Budoucnost internetu: svlékne vás do naha a ubaví k smrti

S každým pohodlným kliknutím a propojením se svlékáme ze svého soukromí a vzdáváme se nezávislosti. Všudypřítomná světová síť je komunikačním prostředkem a zdrojem zábavy, který nás pomalu přenáší do alternativní reality. Personalizace bude všude, ale zloději také. Jaká je budoucnost internetu?

Věštíme budoucnost internetu... | foto: montáž: Michal Barák, iDNES.cz, Profimedia.cz

Předpovídání nepředvídatelného

Podle některých autorů je předvídání rozvoje techniky z principu nemožné. Kdyby někdo uměl spolehlivě předpovědět budoucí vynálezy a úspěchy, už by je uvedl do praxe v současnosti. Předpovědi navíc nemohou počítat s výjimečnými, skokovými objevy, a přitom právě tyto neočekávatelně události, tzv. "černé labutě", mají podle filozofa Nassima N. Taleba klíčový vliv.

"Předpovědi jsou velmi obtížné, obzvláště týkají-li se budoucnosti," vtipkoval Niels Bohr, nobelista, který pomohl přenést fyziku z jasného světa kauzality do komplikovaného vesmíru kvantové mechaniky. Ale snaha odhadnout, jak to bude za pár let, je lidem vlastní. Plánujeme, spekulujeme, sníme. Nebo se také děsíme, varujeme a nostalgicky vzpomínáme na staré dobré časy. Ať už patříte mezi optimisty, pesimisty nebo realisty, budoucnost internetu nabídne něco právě pro vás.

Spíše než o konkrétní předpovědi nám tu půjde o principy, které v oblasti internetu začínají hrát důležitou úlohu. Tento článek proto berte spíše jako zamyšlení nad možnými důsledky současných trendů a rozvíjení některých spekulací.

Z jistého pohledu je tu budoucnost už dnes. Jen je neviditelná, skrytá, pod zemí. Schovává se mezi miliony nápadů, které si dnes získávají příznivce jen mezi nadšenci a "rannými osvojiteli". Ale některé z těchto nápadů, které dnes většina lidí vnímá jako potrhlé, komplikované či zbytečné, se prosadí a změní internet k nepoznání. Nebo dokonce změní svět. Tu hranici mezi "internetem" a "světem" totiž možná za pár let nebudeme vnímat tak ostře, jako dnes.

Cloud Data jsou všude k dispozici, a přitom na jednom místě

Mnoho obrazovek, jeden prohížeč

Prohlížeč dnes není jen důležitější než operační systém, jak předvídal ředitel Opery v našem rozhovoru z roku 2008. Prohlížeč je univerzální prostředek pro přístup k nové realitě, ať už je v mobilu, na počítači, na tabletu nebo v televizi.

Přesun do cloudových úložišť není nijak nový trend. Naopak, je to v jistém smyslu návrat k terminálovým počítačům, kde klienti prostřednictvím "tenkého" počítače (terminálu) přistupovali k "mocnému" počítači (serveru). Internet po letech tento návrat dotáhl k dokonalost. Místo všemocných počítačů přistupujeme ke všem našim aplikacím přes prohlížeč, jehož výhoda tkví v univerzálnosti. Je to neefektivní? Možná. Ale funguje to, protože uživatelé se najednou nemusí o nic starat. Tencí klienti se v podobě tabletů dostali na svůj nový vrchol.

Po světě je 50 milionů datových serverů, Googlu patří milion. (zdroj: HudsonYorke.com)

Ale proč na tuto hru přistoupily velké firmy, které musejí na svých serverech utáhnout požadavky všech těchto jednotlivých klientů? Poskytovatelé služeb jsou z cloudu nadšeni, konečně mají totiž zajištěný obchodní model, který jim zaručuje snadno představitelné a dlouhodobé příjmy.  Odhaduje se, že 56 % uživatelů využívá cloudový e-mail, 34 % ukládá fotky on-line a 5 % za cloudové služby platí. Cloud navíc zajišťuje neustálý přísun cenných dat o každém kliknutí. Tato data lze dále využít pro cílení reklamy a sběr dat.

