sportu a zvířat. Pozornost náročnějších amatérů se přesouvá směrem k Full-frame zrcadlovkám a špičkovým CSC foťákům. Těm budou muset výrobci konkurovat menšími, ale dobře vybavenými zrcadlovkami. Tento trend je vidět například u Nikonu a jeho modelů Df a D750.

V kategorii kompaktů je směr vývoje zřejmý. Laciné modely jsou definitivně na ústupu. Šanci na přežití mají jen kompakty s větším snímacím čipem – minimálně jednopalcovým. Nepředpokládám, že se v blízké budoucnosti změní, co a jak fotografujeme. Jistě, technika se bude zlepšovat, ale to bude mít vliv jen na to, kolik šumu bude na fotkách. Profesionální fotografové se začínají vracet zpátky k základům fotografie. Více využívají pevné objektivy, se kterými je složitější práce už při kompozici, ale díky svým vlastnostem umožňují kreativnější práci s hloubkou ostrosti. Kvalitní, ale menší a tím pádem nenápadnější přístroje dovolují fotografům snadněji překonat mezilidské bariéry a dostat se přímo do centra dění. Nadále bude pokračovat implementace wi-fi, NFC a Bluetooth technologií do fotoaparátů, ale na to netřeba být prorokem. Pokusy o vylepšení foťáku chytrým operačním systémem zatím selhaly. Výrobci to však budou i nadále zkoušet. Neopustí nás ani selfie mánie a potřeba všechno ihned sdílet na sociálních sítích. V budoucnosti se ještě více od sebe oddělí ti, co jen tak „cvakají“ a ti, kteří to s fotografií myslí vážně.

Na všech liniích by měla pokračovat cesta za tmou; citlivější obrazové senzory postupně předčí lidské oko v podmínkách nedostatku světla, a budou se ho, jako limit našeho vnímání fotografie, pokoušet dohnat i v aspektech rozlišení a dynamické pružnosti. Pomohou jim algoritmy úpravy obrazu, případně světelnější konstrukce objektivů.
Trh kompaktů se soustředí na vyšší třídu vyspělých přístrojů s většími senzory a kvalitní optikou, poptávka bude i po delším rozsahu zoomu. To je prostor nad konstrukčními limity mobilních telefonů.
Fotoaparáty budou po vyhodnocení scény nápomocny uživateli při tvorbě kompozice, upraví ohnisko, hloubku ostrosti. Pokračovat bude zdokonalování spojení fotoaparátu a videokamery v jedno zařízení.
Zcela jistě dojde k ještě většímu provázání linie vyfoť - odešli - zpracuj - archivuj za využití rychlých přenosových technologií a cloudových úložišť.

Nikon v nedávné době oslovil společnost Future Laboratory s požadavkem, aby připravil studii zabývající se trendy, které můžeme v blízké budoucnosti očekávat ve fotografii a vizuálních technologiích vůbec. S výsledky této studie pak Nikon seznámil novináře na tiskové konferenci při příležitosti zahájení veletrhu Photokina. Podle tohoto průzkumu bychom v budoucnu mohli využívat například kontextové fotoaparáty, které budou schopné číst emocionální rozpoložení fotografa, které v něm vyvolává snímaná scéna. K tomu by sloužily nové senzory schopné identifikovat parametry okolního prostředí a ty pak přiřadit k vnitřním pocitům člověka, který je pomocí takto kontextově ovlivněného obrazu předává ostatním.

Dalším trendem by mohly být obrazy, které budeme vnímat nejen zrakem, ale budeme moci zapojit všech pět smyslů. Uslyšíme zvuky, ucítíme vůně, nahmatáme struktury a dokonce budeme moci konzumovat určité pochutiny, které umocní zážitek z tohoto „obrazu“.

Future Laboratory také předpovídá zařízení, která budou mít lidé neustále při sobě a která budou nepřetržitě snímat veškeré dění v našem životě tak, abychom nepropásli žádný okamžik a k těm příjemným se mohli kdykoliv vracet. Měla by existovat i možnost vytvářet fotografie, které budou pozitivně stimulovat naše vnitřní podvědomí, navozovat klid a dokonce nás budou schopny ochránit před negativními vlivy okolí a případně i od bolesti.
Do jaké míry se tyto vize vyplní, a do jaké míry se Nikon nechá těmito trendy inspirovat, ukáže jen budoucnost. Já věřím, že není příliš vzdálená a že se výsledku ještě všichni dočkáme.

S rozvojem techniky se dnes fotografem stává skoro každý, kdo vlastní smartphone. Roste počet pořízených snímků, a tím pádem i počet snímků, které je potřeba uchovávat. Zpracování fotografií klasicky na počítači dnes zdatně sekunduje úprava již v zařízení, kterým je snímek pořízen. Pomocí Zoner Photo Studia pro PC a pro Android se snažíme vyjít vstříc oběma typům uživatelů. Otázkou samozřejmě je, jak s fotkami uživatel naloží dále. První možností je nějak fotky uchovávat, archivovat a zálohovat tak, aby to takříkajíc sedlo do běžného workflow práce s fotkami. Cloudové řešení optimalizované na fotky (např. s podporou RAW souborů, snadno dostupnou možností archivovaná data prezentovat,…) dosud nikdo pořádně nepředstavil a logicky tak o něm přemýšlíme. Druhým směrem pak je data nějak rozumně využít dál, ne jen fotografie uložit do archivu. My například nabízíme aplikaci pro mobily a tablety, která umí vyrobit pohlednici z fotky v zařízení. Nabízejí se však i další fyzické produkty.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.