Poprava zastřelením - téma Twitteru v těchto dnech

Poprava zastřelením - téma Twitteru v těchto dnech | foto: Technet.cz s použitím Shutterstock.com, iDNES.cz

Čermák: Jedna trochu morbidní historka... a pár dalších z Twitteru

Prý je to nejodpornější tweet, který byl zatím zveřejněn. Napsal ho nejvyšší státní zástupce z Utahu, a to těsně předtím, než byl zastřelením popraven usvědčený vrah a násilník Ronnie Gardner.

Zní: "Právě jsem povolil řediteli věznice provést Gardnerovu popravu. Nechť se od Boha dočká slitování, kterého se od něj nedočkaly jeho oběti." Podle kritiků je to cynické, hnusné a necitlivé.

Gardner byl popraven v pátek 18. června a v sociálních médiích se tato událost těšila značné pozornosti. Z mnoha důvodů. Třeba proto, že Gardner byl popraven za čin, který spáchal už před pětadvaceti lety. No a pak samozřejmě vzbudil rozruch způsob popravy.

Gardner si mohl vybrat mezi smrtící injekcí a zastřelením, a zvolil to druhé. Utah je jedním z mála států, kde je tento druh popravy stále možný. Lépe řečeno není, ale Gardner si ho vybral ještě v době, kdy v byl. Od roku 1976 byli zastřelením popraveni v USA pouze tři lidé. Mezi Gardnerovou a předešlou popravou uplynulo 14 let.

Na popravách je cosi fascinujícího, konec konců se tomuto tématu věnuje i mnohasetstránkový román Normana Mailera Katova píseň. Tentokrát ovšem k zachycení celé události musely stačit krátké tweety a facebookové statusy.

S dávkou poněkud nepěkné nadsázky lze napsat, že se jednalo o první "facebookovou" nebo "twitterovou" popravu. Víme, že Gardner povečeřel steak, humra, jablkový koláč a vanilkovou zmrzlinu. A že se podíval na trilogii slavných Hvězdných válek.

Pak také samozřejmě víme o zmíněném tweetu státního zástupce (klikněte zde). Můžeme se jen dohadovat, proč tak moc lidí vlastně rozhořčil. Možná je to ta chladná věcnost, se kterou uživatelé Twitteru píší spíš o tom, co si dali k obědu nebo co si myslí o fotbalovém zápase.

If u can´t stand the TWEET

Státní zástupce v Utahu to pojal tak nějak "píárově". Hned následující tweet totiž zněl: "Budeme vysílat online mou tiskovou konferenci, jakmile mi bude sděleno, že je Gardner mrtvý." A následoval příslušný link na streamované video.

Samotného Marka Shurtleffa, tedy onoho státního zástupce, negativní reakce veřejnosti zaskočila. Ještě týž den o dvanáct hodin později napsal jako omluvu, či spíše vysvětlení: "Věřím v informovanou veřejnost. Jako volený úředník používám sociální média, abych přímo komunikoval s veřejností."

O tři hodiny později přidal ještě tweet s pokusem o vtip. Napsal: "VAROVÁNÍ" Tato stránka informuje o skutečném světě zločinu a trestu." A přidal parafrázi známého citátu někdejšího prezidenta Harryho Trumana, který měl pro lidi neschopné přijmout tvrdou realitu radu: "Když nemůžeš vydržet horko, tak se kliď z kuchyně." V Shurtleffově podání: "If u can´t stand the TWEET, get out of the TWITCHEN."

Za další tři hodiny se Shurtleff vyjádřil k celé kauze (zatím) naposledy. "Je zajímavé, že žádný z retweetujících kňouralů necítí rozhořčení nad tím, že Gardner střelil dva lidi do tváře a že nevyjádřil ani slovo lítosti jejich rodinám."

Tolik k popravě. Brát do ruky mobil a tweetovat hned poté, co člověk vydá pokyn ke střelbě na popravišti, je možná přece jen trochu přitažené za vlasy. Asi od takového člověka očekáváme, že aspoň bude předstírat určité pohnutí nebo hlubší rozpoložení.