I univerzálnost a dostupnost cloudu s sebou nese rizika, například ve snížené bezpečnosti. Lidé vědí, že mají být opatrní, když zadávají PIN do bankomatu nebo když si čtou smlouvu s novým zaměstnavatelem. Když ale totéž dělají v rámci prohlížeče, který zároveň slouží ke čtení zpráv, vtipů a mailů, přirozeně se jejich ostražitost snižuje. Navíc napodobit bankomat něco stojí, napodobit stránku banky dokáže i podvodník druhé kategorie.

Samozřejmost Internet není někde tam, ale (skoro) všude

Dvě pětiny uživatelů internetu pochází z Asie.

Přestože internet je tu s námi desítky let, teprve posledních zhruba patnáct let se týkal významné části společnosti. Dnes už tvoří internetová populace třetinu populace celkové, přičemž u Evropy, Austrálie a Severní Ameriky jsou podíly výrazně vyšší (64 %, 68 % a 79 %). Díky nástupu mobilního internetu přestáváme o internetu uvažovat jako o něčem nepřirozeném, o něčem neobvyklém. Vyhledat si na webu film, otevírací hodiny, vlakový spoj nebo cenu zboží je běžná schopnost digitálního věku.

V následujících letech budeme čím dál méně uvažovat o internetu jako o něčem "výjimečném" nebo nereálném. Samotná představa toho, co je realita, bude tímto vnímáním samozřejmě zpětně ovlivněna, jako to předvídal Milan Kundera (tzv. imagologie) nebo Jean Baudrillard (tzv. hyperrealita). Čím dál větší část toho, co víme či známe, se k nám dostalo skrze web či bylo jinak sítí profiltrováno.

Tablety vedou o víkendu ráno a ve všední den večer, mobily během ranního dojíždění a večerního toulání se.

Jediné, co dnes nekonečnou zábavu kdykoli a kdekoli brzdí, je omezená výdrž baterií v našich přístrojích, především chytrých telefonech a tabletech. Ty se tak přes den doplňují s tradičnějšími obrazovkami počítačů a notebooků. Lze předvídat, že v budoucnu budou mobilní zařízení schopna pokrýt celý náš den a odstranit tak další překážku, která nás od plného propadnutí webu odděluje.

Rozšířená realita Reklama a zábava všude, kam se podíváš

Neznamená to, že by neexistovala vazba internetové reality na realitu skutečnou. Naopak, internet bude v jistých ohledech stále více vázaný na lokalitu a pozorovací úhel jednotlivého uživatele. Informace nebudou nutně existovat "na stránkách", ale v robustních databázích, které zajistí, že různá zařízení budou umět prezentovat informace v různé formě různým lidem.

Sergey Brin, spoluzakladatel Google, předvádí Google Glass na I/O konferenci 2012.

Už dnes platí, že když dva lidé ve vyhledávači Google hledají totéž, neuvidí totéž. Záleží na jejich historii, jazyku, lokalitě, přátelích a desítkách dalších parametrů. Do budoucna bude záležet i na úhlu pohledu, na tom, co se člověk právě chystal udělat, na jeho zvycích a rutinách, které si počítač bude (někde v nějaké centrální databázi) ukládat a analyzovat.

Google Glass je jen jeden z projektů, který ukazuje potenciál takovéhoto uvažování. Ale i obyčejný smartphone bude moci inteligentně reagovat na vaše chování a celý se mu dokáže přizpůsobit. Vyhledávač tak například vrátí jiné výsledky, pokud hledáte "taxík" v obýváku v sobotu večer nebo na letišti v úterý ráno. V prvním případě najde a pustí příslušný film, v druhém případě zavolá odvoz.

Motivy firem v tomto případě nejsou v žádném případě altruistické. Spolu s všudypřítomností informací a jejich navázání na naše chování, na naši polohu a na naše návyky souvisí i velmi přesné cílení reklam. Facebook i Google dnes umožňují až znepokojivě detailní filtrování lidí, kterým se reklama zobrazí: např. ženy z ČR ve věku 25–35 let, které se zajímají o basketbal nebo golf.

Cílení reklam na Facebook.com

Do budoucna však bude možné reklamy cílit i na základě skutečného chování spotřebitelů, a to nejen podle lidí, ale i podle kontextů, historie, plánů a zájmů. Jak by na to vůbec někdo mohl přistoupit? Asi stejně, jako jsme přistoupili na kreditní karty, které hlásí každý náš krok bankovnímu ústředí: je to pohodlné a rychlé.

