Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hrozí celosvětová cenzura internetu. Google mobilizuje a vydal petici

  11:06aktualizováno  16:34
Zavedení poplatků za přístup na zahraniční weby nebo státní kontrola povolených a zakázaných stránek, to jsou podle společnosti Google možné výsledky konference, kterou pořádá Mezinárodní telekomunikační unie již příští týden.

Cenzura | foto: Foto Profimedia, koláž Technet

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), která je orgánem Organizace spojených národů (OSN), pořádá Světovou konferenci o mezinárodních telekomunikacích od 3. do 14. prosince. Některé země zde budou usilovat o prosazení dohody o úpravách  Mezinárodního telekomunikačního řádu (ITR), které by měly rozšířit rozsah pravomoci ITU v dohledu nad internetem.

Řád nebyl měněn od roku 1988, a tak zní logicky, že by se změnit měl. Svět telekomunikací se ostatně za uplynulých 24 let změnil k nepoznání. Podle společnosti Google však některé vlády a společnosti chtějí prosadit, aby byl mezinárodní internetový provoz regulován podobně, jako je tomu u telefonů.

Mohlo by to kupříkladu znamenat, že by provozovatelé stránek a služeb jako Facebook, YouTube nebo Skype museli platit nové poplatky, aby jejich služby byly dostupné i pro zahraniční uživatele.

Kdo má klíče k internetu?

Nezisková organizace ICANN dohlíží na nejvyšší doménové prostory a další klíčové internetové technologie. Tyto činnosti převzala od vlády USA, aby tak umožnila nezávislý rozvoj internetu

O provoz internetu (infrastruktura, standardy) se nyní starají neziskové a soukromé organizace. Pokud by byly hlasy některých zemí, konkrétněji zejména Ruska a Číny, vyslyšeny, staral by se o provoz internetové sítě na národní úrovni stát nebo jím schválené soukromé organizace. Bylo by to tak trochu znárodnění internetového provozu. Lze očekávat, že většina členů ITU bude proti.

Google se obává, že by v případě přijetí těchto kontroverzních návrhů mohly mít jednotlivé státy právo provoz na internetu regulovat, tedy jinými slovy cenzurovat. Mohly by určit, které webové stránky, multimediální streamy a on-line služby budou "domácím" uživatelům dostupné a které nikoliv.

Petice Take Action od firmy Google

Proto Google vytvořil stránku "Take Action", ve které přehlednou formou shrnuje fakta, své obavy a předpoklady. Najdete tam i petici, kterou můžete podpořit zachování současné koncepce otevřeného a svobodného internetu. Googlu také vadí, že jednání ITU jsou neveřejná. Jako protiklad takových jednání uvádí Internet Governance Forum, kterého se může účastnit každý, vlády i jednotlivci.

Očekává se ostřejší debata

"Tyto vytrvalé pokusy (o omezení internetové svobody) jsou důkazem, že někteří dinosauři s mozkem o velikosti hrášku zatím nezjistili, že už vyhynuli, protože ta informace ještě putuje jejich dlouhými krky."

Vinton Cerf, spoluautor protokolu TCP/IP a viceprezident společnosti Google (rozhovor s Cerfem zde)

Podle zdrojů agentury Reuters se na konferenci ITU v Dubaji očekává "urputný souboj", neboť řada projednávaných návrhů může podle zastánců lidských práv vést k omezení internetové svobody. Přestože konkrétní návrhy nejsou veřejné, unikly ruské dokumenty navrhující možnost, aby státy měly mnohem větší pravomoci pro vnitřní regulaci internetu na svém území.

Důležitý je také návrh, že internet by již neměly spravovat nezisková organizace ve spolupráci s komerčními subjekty, ale že by měl spadat přímo pod Organizaci spojených národů či některou z jejích větví.

Evropský parlament se ke změnám vyjádřil skepticky: zdůraznil nutnost kompatibility závěrů ITU s lidskými právy a svobodami, především svobodou projevu a shromažďování. Vadí mu tajnosti kolem dohod ITU a zdůrazňuje negativní dopad některých tendencí na internetovou architekturu, bezpečnost a svobodu.

Stanovisko Českého telekomunikačního úřadu

Odpovídá tiskový mluvčí ČTÚ, František Malina. ČTÚ je podle něj jednoznačným odpůrcem snah o regulaci obsahu na internetu.

