Bude dost zlata? Česko sedí na pokladu, ale jinde je nalezišť málo

  9:05
Podle některých geologů jsme se dostali na vrchol těžby zlata. Produkce drahého kovu by měla v nejbližších desetiletích stagnovat. Bude se tak nejspíše znovu mluvit o využití zlata, které mají obyvatelé České republiky pod nohama.

Zlatý nález v křemeni z australského Ballatu. Skutečná velikosti je zhruba 3,5 centimetru. | foto: Profimedia.cz

Milovníci zlata by mohli dvacáté století klidně nazvat právě podle tohoto kovu. Od jeho začátku se totiž množství zlatého kovu v majetku lidstva stále zvyšovalo. Na začátku 60. let těžba téměř jistě poprvé v dějinách překročila tisíc tun zlata ročně. Dnes je to zhruba 2 500 tun za rok. Tempo růstu těžby dokonce po většinu 20. století předčilo tempo růstu počtu obyvatel světa. Jinými slovy, na každého z nás připadalo stále větší množství vytěženého zlata, i když jsme ho nikdy nedostali do rukou.

V posledních desetiletích se však situace změnila: v přepočtu na hlavu došlo naopak k mírnému poklesu. V podstatě je to tedy případ jevu, který slavně popsal Thomas Robert Malthus: těžba zlata je zřejmě ten případ, kdy zdroje rostou lineárně, zatímco populace exponenciálně.

Těžba zlata v závislosti na růstu populace. Zdroj: Goldsheet Mining Directory

Ale to není vše. Podle skeptiků (či alarmistů, jak chcete) se můžeme dočkat i poklesu absolutních čísel v těžbě. Tedy v budoucnosti bychom podle nich měli těžit nejen méně zlata na hlavu, ale i zlata vůbec.

Jen údržba nestačí

Hypotézu předkládá například geolog Richard Schodde z poradenské společnosti MinEx Consulting, citovaný uznávaným časopisem Science. Těžební společnosti objevují příliš málo nových zásob, takže současná úroveň těžby je neudržitelná, tvrdí jeho studie (zde) a prezentace (zde) přednesené na nedávné konferenci v Perthu. (Jeho názor shrnuje v kratší formě i článek v časopise Science dostupný odsud, byť jen pro předplatitele.)

Nejbohatší a nejchudší

aneb kde všude se těží zlato

Lidstvo za posledních zhruba šest tisíc let své "moderní" historie vytěžilo podle odhadu znalců cca 160 tisíc tun zlata. Zhruba třetina tohoto množství připadá na posledních 20 let. Současná světová roční produkce zlata dosahuje zhruba 2 500 tun.

Zlato se těží z různých geologických prostředích s velmi různou bohatostí. Nejvíce zlata na tunu rudy se těží v jediném funkčním japonském zlatodolu Hišikari na Kjúšú. Tamní ruda obsahuje dnes kolem 40 gramů zlata na tunu rudy. V letech následujících po jeho otevření v roce 1985 byl obsah zlata dokonce ještě dvakrát až třikrát větší. ¨

Žíla byla objevena až v 80. letech. Mladé je toto naleziště i geologicky. Zlato tu vyvřelo spolu s magmatem z nitra Země zhruba před milionem let. Případ Hišikari dává mnoha geologům naději, že se časem podaří najít i další podobně bohatá naleziště.

Na druhém konci spektra stojí příklad lomu Morro do Ouro společnosti Rio Tinto v Brazílii. Provozuje se už od 60. let, přitom ruda v něm obsahuje jen 0,5 gramu zlata. Těžba je možná díky tomu, že hornina je v daném místě výjimečným způsobem zvětralá a rozrušená. Nemusí se ani odstřelovat, snadno se těží a zpracovává. Například náklady na její drcení, které tvoří velkou část provozních nákladů každého dolu, jsou tak podstatně nižší než jinde.

V čem je problém? V současné době se podle statistik daří díky novým objevům stále doplňovat množství známých zásob zlata, které se drží kolem 50 tisíc tun. Každý rok se tedy objeví víceméně stejné množství zásob, jako se vytěží. Tento setrvalý stav bychom měli vnímat jako jejich neustálé snižování, tvrdí Schodde. Aby se z dlouhodobého hlediska udržela rovnováha mezi těžbou a zásobami, mělo by se podle něj nacházet nejlépe zhruba dvakrát tolik zlata, než kolik činí roční těžba.

Důvody jeho tvrzení jsou poměrně komplikované, ale pokusíme se je shrnout. V minulosti například podle australského geologa platilo, že zhruba jenom dvě třetiny nově objevených nalezišť se nakonec opravdu využijí. Odhady také nepočítají se ztrátami při těžbě. Zásoby se totiž podle něj nikdy nepodaří využívat dokonale.

Jenom část z nich se skutečně využije k těžbě. Navíc se nepočítá s tím, že část zlata (5 až 10 procent) se nepodaří oddělit od horniny a propadne těžařům obrazně řečeno jejich sítem.