Personalizace Díky za každé nové kliknutí

Soukromí

Ukazuje se, že často nemáme problém vyměnit své pohodlí za soukromí.

Pozor: Jste monitorováni!

více v našem předchozím článku

Jistě, proti zásahům do soukromí se doufejme vzedme obecný odpor. Jednou z cest je výraznější a důslednější výchova studentů (a všech lidí vůbec) k zodpovědnému chování na internetu, řekněme dokonce k mediální gramotnosti v postmoderní době. Lidé se naučí, jak vypadá podvod, proč nereagovat na nigerijský dopis a jak si lépe chránit svoji osobní identitu. Pomohou jim v tom různé neziskové organizace a také řada medializovaných skandálů či drobných faux pas. Celkově je však jasný trend směrem k obětování soukromí na úkor pohodlí a rychlosti.

Příjemným důsledkem centrálně ukládaných dat naopak bude totální personalizace takřka každého vašeho kroku na internetu. Ať už prostřednictvím Facebooku, Googlu nebo otisku prstu, kamkoli půjdete, bude vás provázet vaše osobní historie. Při příchodu k pokladně vám prodavačka nabídne vaši oblíbenou čokoládu se slevou, zcela neznámá stránka s videoklipy bude doporučovat, co by se vám mohlo líbit (a trefí se!), web s recepty automaticky přeskočí oříškový dezert, protože ví o vaší alergii. Ať půjdete kamkoli, budete "místní". Je na tom cosi děsivého.

Co jsme věštili před třemi lety

Snahy o zpoplatnění internetu dále narážejí, nicméně soukromí stále ubývá, uzavřených zahrad přibývá a mobilní internet narůstá.

V roce 2009 jsme se pokusili předpovědět, jaké trendy budou ovlivňovat vývoj internetu. V čem jsme se trefili  a které bubliny naopak mezitím stihly splasknout?

1. Objevovací vyhledávače - předpovídali jsme velkou budoucnost objevovacím službám. Ty se však mezitím dostávají do pozadí a jsou stále častěji (a masověji) nahrazovány sociálními sítěmi (Facebook, Pinterest, Google+, Twitter a další). StumbleUpon poté, co naštval vynuceným panelem, díru do světa asi už neudělá, Delicious.com mezitím málem zavřeli a ani Digg i Slashdot už nejsou, co bývaly. Přestože idea "objevovačů" zdaleka není za zenitem, tenhle tip nám nevyšel.
2. Konec anonymity - zato tady jsme se celkem trefili. Snahy o omezení soukromí pokračují, ať už ze skutečných či zástupných důvodů.
3. Expertní vyhledávače a komunity - náš vyzdvihovaný Aardvark si užil svých 15 minut slávy, když jej koupil Google, aby jej vzápětí potichu ukončil. Ale Quora se drží, i když už o ní nečteme zdaleka tak často, jako dříve. Takže ani toto nebyl trend, který by se masově rozšířil.
4. Mobilní internet - když se při předpovídání chceme trefit, sázíme na mobilní internet. V posledních třech letech podíl mobilních přístupů na internet vytrvale roste, v Asii a Evropě skoro trojnásobně.
5. Vylepšená realita - o rozšířené realitě se mluví dlouho, a tady to vypadá, že jsme nebyli jediní, kdo na ni vsadil. Google představil svůj projekt Glass a slibuje, že se na svět podíváme novýma očima už příští rok.
6. Open source komunita - přestože to tak nevypadá, opensourcová komunita si drží svoje důležité postavení. S nástupem systému Android se dokonce i GNU/Linuxu alespoň takto nepřímo daří proniknout na masový trh. Takže ani za tento tip se nemusíme stydět.
7. Nové způsoby spolupráce - trvalo to docela dlouho. Od mého prvního článku o Google Docs (tehdy Writely) uplynulo šest let, během kterých se on-line kancelářskému balíku stále nedařilo proniknout mezi lidi. Teď se však zdá, že se blýská na lepší časy a Google Drive, Dropbox, Office 365 a další internetové nástroje umožňující spolupráci v reálném čase jsou konečně využívány tak, jak mají. Ale Google Wave, která měla přinést revoluci v této spolupráci, se poroučela do zapomnění už po roce, doba ještě nebyla zralá. Takže nástup, který jsme předpovídali, je přeci jen trochu pozvolnější, spíše evoluční než revoluční.

