Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když počasí dá, můžete večer vidět zatmění i „československou“ kometu

aktualizováno 
Pokud nebude příliš zamračeno, bude v pátek 10. února večer možné na obloze vidět „zašpiněný“ měsíc a s dalekohledem i zelenou „československou“ kometu.

Předpokládaná podoba polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017. Světlost naší oběžnice poklesne jen o pár procent, ale přesto by zatmění mělo být snadno pozorovatelné. | foto: Petr Horálek (Astro.cz)

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně tři měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu.

Průběh zatmění nad Českou republikou v noci z 10. na 11. února 2017

Začátek polostínové fáze: 23 hod 34 min SEČ*

Maximální fáze zatmění: 1 hod 44 min SEČ

Konec polostínové fáze: 3 hod 53 min SEČ*

* Tato fáze není očima pozorovatelná.

V noci z pátku na sobotu uvidíme zatmění vysoko nad jihojihozápadním obzorem. Úkaz začíná již v pátek 10. února před půlnocí vstupem Měsíce do zemského polostínu ve 23:34 SEČ, ale tato fáze je očima i fotograficky zcela nezaznamenatelná. K viditelné části zemského polostínu (k blízkosti plného stínu) se Měsíc přiblíží o necelé dvě hodiny poději. Okolo 1:20 SEČ už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na čas 1:44, kdy se Měsíc bude takřka dotýkat plného stínu Země. Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 45° nad obzorem.

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Jev bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších zhruba 25 minut, tedy ještě do přibližně 2:10 SEČ, poté již úplněk získá zase normální vzhled (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také na jihovýchodě krásné seskupení jasné planety Jupiter a hvězdy Spica v souhvězdí Panny.

Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrz dalekohled. Ale bude to možné i s případnou řídkou oblačností, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy.

Další zatmění viditelné z Česka, tentokrát už částečné, nastane již za půl roku, v pondělí 7. srpna při východu Měsíce. Na úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat až do 27. července 2018. Čekání se ovšem vyplatí, protože půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století.

Kometa ze Štrbského plesa (a Japonska)

Záhadná „mag“

Magnitudou (mag) se měří zdánlivá jasnost nebeských těles, přičemž čím menší číslo, tím jasnější hvězda je. Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu, nejjasnější hvězda noční oblohy (Sirius) má magnitudu -1,43. Planeta Venuše, Jitřenka nebo Večernice, může dosahovat hvězdné velikosti -4,5 magnitudy. Měsíc v úplňku má magnitudu cca -12,5 mag.

Ovšem pozor, stupnice je logaritmická, nikoliv lineární. Jeden mag rozdílu jasnosti odpovídá jasnostem v poměru 2,512:1. I zdánlivě malé rozdíly tedy ve skutečnosti odpovídají poměrně velkým rozdílům v jasnosti.

Když o víkendu přestane být Měsíc „začouzený“, můžete se věnovat hledání jiného ne úplně každodenního návštěvníka. V sobotu ráno se k Zemi na vzdálenost zhruba 12,5 milionu kilometrů přiblíží kometa 45P, která kolem Slunce obíhá jednou za pět a čtvrt roku. Zeleně světélkující těleso se kolem naší planety přežene relativní rychlostí více než 20 kilometrů za sekundu a bude ho možné spatřit v souhvězdí Herkula. Rozhodně si však k ruce musíte vzít dalekohled (ideálně samozřejmě co nejsilnější).

Jasnost komety bude cca 8 mag, takže bude několikrát slabší než nejslabší hvězdy u nás pozorovatelné pouhým okem, které mají 6 mag. I když je kometa v těchto dnech Zemi nejblíže, nejlépe pozorovatelná byla v prvním týdnu letošního roku, kdy byla s trochou štěstí a snahy i v našich podmínkách vidět pouhým okem (její jasnost byla právě kolem 6 mag). To je v Česku na hranici lidských možností kvůli světelnému znečištění a třeba i naší poměrně malé nadmořské výšce, v jiných částech světa (třeba na vysokých horách daleko od civilizace) je údajně možné zahlédnout i objekty s jasností kolem 8 mag.

Oficiální název komety zní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Jedním z jejích objevitelů byl v roce 1948 český astronom Antonín Mrkos, který ji pozoroval na observatoři na Skalnatém plese se slovenskou kolegyní Ludmilou Pajdušákovou. O několik dnů dříve ji nezávisle na nich objevil i japonský astronom Minoru Honda.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.