Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Budoucnost před očima? Kontaktní čočka vám zobrazí třeba směr jízdy

aktualizováno 
Finsko-americký tým vyzkoušel na zvířatech čočky se zabudovanou světelnou diodou. I když je jejich potenciál zatím velmi omezený, mohly by například ukazovat řidičům kudy dále či poskytnout výstrahu lidem s poruchou sluchu.

K podobným hrám s barvami zatím mají zobrazovací čočky daleko. Ale co není, může časem být. | foto: Profimedia.cz

Babak Amir Parviz, který působí na Washingtonské univerzitě v Seattlu, vidí budoucnost soustředěnou do jediného modrého bodu na očích králíků v jeho laboratoři. Z jediné modré skvrnky, jinak se to nedá nazvat, podle něj může vzejít novátorská technologie, která změní náš pohled na svět.

Ale zůstaňme zatím v přítomnosti. Parviz spolu se svými kolegy z USA a Finska tento týden představil první v praxi vyzkoušený prototyp "zobrazovací" kontaktní čočky, který promítne nové údaje či informace přímo před oko. Článek popisující prototyp je dostupný zde (stačí se registrovat, text je zdarma).

Zobrazovací čočka s rozsvícenou diodou přímo v králičím oku

Zobrazovací čočka s rozsvícenou diodou přímo v králičím oku

Asi každý z nás si dokáže představit využití. Bod vás může v případě propojení s jinou elektronikou upozornit na vše možné, od poklesu krevního cukru po novou zprávu na vašem emailu (ano, to už je pro masochisty, ale i ti se mezi námi najdou). Autoři studie dále uvádí možné využití v počítačových hrách, výcviku nebo jako varování pro lidi s postiženým sluchem.

Samozřejmě, jde pouze o okrajové aplikace, ale i ty by mohly vzbudit zájem o pokračování výzkumu. A pokud se výhledově rozlišení čoček o pár řádů zvýší, je možných využití už nepočítaně. Včetně poněkud znepokojivé možnosti, že bychom si mohli před očima "vymalovat" v podstatě úplně jinou skutečnost.

Jeden pixel do začátku

Zařízení funguje jako běžná, měkká kontaktní čočka. Tvoří ho tedy z větší části ohebný polymer. Optickými vlastnostmi se od běžných kontaktních čoček ovšem dosti liší. Za normálních okolností totiž nic z toho, co máme přímo na oku, nevidíme. Nedokážeme na to zaostřit. Zobrazovací čočky mají poměrně komplikovanou konstrukci, aby nám to umožnily. Jejich vlastnosti jsou údajně tak dobré, že nositel nemusí nijak namáhavě ostřit zrak. Obraz se mu jednoduše objeví před očima.

Zobrazovací čočka v detailu. Zkratka IC označuje integrovaný obvod, po obvodu

Zobrazovací čočka v detailu. Zkratka IC označuje integrovaný obvod, po obvodu čočky vede anténa (antenna). Jediná dioda je umístěna přímo ve středu (LED).

Čočka v sobě má několik elektronických součástek. Především jde o LED diodu, kterou lze na povel rozsvěcet. Prototyp má jednu jedinou, tedy rozlišení jednoho pixelu. Kromě toho obsahuje i malou anténou o velikosti pěti milimetrů a integrovaný obvod, kterou jsou natištěna na materiál čočky a slouží ke komunikaci a napájení.

Právě napájení představuje pro technologii velké omezení. Přenos energie pomocí rádiových vln není nijak zvlášť účinný ani na poměrně malé vzdálenosti. Jejich zdroj musel být v experimentech jenom několik centimetrů od oka pokusného zvířete, aby byl příkon dostatečný. A to šlo o jediný pixel.

Týmu se však podařilo překonat jinou velkou překážku: jak zabudovat elektroniku (třeba LED diodu) do materiálu čoček, aniž by došlo k narušení jejich vlastností. Tedy aby například nedráždily nebo dokonce nepoškodily oko svého nositele. Parviz a jeho kolegové hlásí, že u pokusných zvířat prý nedošlo po použití čoček ke změnám či poškození zraku. Na druhou stranu experimenty trvaly vždy jen 40 minut a pokusná zvířata byla celou dobu nepohyblivá (pod celkovou narkózou). I tak jsou výsledky natolik povzbudivé, že zkoušky na lidských dobrovolnících jsou zřejmě otázkou času.

Co předchází obraz

Dioda ze zobrazovací čočky představené tento týden vypnutá i po zapnutí. Černá

Dioda ze zobrazovací čočky vypnutá i po zapnutí. Černá úsečka je v obraze jen pro určení měřítka a má délku 375 mikrometrů (miliontin metru).

Zobrazovací čočky, byť s rozlišením jednoho jediného pixelu, se ovšem určitě už nestanou prvními čočkami s elektronikou na trhu. Tuto cenu si odnesl relativně skromnější a jednoduší výrobek švýcarské firmy Sensimed (web zde), který je určený k měření zakřivení oka u pacientů se zeleným zákalem (glaukomem). Zakřivení oka je totiž přímo závislé na niitroočním tlaku, který může být příčinou glaukomu. Čočka je určena pro jediné použití na dobu 24 hodin a umožňuje určit změny nitroočního tlaku.

Čočka vysílá údaje a přijímá je anténa přilepená na pacientově tváři. Z té je také čočka bezdrátově napájena, v podstatě stejně jako čočka s LED diodou vyzkoušená Parvizovým týmem na králících.



Témata: Cukr


Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.