Odvrácená strana Nebezpečnost internetového světa

Pokud můžeme něco předpovědět s takřka absolutní jistotou, je to trvání nesmrtelného principu: "Padouch dokáže libovolnou technologii využít lépe než průměrný uživatel." Bez ohledu na to, jak pokročí technika zabezpečení, najdou se lidé, kteří toto zabezpečení dokážou obrátit proti jemu samému. Obvykle stačí využít slabého článku, což obvykle bývají sami lidé.

Počet stížností na internetové podvody stoupá, stejně jako odhadované finanční ztráty. (zdroj: ic3.gov)

Když mluvíme o internetu budoucnosti, musíme tedy okamžitě zmínit i zločiny budoucnosti. Marc Goodmano představil svou děsivou vizi zločinů budoucnosti jednoduchým příkladem toho, jak mají padouši v technice náskok: "Každý drogový dealer měl mobilní telefon dávno předtím, než se mobily dostaly do rukou policii." V budoucnu podle něj budeme čelit škálovatelným hrozbám nepředstavitelného rozsahu. Stejně, jako lze na internetu snadno začít prodávat on-line služby do celého světa, je jednoduché začít z pohodlí domova celý svět okrádat.

V následujících letech, se stoupající závislostí na internetu, se stále častěji setkáme se zločinností, na kterou budou klasické postupy krátké. "Je téměř nemožné, alespoň s normálním rozpočtem, zabezpečit počítačovou síť malé či střední firmy před cíleným profesionálním útokem," upozorňuje Martin Rehák, spoluzakladatel Cognitive Security a výzkumník ČVUT specializující se na internetovou bezpečnost. "Také v případě strategických firem či organizací je velmi těžké bezpečnost garantovat."

Špatná zpráva je, že tohoto se mohou chopit organizace i státy, aby pod záminkou lepšího zabezpečení ještě víc dostaly pod kontrolu data, která již mají. "Bude stoupat tlak na omezení svobody a anonymity běžného uživatele a na restriktivnější podmínky používání služeb," obává se Řehák. "Je velmi důležité tomuto trendu čelit a místo omezení svobody zvýšit bezpečnost použitím inovativních technologií a profesionálnějším přístupem."

Zábava kdekoli Ubavíme se k smrti?

Pro běžného uživatele je však velká část této mozaiky propletených trendů skryta. Soukromí se vzdá v rámci vstupu do nějakého ekosystému: odsouhlasí třicetistránkové smluvní podmínky, nainstaluje hru, která umožňuje GPS sledování, zařídí si věrnostní kartu, sleduje své přátele a známé přes sociální sítě nebo si vypěstuje závislost na internetové zábavě.

Právě zábava (v tom nejširším smyslu slova) nám totiž může dláždit cestu k naší internetové budoucnosti. Jak píše Neil Postman ve své knize Ubavit se k smrti (zde je komiksové shrnutí, protože koho by bavilo číst knihu), je možné, že "nás nezničí to, čeho jsme se báli, ale to, co nás baví". Nemáme se podle něj bát evidentního nebezpečí orwelliánského státu a la Velký Bratr, který nás bude šikanovat neustálým dohledem a omezovat v naší svobodě násilím a útlakem. Měli bychom se bát toho, jak se kvůli zábavě a pohodlí sami vzdáváme rozumu a osobní svobody, abychom je vyměnili za nesnesitelnou lehkost jednoduché a zábavné existence.

To není celý příběh

Skrze "big data", tedy analýzu velkých databází, získají firmy, státy i jednotlivci nový, formalizovaný, technický pohled na svět.

Všechno výše uvedené zní docela tísnivě, tedy pokud náhodou nejste zástupcem některé z firem, která z popsaného vývoje těží. Ale to není naštěstí celý příběh. Budoucnost internetu se totiž může ubírat i trochu jiným směrem. V příštím dílu se podíváme na:

• budoucnost viděnou okem velkých dat,
• legální důsledky,
• různé způsoby, jak se od techniky odpojit a odpoutat,
• vliv internetu na zaměstnanost a nezaměstnanost,
• možnosti globální spolupráce,
• on-line vzdělávání,
• opensourcové komunity a
• návrat ke kořenům, tedy sílící snahy uvědomit si naši závislost na technologiích.

Nevíme, jak to za pár let dopadne. Nemáme křišťálovou kouli. A i kdybychom měli, určitě by měla vybité baterky.