Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Byl to "jen" studentský projekt. Teď pomáhá záchranářům po celém světě

  13:00aktualizováno  13:00
Nejprve pomáhal na zemětřesením zničeném Haiti, poté český studentský projekt zvítězil v národním kole soutěže Imagine Cup 2010. Nyní software GINA testovali čeští záchranáři při pátracích akcích v nejzničenější oblasti Japonska.

Systém GINA v Japonsku | foto: Silvie Horáková

GINA (akronym názvu Geographical INformation Assistant) je softwarový systém pro mobilní zařízení, umožňující navigaci v náročném terénu, koordinaci týmů a efektivní výměnu nejen geografických informací. Je určen pro záchranářské týmy, expedice a jiné skupiny operující v extrémních podmínkách.

Systém GINA vytvořila trojice studentů z Fakulty informačních technologií VUT v Brně a vyhrála s ním národní kolo studentské soutěže Imagine Cup 2010, pořádané společností Microsoft - více zde. Redaktoři Technet.cz každoročně zasedají v porotě soutěže a přinášejí vám i zpravodajství z mezinárodního finále. To se letos odehraje v New Yorku. V pátek se v Brně rozhodne, jaký projekt se jej zúčastní.

Záchranáři Sibřina o.s. se systémem GINA
Systém GINA v Japonsku
Stanislav Bornay v katastrofou postižené oblasi Sendaj

Záchranáři Sibřina se systémem GINA v Japonsku. Na snímku vpravo stojí Stanislav Bornay u výše zmiňované budovy školy.

Aplikace byla aktivně použita při záchranářských pracích v zemětřesením zničeném Haiti, před několika týdny ji testoval tým českých dobrovolných záchranářů na tsunami zničeném východním pobřeží Japonska.

GINU také nyní využívá Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) pro monitoring šíření cholery na Haiti. Aktivně je na Haiti využívají i bezpečnostní agentury při bezpečnostních misích. V pilotní fázi pracuje GINA i v Brazílii, kde je využívána terénními pracovníky při odstraňování následků lednových povodní.

GINA v Japonsku: občas nebylo co mapovat, vlna vše smetla

Do pátracích akcí v zemětřesením a tsunami zničené části Japonska se zapojili i záchranáři z jednotky sboru dobrovolných hasičů Sibřina. Měli s sebou i zatím netradiční vybavení - odolné komunikátory s navigačním a komunikačním systémem GINA.

Více informací

O softwaru GINA si přečtěte v reportáži z finále soutěže Imagine Cup 2010 ve Varšavě  - ZDE

Pátrací tým vyzkoušel GINU v opravdu extrémních podmínkách. Infrastruktura v prozkoumávaných oblastech byla zcela zničena, záchranáři tak museli pracovat bez dodávek elektrického proudu a s velmi přetíženou, a tedy nestabilní mobilní sítí.

GINA měla sloužit především pro vzájemnou navigaci záchranářů a hlavně k zaznamenávání překážek (chybějící komunikace, zavalené komunikace) a sdílení dalších strategických informací. Vyskytl se však nečekaný problém. V některých oblastech nebylo co zaznamenávat, protože tam po obří vlně prakticky nic nezbylo.

Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů

Z hustě obydlené oblasti nezbylo po tsunami prakticky nic.

Jak se se systémem GINA při pátracích akcích v oblasti města Sendaj v prefektuře Mijagi pracovalo, jsme se zeptali velitele týmu záchranářů Stanislava Bornaye.

Je vůbec při záchranných pracích čas elektronické systémy typu GINA využívat?

CEO GINA Software a velitel záchranářů Sibřina o.s. Stanislav Bornay

Jeden z autorů aplikace a zároveň ředitel společnosti GINA Software Zbyněk Poulíček a velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů Sibřina Stanislav Bornay u redakce iDNES.cz

Je potřeba rozlišovat, zda se jedná o záchrannou, nebo pátrací akci. V našem případě šlo spíše o pátrací akci a tam na to prostor jednoznačně je. Mít v reálném čase v mapě zanesené překážky, objekty, poznámky a třeba i fotografie naši práci a koordinaci týmu zefektivňuje.

Na druhou stranu, u některých záchranných akcí opravdu není času nazbyt. Ale například vyhledávání osob tento systém velmi zefektivňuje.

V čem byla GINA hlavním přínosem pro misi v Japonsku a jak jste ji konkrétně používali?

Nasazení GINY jsme brali jako test. Nebyli jsme oficiální tým, ale dobrovolníci, takže jsme byli vždy pod vedením v konkrétním sektoru. Měli jsme na starosti především vyhledávání obětí. S GINOU jsme chtěli mapovat terén: že tam chybí most, nebo je shořelý dům. Jenže v místech, kde jsme byli, to v podstatě nešlo ... tam nebylo vůbec nic. Původně to byla hustě obydlená oblast, luxusnější rodinné domy, divadla, školy, benzínové pumpy ... ale kromě torza benzínové pumpy a jediné školy nezůstalo v Sendai vůbec nic, takže nebylo co mapovat.

Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů

Hromady trosek a vraky automobilů. Na pravém snímku pohled do dveří místní školy, ve které se zázrakem ve vyšších patrech zachránilo 15 lidí.

Po cestě jinými oblastmi jsme zkoušeli, jak do mapy zanést spadlé mosty a domy, jak rozeslat jejich fotku ostatním záchranářům. Ve složitějších terénech pak GINA pomohla v koordinaci týmu. Velitel díky ní vždy ví, kde má které lidi. V případě nutnosti lze snadno spustit SOS volání.

Aktuální sbírka

pořádá: HAND FOR HELP EUROPE

pokryje: mise záchranářů do Japonska, pomoc obyvatelům Mijagi

účet: 488 553 2036/5500

více informací ZDE

Jak se GINA osvědčila v prostředí bez elektrické energie a s nefunkčními GSM sítěmi?

Situace v Japonsku byla v mnoha ohledech naprosto extrémní. Veškeré pevné sítě nefungovaly a i mobilní komunikační trasy fungovaly velmi omezeně. Mnoho ústředen při pobřeží bylo zničeno a oslabená síť byla neskutečně přetížená, protože ji využívali úplně všichni. GINA datové spojení potřebuje, takže to byl někdy problém.

(V nové verzi aplikace však bude podle Zbyňka Poulíčka z GINA Software možné jednotky spojovat ad-hoc sítí přes Bluetooth, nebo Wi-fi.)

Nabíjení bylo možné pouze přes adaptéry v autě, je to sice pomalejší než ze sítě, ale po většinu času jediné řešení. K elektrické síti jsme se dostali jen u hasičů, nebo ve sportovních halách, kde byli ubytovaní evakuovaní lidé.

Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů
Katastrofa v Japonsku očima českých záchranářů

Jak dlouho vám systém vydržel v provozu na baterie?

Nutno zdůraznit, že GINA je software a velmi tedy záleží na tom, na jaký přístroj jej nainstalujete. My jsme používali komunikátory Motorola. Těm nevadila ani voda ani mráz. Navíc se dobře ovládají i v rukavicích, protože dotykový displej i klávesnici lze obsluhovat ukazovátkem. Při plném vytížení, tj. zapnutém GPS, fotografování, vkládání fotografií do systému, atd. nám komunikátor vydržel tři hodiny. Byli jsme však pochopitelně vybaveni zásobou náhradních akumulátorů. V ideálním případě by výdrž u námi použitého mobilu měla dosáhnout 12 hodin.

Jak dlouho trvá se s GINA naučit pracovat?

Imagine Cup 2011

Další ročník studentské soutěže Imagine Cup pořádané společností Microsoft se blíží. České národní kolo proběhne v pátek 29. dubna od 10 do 17 hodin na FIT VUT Brno.

Imagine Cup 2011

Redakce Technet.cz je tradičním partnerem, redaktor je i jedním z porotců. Vítězný tým postoupí do finále. To bude v červenci v New Yorku. Z obou kol přineseme reportáže. 

To je právě důležité, že obsluhovat toto zařízení se naučí každý během půl hodiny. Nepotřebujete školení. Ty jednotky stačí rozdat před akcí a těm, co je dostanou poprvé, stačí udělat krátké představení některých funkcí a postupů. Takže když třeba přijede více pátračů, za pár desítek minut mohou systém normálně používat.

Co říkali na systém GINA japonští záchranáří, které jste během práce potkávali?

To je dost paradoxní. My jsme se šest dní pohybovali v těch nejtěžších oblastech a tam jsme skoro žádné záchranáře nepotkali. Přitom tam bylo pořád co řešit, protože obětí bylo mnoho na každém kroku. Japonci svými prostředky zvládli to, že tam, kde dřív byly cesty, pásovými buldozery rozhrnuli trosky, aby bylo kudy projíždět. A taky že označili budovy a auta, které prohledali a ze kterých odvezli oběti. Ale jinak neměli čas ani sílu prohledávat nic jiného a nechali to tak. My jsme tam potkali asi dvacet vojáků za tři dny. To je při tak obrovské rozloze,  kterou měli prohledat, naprosto nedostačující.

No a to pak s odpuštěním nasírá, protože oficiálně žádnou pomoc Japonsko nechtělo a z letiště zpět domů poslalo asi šedesát kompletně vybavených záchranářských týmů, které tam mohly pomáhat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Aplikace na neděli: tablet jako malířské plátno či rezervační systém

Náš přehled užitečných aplikací pro tablety tentokrát obsahuje jednu, která šifrováním ochrání data v cloudovém úložišti, šikovný hudební přehrávač, čtečku...  celý článek

Diskové úložiště
Speciální programy ukážou, co na disku nejvíce užírá volné místo

Znovuobjevit zapomenuté fotografie, najít založené či ztracené dokumenty anebo zjistit, zda některé soubory nemáte na diskovém úložišti vícekrát. To jsou...  celý článek

Avid Media Composer First
Stříhejte video jako hollywoodští profíci. Střižna od Avidu je zdarma

Společnost Avid vydala bezplatnou verzi své střižny Media Composer s názvem Media Composer First. Oproti té plné „hollywoodské“ verzi má několik omezení, ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.