Jaká je pozice úřadu k návrhům nového ITR, především postoj k začlenění internetu pod telekomunikační regulaci?
ČTÚ podporuje návrh nových ITR (mezinárodních telekomunikačních regulací, pozn.red.), jak byl vypracován CEPT. Začlenění internetu pod telekomunikační regulaci je poněkud specifický pojem. Něco jiného je regulace sítí elektronických komunikací, prostřednictvím nichž je přístup k internetu uživatelům poskytován, a něco jiného je pohlížet na internet z hlediska šířených informací, obsahu.

Obsah jako takový je mimo regulaci telekomunikací. Je v zájmu jeho uživatelů, aby v tom k žádné změně nedošlo. Pod snahou o dosažení změn ve správě internetu na mezinárodní úrovni jsme svědky právě takových snah. ČTÚ je jejich jednoznačným odpůrcem.

Jaký je postoj zvláště k návrhu ETNO?
Postoj ČTÚ se neliší od postoje ostatních národních regulačních orgánů EU. Jejich společné stanovisko bylo negativní.

Proti regulacím internetové infrastruktury se postavilo i pirátské hnutí: "Část informované společnosti si omezování internetu nepřeje a dosti hlasitě se ozývá," myslí si Ivan Bartoš, předseda Pirátů. "Většinové společnosti, která je zatížena každodenními problémy, to je zdánlivě jedno. A to je samozřejmě špatně, protože si svobodný internet jaksi neuvědomují, dokud o něj nepřijdou."

Podle jeho kolegy, Mikuláše Ferjenčíka, je situace oproti smlouvě ACTA značně odlišná: "Zatímco v případě ACTA se snažily Spojené státy americké posílit vývoz svého duševního vlastnictví v tomto případě vnímám spor spíše jako geopolitický než ekonomický." Kromě klíčové infrastruktury internetu podle něj jde o i snahu autoritářských států obhájit současnou cenzurní praxi.

Cenzura internetu ve světě

Česká republika patří z celosvětového pohledu k zemím s relativně vysokou svobodou na internetu. Z evropských zemí patří k propagátorům regulace například Francie a silnou cenzuru má z evropských států například Bělorusko. Rusko prosadilo selektivní cenzuru, tedy zákon, který má údajně bojovat proti dětské pornografii, ale ve skutečnosti slouží i k umlčování politicky nepohodlných serverů.

Internetová svoboda ve světě podle OpenNet Initiative a Reportérů bez hranic.

Internetová svoboda ve světě podle OpenNet Initiative a Reportérů bez hranic. Fialová barva značí všeobjímající cenzuru, oranžová barva výraznou cenzuru, jemně žlutá pak selektivní cenzuru internetu. Jasně oranžová barva označuje státy, které internet monitorují, zelená značí, že organizace nenalezly důkazy o cenzuře.

K nejznámějším cenzorům patří dlouhodobě Čína, Kuba nebo Irán, ze kterých je prakticky nemožné dostat se na celosvětový internet. Mnohé servery jsou dlouhodobě blokovány a "ven" se dostanou jen lidé se speciálním povolením, například turisté. Více informací a přehledů o internetové svobodě nabízí FreedomHouse.org.

Přehled internetové svobody. Vyšší hodnota značí vyšší cenzuru. Nejlépe jsou na...

Přehled internetové svobody. Vyšší hodnota značí vyšší cenzuru. Nejlépe je na tom podle FreedomHouse.org se svobodou Estonsko a USA, nejhůře pak Čína, Kuba a Irán.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Síťová neutralita je stále v ohrožení.
Internet, jak jej známe, může skončit, varoval tvůrce webu

Stovky firem tento týden protestují kvůli omezení internetu a zpomalují své služby. Středa 12. července byla vyhlášena dnem protestu za zachování síťové...  celý článek

Sídlo americké Národní bezpečnostní agentury ve Fort Meadu v Marylandu....
Putinovi hackeři napadli naše elektrárny, přiznaly zdroje z vlády USA

Hackeři operující ve prospěch ruské vlády pronikli v červnu do nejméně tuctu amerických elektráren. O napadení tajné služby věděly, nyní vyšlo najevo i to, kdo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Upozornil MHD na ostudnou chybu. Maďarská policie ho zatkla jako „hackera“

Maďarský provozovatel hromadné dopravy v Budapešti zavedl nový systém pro placení lístků on-line. Narychlo spuštěné stránky však obsahovaly řadu zásadních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.