Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diktátor Ceaušescu posílal do Bulharska medvědy na odstřel, odhalili genetici

aktualizováno 
Genetická studie odhalila přesvědčivé důkazy, že komunističtí pohlaváři Rumunska a Bulharska se podporovali ve svých loveckých zálibách. Medvědi, které Ceaušescu daroval na lov Živkovovi, dnes osídlují bulharské hory.

Hlavně, abych se neprobudil v Bulharsku... Medvěd Sigfried z děčínské ZOO se připravuje k zimnímu spánku. | foto: Zoo Děčín

Todor Živkov a Nicolae Ceaušescu měli společné minimálně dva věci. Oba byli dlouholetými vůdci svých tehdy "socialistických republik" a také nimrodi. A zřejmě díky politickému postavení dávali přednost "majestátní" kořisti, a tak na čelních místech jejich loveckých seznamů byli i medvědi hnědí.

V 70. a 80. letech se v "táboře socialismu" mluvilo o tom, že Ceaušescu daroval svému bulharskému protějšku několikrát tato zvířata právě na odstřel při lovu. Zvířata měla být přepravována letecky, ale v oficiálních zprávách i dokumentech je o tom samozřejmě málo dokladů, či spíše žádné, ale genetici poměrně přesvědčivě dokázali, že na pověstech něco bylo.

Je to alespoň nejlepší možné vysvětlení podivné skutečnosti, na kterou při svém výzkumu přišel Carsten Nowak z ústavu v německém Gelnhausenu spolu s kolegy (placený přístup odsud). Analyzovali DNA zhruba dvou stovek medvědů v Bulharsku a Rumunsku, aby zjistili, jak různorodé jsou jejich populace, které jsou si (ne)podobné, a jak se tedy zvířata v oblasti nejspíše pohybují.

S překvapením zjistili, že v bulharské populaci našli několik zvířat, která geneticky odpovídala rumunským medvědům z Karpat. V blízkosti evidentně neměla žádné příbuzné, a tak se na místo musela dostat poměrně nedávno. Vyžadovalo by to buď cestu přes hustě osídlené oblasti nebo mnohem spíše dlouho cestu ještě přes Srbsko. Zatím však nikdo nikdy nepozoroval, že by zvířata takovou cestu podnikala.

Navíc je tu i problém se samicemi. Samci medvědů hnědých mohou být poměrně toulaví a překonávat velké vzdálenosti, ale samice žádné velké cestovatelky nejsou. Obvykle život stráví v podstatě na stejném místě. Mezi zvířaty s rumunským genetickým profilem je polovina samic.

Nejpravděpodobnější se tedy vědcům zdá, že jde o zvířata, která byla letecky dopravena do loveckého střediska ve středisku Kormisoš, pojmenovaném po bulharském vládci z 8. století, kde o 12 století později často lovil i moderní vládce země Todor Živkov. Část rumunských medvědů lovcům nejspíše unikla a přidala se k místním starousedlíkům. Celkem vědci odhadují, že dnes tvoří několik jednotek procent rumunské medvědí populace, řádově jsou jich zřejmě desítky.

V Kormisošu, který dodnes provozuje bulharský státní podnik a kde se loví dodnes (medvědi už podle zákona ne), žije ještě dnes zhruba desítka zvířat, která pochází z rumunského "importu". Oficiálně to však tak není a genetici nedostali od provozovatele povolení odebrat jim DNA, aby se tato hypotéza ověřila.

Musíme se tedy smířit s odhady. Dá se například říci, že vzhledem k věku dožití medvědů hnědých v zajetí, kolem 30 let (maximum je přes 45 let), je teoreticky možné, že mezi zkoumanými zvířaty bylo některé, které ještě pamatuje dobu, kdy bylo darem jednoho pohlavára druhému. Nejspíše jde ovšem o jejich potomky. 

Pro vědu plyne z výsledků studie ještě jeden důsledek: genetické studie zvířat, která byla v minulosti předmětem diplomatické výměny, mohou být díky podobným darům zkreslené. Týká se to především hlavně velkých dravců, kteří byli vždy považováni za "vládce" zvířat a tedy nejlepší ztělesnění majestátu vládců.

Autor:


Témata: Diktátor, Medvědi, Zoo




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.