Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Budoucnost patří živým robotům

  11:26aktualizováno  11:26
Budou za pár let opravovat kosmické stanice, nebo jen rozšíří bohatý rejstřík lékařských nástrojů? Ať tak či tak, „strojům“ vyrobeným z křemíkových destiček a buněk krysího srdce se přisuzuje velká budoucnost. Možná i proto, že tito „bioboti“, vyvinutí americkým vědcem Carlem Montemagnem, jsou vůbec první „živé stroje“.
„Určitě jsou živé. Myslím tím, že buňky tu skutečně rostou, množí se, hromadí se - a samy vytvářejí struktury. Takže to zařízení je živé,“ tvrdí o svých výtvorech Montemagno.
Bioboti zatím dokážou jen růst a pohybovat se. Stačí je ponořit do roztoku glukózy a jejich svaly se začnou natahovat či smršťovat. Křemíková destička se tak může sama přemisťovat. Rychlost pohybu není valná, nějakých 40 mikronů za vteřinu. Důležitá je však velikost: se vším všudy sotva 300 mikronů, tedy asi třetina milimetru.
Takovéto stroje se pak dají nasadit k zásahům i v nejobtížněji dostupných částech lidského těla, kde vždy najdou dost „paliva“ (glukózy). „Bioboty by bylo možné použít například pro čištění tepen,“ soudí Jianzhong (Jeff) Xi, který vydal spolu s Montemagnem studii v časopise Nature Materials. Zúžení či ucpání tepen je jednou z významných příčin předčasných úmrtí.
Bioboti by mohli pomáhat i paralyzovaným lidem, u nichž by stimulovali postižené nervy. Nepotřebovali by ani tak nožičky pro pohyb, jako spíše zařízení pro vytváření elektrických impulzů.
Americká vesmírná agentura NASA, která výzkum financovala, má však s bioboty daleko větší plány. Podle ní by tato zařízení mohla časem nahradit kosmonauty při obtížných a nebezpečných opravách vně kosmické lodi. Ale takoví „živí roboti“ patří spíše do hájemství fantazie a asi ještě dlouho v ní zůstanou. Zatím jsou totiž bioboti jen pozlacené či chromované kousky křemíku, na nichž roste pár nožiček, pro které Montemagno a jeho kolegové z University of California dělají „kostry“ z plastů.
Je to výsledek tří let pokusů. První úspěch se objevil až poté, co vědci upustili od původního postupu, tedy od snah spojit svaly s křemíkovou destičkou. Nyní pěstují svalovou tkáň přímo na ní.
Autoři:


Témata: oprava, Robot, Srdce


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.