Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Budoucnost přenosu dat se jmenuje laserové čipy

aktualizováno 
Miniaturizace součástek v počítači dosáhla svého vrcholu. Funkční a menší díly už nelze za použití stávajících technologií vyrobit. Co bude dál?

Omezení tradičních křemíkových součástek, nástup nanotechnologií a laserových čipů. I tak by se dala shrnout situace panující ve světě informačních technologií.

Spoluzakladatel Intelu Gordon Moorre před více než čtyřiceti lety přišel s prognózou, že kapacita procesorů se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Jeho předpověď se do podvědomí lidí dostala jako "Mooreův zákon". Byť nejde o zákon v pravém slova smyslu, až doteď neselhal. Ovšem problémy s miniaturizací čipů jsou neoddiskutovatelné.

Mooreův zákon je v současnosti v popředí zájmů mnohých vědců z jednoho prostého důvodu; přichází doba, kdy zdvojnásobování kapacity čipů (čili implementace dvojnásobného množství tranzistorů) naráží na fyzikální překážky.

Menší a ještě menší

Intelu i AMD se podařilo postoupit k hranici 90 nanometrů, čili 0,000 000 090 metrů, ovšem už zde se pro obyčejné součástky objevuje nepřekonatelný problém: jakmile geometrie čipů klesne pod 90 nanometrů, elektrický proud z titěrných drátků začíná unikat.

Obě firmy se problém snaží obejít tak, že vyrábějí vícejádrové procesory. Ač procesory zvlášť pracují pomaleji, jejích celkový společný výkon je mnohem větší než u nejrychlejších jednojádrových procesorů. V současnosti jsou dvoujádrové procesory docela rozšířené a AMD i Intel dokonce plánují výrobu čtyřjádrových procesorů.

Na druhou stranu IBM si nechalo patentovat technologii založenou na uhlíkových nanotrubkách, v nichž se kombinuje klasická křemíková technologie s nanotechnologií uhlíkových molekul.

Řešení nazvané tri-gate

Intel však k řešení problému přistoupil jinak. Tvrdí, že se jim podařilo vyrobit zcela novou architekturu, kterou nazývají tri-gate tranzistory. Podle Intelu rychlost čipů vzroste o 45 procent a o 35 procent klesne spotřeba energie. Hodnoty jsou srovnány se současnými 65nanometrovými tranzistory. Hlavní výhodou nové nanoarchitektury je bezpochyby úspora energie, což pomůže překonat překážky u mobilních zařízení, jakými jsou PDA nebo laptopy.

Jak výrobci říkají, s touto technologií se mohou dostat na úroveň kolem 32 až 22 nanometrů, takže Mooreův zákon může platit ještě dalších deset let.

Nejen rychlost procesoru je důležitá, to Intel dobře ví. Proto rozjel společný výzkum s odborníky z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře na vývoji laserových čipů na bázi křemíku.

Důvod je jasný. Uniká-li elektrický proud v malých součástkách, což je opravdu velká a nepřekonatelná překážka, bude mnohem lepší využít k přenosu dat mezi čipy laserové paprsky. Jedním z hlavních důsledků nového vysokorychlostního přenosu dat bude také pokles výrobních nákladů, s čímž souvisí taktéž pokles cen čipů na trhu.

Laseru k přenosu informací se používá v různých zařízeních běžně (ať už u domácí elektroniky, nebo v optických kabelech), ale v případě čipů půjde o opravdu revoluční krok. Rychlost přenosu dat bude nepřekonatelná. Tím, že se odstraní fyzikální omezení klasických tranzistorů, budou výrobci schopni vyrobit mnohem mobilnější a velmi výkonná zařízení, ať už pro domácí uživatele, nebo pro velká informační centra.



Témata: počítač, IBM, Intel


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.