Navíc podle něj nelze čekat, že by se trend v nejbližší době změnil. Je všeobecně známo, že těžební průmysl je cyklický: jednou je dole, jednou nahoře. Těžba zlata je v současné době spíše na koni, protože ceny jsou vysoké a firmy tedy ve velkém utrácejí za hledání nových nalezišť. Podle údajů MinEx Consulting utrácejí ročně pět až šest miliard dolarů za průzkum, zatímco před deseti lety to byly necelé tři miliardy dolarů. Na výsledcích to však (alespoň zatím) není podle Schoddeho vidět.

Schodde ovšem od zásob jenom neodečítá. Upozorňuje, že odhady velikosti ložisek se výrazně mění i v průběhu jejich života a to směrem nahoru. Obvykle se několikanásobně zvětší, protože firmy rozšiřují těžbu z původního bohatého ložiska do okrajových částí. Ty sice obsahují méně zlata na tunu, ale protože infrastruktura už je na místě a je zaplacená z předchozí těžby, jejich využití se vyplatí (pokud samozřejmě ceny zlata mezitím dramaticky neklesnou). Studie tak odhaduje, že dnes oznamované objemy zlata v nových nalezištích tvoří jen 40 procent možné budoucí těžby.

Těžba a zásoby zlata v tisících tun (1998-2007)

Když tyto protichůdné vlivy australský geolog podle své metodiky sečte, vyjde mu nepříliš potěšující obrázek: současná produkce je udržitelná na dalších deset dvacet let. Během té doby se žádné zvyšování produkce čekat nedá. (Co bude dál, zda propad, nebo vzestup, už je otázka pro futurology.)

Český odborník na tuto problematiku, geolog Petr Morávek, který vedl průzkum českých ložisek zlata v 80. a 90 letech, nevidí budoucnost tak černě, ale sám nečeká žádný zlatý boom: "Možná bych studii označil v některých ohledech až za příliš pesimistickou a zprávu na ní založenou až za alarmistickou, ale také si myslím, že se v nejbližších letech nedá čekat žádný výrazný vzestup produkce."

Za kolik bude zlato?

Předpokládaná stagnace objemu vytěženého zlata bude mít samozřejmě vliv na cenu tohoto kovu. Ovšem je jen těžko říct, jaký.

Zlato se totiž ve zdaleka největší míře, zhruba ze dvou třetin, využívá v klenotnictví. Na investice připadá dnes jen zhruba pětina roční "spotřeby", zbytek využívá průmysl. A chuť lidí kupovat šperky se výrazně mění, třeba v souvislosti s módou nebo s ekonomickou situací.

Obliba zlata se také výrazně mění podle země. Zdaleka největším odběratelem na světě je Indie, která prožívá v současné době dobré časy. Pokud se to změní, vývoj cen zlata může nabrat zcela jiný kurz.

Zřejmě i bez ohledu na to, že současná produkce zlata z přírodních zdrojů uspokojuje celkovou spotřebu jen zhruba ze 60 procent. Recyklaci zlata nás spoty v televizi učit nemusí.

Nedostatek nových nalezišť ovšem neznamená to, že by zlato na Zemi docházelo. Je ho stále víc než dost, ale v místech, kde se nám ho zatím nevyplatí těžit. "Například v mořské vodě je zlata na tisíce let, ale je nesmysl s ním vůbec počítat, protože koncentrace jsou tak malé, že ho nikdy nedokážeme využít," říká Petr Morávek.

A co dál?

Což neznamená, že se to nemůže změnit. Ve 20. století přišlo několik okamžiků, které by se daly označit jako "zlaté vrcholy". Po nich vždy následoval propad produkce, ale pak přišel další a ještě vyšší vrchol.

Těžaři ovšem před sebou mají poměrně těžký úkol. Pokud se nepodaří objevit nové technologie umožňující např. hledání zlata ve větších hloubkách, budou firmy odkázány stále na naleziště podobná těm současným. A u těch jednoznačně platí, že jejich kvalita se zhoršuje: klesá obsah zlata v nich.

Většina těžby probíhá povrchově a za dobré naleziště se považuje takové, které obsahuje dva gramy zlata na tunu. A stále častěji se sahá i po ložiscích, kde obsah zlata klesá až na jeden gram kovu na tunu. "Lomy s menším obsahem se provozují jen výjimečně," říká Petr Morávek.

Převážnou část 20. století většina těžby probíhala pod zemí a obsah rudy v hornině byl přes 10 gramů na tunu. Pokračující přechod k chudým rudám těženým povrchovým způsobem znamená sice nižší těžební náklady, dopady na životní prostředí jsou však mnohem závažnější než u podzemní těžby, jejichž náprava není vůbec levná. 

Zdroje a světová spotřeba zlata. Zdroj: Gold Field Mineral Services

Česká otázka

Nepříliš dobré výhledy na vývoj těžby zlata vzbuzují zajímavou otázku, upozorňuje Petr Morávek: "Není vhodná chvíle, aby ČR zauvažovala o zpřístupnění svých zásob zlata, které patří mezi nejvýznamnější v Evropě?" Naráží tím na fakt, že pod povrchem České republiky se nachází 300 až 400 tun dosud nevyužívaného zlata.

