Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neviditelná raketa pro neviditelnou stíhačku: ruský T-50 odhalil výzbroj

aktualizováno 
Sjednocená letecká korporace výrobců letadel OAK (Ob'jedinjonnaja Aviastroitěl'naja Korporacija) představila zbraňové systémy vyvíjené stíhačky Suchoj T-50. Informace s infografikou zveřejnila korporace na svém Twitteru.

Suchoj páté generace - infografika | foto: UAC Russia

Vojenský blog Foxtroth Alpha se na základě zobrazených zbraní pokusil načrtnout „kinetické“ schopnosti a možnosti stíhaček Suchoj T-50. Řada zobrazených zbraní vzduch-vzduch/vzduch-země dlouhého doletu předurčuje T-50 k ničení velitelských a řídících středisek na velké vzdálenosti.

Střely dlouhého doletu mění pravidla hry

Zobrazená střela vzduch-vzduch Izdelie 810 s doletem 400 km není určená k ničení malých stíhacích letadel, ale především velkých létajících středisek včasného varování a řízení AWACS (Airborne Early Warning and Control) nebo dalších velkých letadel.

Střela vzduch-země Ch-58UšKE dokáže na vzdálenost 240 km ničit radary a Ch-53E na vzdálenost 260 km plavidla protivníka. Indicko-ruská střela Brahmos-NG pak při rychlosti Mach 3,5 ničí pozemní a hladinové cíle až na vzdálenost 290 km.

Jedinečnou vlastností Suchoj T-50 je schopnost, mimo Brahmos-NG, přepravovat jmenované zbraně uvnitř trupu. I když ruští konstruktéři nekladli tak velký důraz k vlastnostem stealth samotného letadla, umístění takto výkonných zbraní dovnitř zbraňových šachet výrazně snižuje čelní radarový průřez RCS (Radar Cross-Section).

19.srpna 2015 v 17:01, příspěvek archivován: 28.srpna 2015 v 15:04

The Sukhoi PAK FA fifth-generation fighter Infographic http://t.co/0a6oTAbBXK #avgeek pic.twitter.com/PbCm6P5QFX

Jak připomíná Foxtroth Alpha, držení RCS na minimu umožňuje T-50 přiblížit se ke klíčovým střediskům řízení a velení „nepozorovaně“ a provést útok. Letadla protivníka musí operovat ve větších vzdálenostech od vysoce chráněných cílů, aby zabránily T-50 v provedení útoku.

Video: Propagační video T-50. / YouTube

AMRAAMy už na souboje nestačí

Na druhé straně hlavním protivníkem Suchoj T-50 se stanou střely vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile), resp. nejnovější verze AIM-120D AMRAAM. Nejnovější AIM-120D ničí cíle na vzdálenost až 180 km při rychlosti letu Mach 4. České letectvo se spoléhá na střely AIM-120C-5 AMRAAM s dosahem přes 100 km.

Dosah nejnovějších radarů AESA (Active Electronically Scanned Array) na letounech NATO přitom dovoluje odhalit cíle na mnohem větší vzdálenosti, než je dosah střely AIM-120D. Informace o vzdušných cílech mohou do informační sítě dodávat také senzory třetích stran - např. letadla AWACS nebo torpédoborce se systémy Aegis. Ve výzbroji NATO se však nenalézá žádná zbraň s tak velkým dostřelem.

Na rozdíl od T-50 nemají v současné době západní stealth stíhačky F-22 a F-35 možnost nést takto výkonné protiletecké (dostřel 400 km), protilodní/protizemní nebo protiradarové střely uvnitř zbraňových šachet. Změna nastane až se zavedením exnorské střely JSM (Joint Strike Missile) schopné ničit pozemní a hladinové cíle až na vzdálenost 280 km. JSM prozatím objednala pouze Austrálie, která střely zavede do výzbroje v roce 2021.

