Freedom House analyzuje stav internetové svobody v 65 zemích, které dohromady zahrnují 88 % světových uživatelů internetu. Jsou mezi nimi státy ze všech kontinentů, ale Česká republika zahrnuta není. Ze zkoumaných zemí došlo ke zhoršení u 34 z nich - největší sestup najdeme v Ugandě, Bangladéši, Kambodži, Ekvádoru a Libyi. K velkému zhoršení ale došlo také v Brazílii a Turecku, které klesly do kategorií „částečně svobodný internet“ a „nesvobodný internet“ v případě Turecka. Oproti tomu se situace zlepšila jen u 14 států, a to ještě jen mírně. Mezi ně patří i USA, kde byl přijat tzv. Freedom Act, který omezuje sběr telekomunikačních metadat.
Nejlépe se umístily západní státy jako Estonsko, Island, Kanada, USA nebo Německo. Oproti tomu nejhorší příčku okupuje Čína (Severní Korea v průzkumu není, jinak by nejspíše prvenství získala ona). Vysloužila si ji za trestání lidí za vyjadřování se na internetu a za to, že na podporu cenzury byly zavedeny i nové zákony - například za šíření neověřených zpráv hrozí až sedm let vězení. V praxi je prý tento zákon využíván hlavně proti těm, co kritizují vládu. Navíc údajně dochází k věznění příslušníků náboženských minorit jen na základě shlédnutých videí.
Čína však není zdaleka jediným hříšníkem. Podle průzkumu žije 67 % procent uživatelů internetu v zemích, které nějakým způsobem cenzurují a postihují internetovou kritiku vládních institucí nebo významných osob.
Pod velkým tlakem jsou celosvětově sociální sítě a nově také aplikace nabízející šifrovanou komunikaci. Celkem 24 zemí omezuje přístup k těmto službám a 15 jich dokonce dočasně zcela zamezilo přístupu na internet. Nejvíce blokovanou komunikační aplikací byl velmi populární WhatsApp, který začal šifrovat veškerou komunikaci skrz něj, což ji chrání před sledováním třetí stranou. Dvanáct zemí jej nějakým způsobem omezilo nebo zcela zablokovalo. Blokovány byly i další komunikační aplikace jako Facebook Messenger, Viber nebo Telegram.
Cenzurovány jsou i obrázky, například zesměšňující vůdčí postavy. Server The Verge to ukazuje na případu tureckého muže, který byl podmíněně odsouzen na rok vězení za vytvoření obrázku, který tureckého prezidenta Erdogana srovnával s postavou Gluma z Pána Prstenů.