Podle údajů průzkumu z 80. a 90. let minulého století nejslibnějším nalezištěm u nás jsou Kašperské Hory na Šumavě. "Těžba by tam probíhala výlučně podzemním způsobem, šetrným k přírodě" říká Petr Morávek. Obsah zlata v rudě tu dosahuje až 10 gramů na tunu, a jde tedy o velmi bohaté naleziště. Celkový objem zásob zlata by tu mohl být až přes 120 tun, navíc tu byly ověřeny nemalé zásoby cenného kovu - wolframu.

Zhruba stejné množství drahého kovu se nachází na ložisku Mokrsko na Novoknínsku. Tady je ovšem obsah zlata v hornině podstatně nižší - jen kolem 1,5 až 2 gramů na tunu. Zlatonosné pásmo tu však dosahuje šířky 100 až 200 metrů, takže je těžitelné pouze povrchovým způsobem.

"Dokonce se dá říct, jak by lom mohl vypadat, ložisko je prokoumané vrty i podzemními chodbami" říká Petr Morávek, který průzkum tohoto ložiska vedl. Šlo by o jámu zhruba 400 až 500 metrů dlouhou, až 200 metrů hlubokou a zhruba 250 metrů širokou. "Byla by to velká díra do země" odhaduje český geolog, "rozhodně by bylo nutné řešit citlivé otázky ochrany životního prostředí. Ale na druhou stranu, v ČR už podobných lomů máme - obvykle ale těží stavební suroviny nebo vápence, ne zlato. U Mokrska mu ale stojí v cestě asi dvacet domů obce..."

Dalších zhruba 30 tun zlata se nalézá V Petráčkově hoře na Rožmitálsku. Je to však v rudě s průměrným obsahem něco přes 1 gram na tunu a jde tedy o poměrně nekvalitní ložisko. Vzhledem k současné vysoké ceně zlata by se dnes ale dalo využívat i takové ložisko. 

Spotová cena zlata v nominálních cenách i očištěná od inflace. Zdroj: Wikipedia s využitím údajů z www.bundesbank.de a www.bls.gov

Zcela jasně by mělo být řečeno, že tyto zásoby za současné situace nelze těžit. Jsou administrativně vyňaty ze soupisu těžařům teoreticky přístupného nerostného bohatství, které je u nás podle evropské tradice vlastnictvím státu. Místo toho je přeřazeno do tzv. nebilančních zásob, které jsou jakousi rezervou pro budoucnost.

Technet.cz měl ovšem možnost nahlédnout do návrhu nové surovinové koncepce státu, která by měla být předložena vládě letos v červnu, ale už je v podstatě hotova (s předložením se čeká, až bude hotova i Státní energetická koncepce). Ta se k možnosti těžby zlata v ČR staví podstatně méně negativně než stávající dokumenty. Potvrzuje to i Pavel Kavina z Ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého "není v návrhu nové surovinové politiky žádný nerostný zdroj diskriminován (ani zlato) v tom, aby mohl dostat šanci být hospodárně využíván", pokud jeho producenti dodrží všechny normy a bezpečnostní či enviromentální předpisy.

Samozřejmě, podobný krok jenom drobně pootvírá dveře. O využití zlatých zásob se uvažovalo naposledy v 90. letech, kdy záměr vzbudil nesouhlas veřejnosti i dotčených obcí, které všechny plány odmítly. Výsledkem bylo nakonec úplné odmítnutí této možnosti ze strany státu. Pravda, bylo to v době, kdy cena zlata byla nízká a ekonomický optimismus byl naopak víc v kurzu než dnes. V dnešní rozpočtové nouzi by se mohlo státu i obcím hodit i těch několik stamilionů ročně, které by koncese přinesla.

Navíc ke změně vnímání těžebního průmyslu dochází v celé Evropě, zatím hlavně na politické úrovni. Evropská komise přijala před časem novou surovinovou strategii, která vyzvala členské státy EU, aby více využívaly domácí (evropské) surovinové zdroje a snížily závislost na dovozu. S rozvojem států jako Čína a Indie se totiž konkurence na trhu se surovinami velmi přiostřila a Evropa musí reagovat, říká Pavel Kavina: "Řada vývozců surovin se mění nebo změnila na dovozce a Evropa musí myslet na vlastní využívání vlastních zdrojů, aby se nemusela bát o dodávky a nebyla přes nerostné suroviny vydíratelná."

Do karet možné těžbě zlata hraje i výhled do budoucnosti celého oboru - jak se zdá, těžba bude v následujících desetiletích stagnovat a cena žlutého kovu by tak mohla spíše růst, alespoň pokud můžeme věřit odhadům geologů jako je Petr Morávek nebo Richard Schodde. Jestli to bude stačit, aby Češi tentokrát podlehli zlatému pokušení, to se teprve uvidí.

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...