JSM se stane jedinou protilodní a protizemní střelou dlouhého dosahu, kterou dokáže F-35 uložit do vnitřních zbraňových šachet. Pro úplnost uveďme, že F-35 dokáže uvnitř zbraňových šachet přenášet dvě klouzavé pumy AGM-154 JSOW (Joint StandOff Weapon). Při odhozu z velké výšky AGM-154 "doklouže“ k cíli vzdáleném až 130 km.

Stále však platí, že T-50 s nejvýkonnějšími střelami vzduch-vzduch Izdelie 810 může zaútočit na klíčová letadla AWACS mimo dosah zbraní vzduch-vzduch letadel NATO. Navíc T-50 bude díky vnitřnímu uložení zbraní špatně detekovatelná. I když má samotná T-50 horší charakteristiky RCS než F-35, o F-22 nemluvě, větší dosah zbraní tento handicap smazává.

Pro Rusko jsou zbraně dlouhého dosahu, jako je střela vzduch-vzduch Izdelie 810, mnohem důležitější než pro země NATO. Země NATO se spoléhají při své vzdušné dominanci na letadla AWACS, které dokážou (mimo jiné) detekovat cíle až na vzdálenost 400 km. Stroje AWACS jsou pro ruské letectvo prvořadým cílem a jedinou možností, jak AWACSy ničit, jsou pravě zbraně vzduch-vzduch dlouhého dosahu.

Papírové údaje ještě nic nenasvědčují o tom, jak vyobrazené střely jsou skutečně efektivními zbraňovými systémy. Bavíme se o spolehlivosti zasažení cíle, hromadném zavedení do výzbroje, nebo o odolnosti střel proti systémům elektronického boje.

Video: T-50 na výstavě MAKS 2013. / YouTube

Současný stav vývoje stíhačky T-50

Je třeba zmínit pokračující vývojové a rozpočtové problémy. Ruské letectvo původně počítalo s nákupem 150 stíhaček T-50 s tím, že prvních 55 kusů získá do roku 2020.

V první polovině roku však ruské ministerstvo obrany oznámilo, jak uvedl ruský deník Kommersant, zájem v první fázi nakoupit pouze 12 letadel T-50. Stroje letectvo využije k rozsáhlejším provozním testům.

V současné době ruské letectvo testuje pět prototypů T-50. Jeden letoun však byl v roce 2014 vážně poškozen požárem.

Na začátku roku navštívil Jurij Borisov, náměstek ministra obrany pro vyzbrojováni, výrobní závod Komsomolskoamurské letecké výrobní sdružení J. A. Gagarina, kde vznikají letadla T-50. Borisov vzhledem k špatným ekonomickým podmínkám země (pokles ceny ropy) mluvil o posunutí zavedení stíhaček T-50 do výzbroje (z této perspektivy je možné infografiku chápat jako marketingový tah UAC za účelem propagace T-50 v Rusku).

„Je lepší mít PAK FA jako rezervu a později se posunout kupředu, zatímco nyní zužitkujeme maximum ze 4+ generace stíhaček, jako jsou Su-30 a Su-35,“ uvedl Borisov pro deník Kommersant.

Armádní noviny

Článek byl se souhlasem převzat z Armádních novin.

„Pro období 2016 až 2017 ruské letectvo původně plánovalo získat osm letadel ročně a v letech 2019 až 2020 čtrnáct ročně. Nyní jsme pochopili, že bude podepsán kontrakt na dodávku pouze jedné letky T-50 (dvanáct letadel - pozn. red.). Následně se rozhodne, kolik letadel letectvo potřebuje a kolik si tato země může letadel dovolit,“ uvedl pro deník Kommersant Jurij Sljusar, nový prezident UAC a bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Program však může dostat druhý dech díky exportním příležitostem. Podle ruského Centra pro analýzu světového obchodu se zbraněmi bude T-50 připraven k exportu v roce 2025 s tím, že jedním z prvních uchazečů je Vietnam. Cena T-50 pak má být menší než například cena francouzské stíhačky Dassault Rafale.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.