Ale možná je to z naší strany také jen pokrytectví. Vždyť při jiných příležitostech nám zase vadí, že lidé tweetují o věcech příliš banálních a nedůležitých. Zdá se tedy, že zatím teprve hledáme, kde má použití Twitteru své vkusné a etické mantinely. Vznikají také první "kodexy", seznamy "doporučení" i "přikázání".

Přikázání sedmé: RT

Jedno takové "devatero dobrého twitteristy" zveřejnil web Social Media Mind (více informací zde). Zveřejnil jsem výzvu (samozřejmě na svém účtu zde), ať lidé posílají další tipy, což také udělali. Ale vrátilo se mi celé desatero, podle mě v kompletní a senzační podobě (více zde).

Zajímavé je hned první přikázání: "V jedinou sociální síť budeš věřit, takže odpoj Facebook," a pak samozřejmě sedmé: "Nepokradeš. Dej prostě RT." Berte tento článek jako jeden velký RT.

Zajímavá je ovšem jiná věc. Totiž jak se sociální média, v tomto případě Twitter, stala přirozenou součástí veřejné debaty. A tu či onu kauzu umějí nejen nastartovat, ale zároveň zúčastněným poskytnout prostor, kde mohou okamžitě a aktuálně reagovat.

Učeně řečeno tak sociální média demokratizují veřejný prostor. Je k dispozici každému a nonstop. Když americký časopis Outside zveřejnil před pár dny obálku svého červnového čísla s Lancem Armstrongem, vyšlo najevo, že grafik pomocí Photoshopu "připsal" slavnému cyklistovi na tričko nápis "38 BFD".

Lépe řečeno, ono to "nevyšlo najevo", nýbrž na to na Twitteru upozornil sám Armstrong. A napsal, že je to "blbá hovadina". (pro tweet klikněte zde) Proč? Zkratka BFD znamená "big fucking deal", tedy něco jako "kurevsky důležitá věc". A 38 je Armstrongův věk.

Rozumějme: ten článek je o tom, že Armstrongovi je už osmatřicet, a že tedy v konkurenci mladých cyklistů má stále méně šancí. Jakkoliv je cyklistickou legendou. Líbí se mi, že se celá tato debata odehrává ještě předtím, než se dotyčný časopis objeví na stáncích. A tím prostorem je Twitter.

Časopis totiž hned odpověděl, také na Twitteru. Napsal: "Hej, Lanci Armstrongu, jen se chceme zeptat, viděl jsi na obálce řádku, kde se píše: ´Pozor, tohle není skutečné Armstrongovo tričko´, ne?" (pro tweet klikněte zde) A cyklista vzápětí odpověděl: "Zeptejte se legendárního fotografa Danny Clinche, co si o tom myslí." Clinch je známý americký fotograf celebrit.

1,6 milionu followerů řečnických otázek

Nadšeným twitteristou je také moderátor Larry King, asi nejslavnější tvář televize CNN. V posledních několika týdnech se stal sám soustem pro ostatní média, a to kvůli klesající sledovanosti svého pořadu. Dokonce se má za to, že bude vyměněn za nového moderátora.

Pozoruhodné je, že dnes má Larry King na Twitteru možná větší obecenstvo než v televizi. Jeho kanál má 1,6 miliónu follwerů, což ho řadí mezi twitterové celebrity. V televizi ovšem na jaře klesl průměrný počet diváků jeho pořadu na 750 tisíc. A to ho mezi špičkovými moderátory řadí spíše na spodní konec žebříčku.

Ovšem King se na Twitteru ke klesající sledovanosti ani spekulacím o svém odvolání nijak nevyjadřuje. Dál komentuje běžné události (minulý týden to byl například poslední zápas z finálové série NBA, ve kterém se střetli losangelesští Lakers a bostonští Celtics), žádá čtenáře o tipy pro své rozhovory a především klade své pověstné otázky.

Na některé by našel odpověď na Googlu ("Právě jsem přijel do New Yorku. Proč se mu říká Big Apple?"), ale jiné jsou spíše řečnické. O to víc však vyvolávají laviny "retweetů" a samozřejmě statisíce odpovědí.

Například: "Právě jsem nakrmil psa a na plechovce s žrádlem je napsáno: CHUTNÉ. Jak to můžou vědět?" Nebo: "Když jste v kině, které opěrátko pro ruce je vaše?" (více zde)

Jestli to víte, tak to Larrymu napište.