Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čermák: Končí rok elektronické knihy. U nás ale žádná sláva

aktualizováno 
Bude to mimo jiné "rok elektronické knihy". Tedy to až za necelé tři měsíce budou média i ostatní bilancovat letošní rok. Není o tom pochyb. Svou premiéru měly v USA hned dvě verze čtečky Kindle od Amazonu ("dvojka" a velkoformátové DX).

Kindle zatím normální knihu nenahradí | foto: MobileRead.com

Upozornění: Tento článek je o elektronické čtečce Kindle. Všechny zájemce o další zprávy z kauzy plzeňské právnické fakulty a jejího bývalého proděkana Kindla odkazuji na jiné články na tomto serveru. Ano, i čtečka vám může pomoci k akademickému titulu, ale jedině tak, že si do ní stáhnete učebnice. Konec upozornění.

V Británii zase kraluje Sony Reader a do konce roku zažijeme možná ještě dvě nebo tři další premiéry: svou čtečku by mělo představit knihkupectví Barnes & Noble (tvrdí to Wall Street Journal, který tak korigoval původní informace, podle kterých měl být přístroj na trhu až příští rok na jaře).

Očekává se i podobné zařízení od největšího čínského mobilního operátora. No a "ve vzduchu" je stále tolik očekávaný (a stále tajemný) barevný tablet od firmy Apple.

2009 - Rok elektronické knihy

Očekávají se 3 miliony prodaných e-booků

Že se něco děje, cítí i poradenské firmy, konkrétně Forrester. Ten opravil svou prognózu z května, kdy odhadoval, že se v letošním roce prodají dva miliony elektronických čteček.

Podle nové studie z počátku října už činí odhad tři miliony. A bůh suď, jestli přední experti na trh řekli své poslední slovo. Každopádně předpokládají, že napřesrok by se těchto přístrojů mohlo prodat už přes šest milionů.

Lídrem zůstává Amazon se svým Kindlem. Jeff Bezos sice stále odmítá zveřejnit, kolik těchto přístrojů vlastně prodal (což před časem sarkasticky glosoval Steve Jobs z Applu), v rozhovorech s médii však doslova srší optimismem.

Bezos zveřejnil aspoň jiné zajímavé číslo: tituly, které jsou k dispozici jak v papírové, tak elektronické verzi, se prodávají zhruba půl na půl. Konkrétně se jich ve formátu pro Kindle prodá 48 procent z celkového počtu. Když to srovnáme opět s letošním květnem, vidíme zase nárůst. Tehdy to totiž bylo 35 procent. Dá se tedy čekat, že v dohledné době začnou v největším virtuálním knihkupectví vítězit knihy virtuální nad papírovými.

Brzy budou mít elektronické knihy navrch

Ale pak to hlavní: jak si všimla většina médií včetně Technetu.cz, Amazon se rozhodl prodávat oficiálně Kindle také za hranicemi USA.

Končí tak exkluzivní spolupráce firmy s mobilním operátorem Sprint, který v USA poskytoval čtečkám připojení přes síť zvanou Whispernet. Majitel Kindlu si tak mohl kdykoliv koupit knížku a hned si ji bezdrátově stáhnout, ale také v omezené míře surfovat na webu (v černobílé verzi a fakticky bez obrázků, takže dobře na Kindlu fungovaly jen webové stránky optimalizované pro mobilní telefony). To vše zadarmo.

Tady však začínají problémy. Samotný Technet uvítal "mezinárodní" Kindle minulý týden titulkem: "Budoucnost novin a knih dorazí do Česka. Čtečka Kindle stahuje z Internetu zdarma." Dovolím si s optimistickým nadpisem nesouhlasit.

Amazon uzavřel smlouvu s operátorem AT&T, který mimo území USA nabídne zhruba ve stovce zemí své roamingové partnery. Jenže těm se samozřejmě za stahování bude extra platit. Jak napsal web PaidContent.org, za stažení knížky ze zahraničí se bude platit o dva dolary víc, za týdenní předplatné novin dokonce pět dolarů. To jsou docela "pálky", nemyslíte?

Zadarmo to nebude

O ceně například za konverzi dokumentů (za tu se nyní platí 15 centů na 1 MB i v Americe) nebo za surfování není nic známo, určitě zadarmo však také nebudou.

Nehledě na to, že už samotné ceny knih budou například pro britské uživatele vyšší (a ne všechny knihy z americké nabídky budou k dispozici i v Evropě, údajně vzhledem k teritoriálně omezeným autorským právům).

Jak napsal deník Guardian, běžná cena knížky bude 14 dolarů místo dnes obvyklých deseti. Zda už je v tom onen dvoudolarový poplatek za stažení, mi není jasné. "Mezinárodní zákazníci zaplatí za knížky víc kvůli vyšším provozním nákladům mimo USA. Navíc je v EU vyšší DPH na elektronické knihy než papírové knihy," řekl deníku mluvčí firmy.

To ovšem výrazně mění situaci! Nevidím jediný důvod, proč by lidé mimo Ameriku měli přistupovat na tyto podmínky. Dražší (o dvacet dolarů) je totiž i samotný přístroj!

Přitom používat lze klidně ten americký. Dělám to tak už déle než půl roku, k plné spokojenosti. Jedinou "nefunkčností" je bezdrátové spojení, knížky si do Kindlu musím stahovat přes počítač. A při placení nemůžu používat neamerickou platební kartu, nýbrž dolary z dárkových certifikátů (které si však v poklidu nakoupím svou českou kartou). Sečteno a podtrženo, je to trocha nepohodlí oproti nezanedbatelné sumě peněz.

Pro český trh je Kindle zatím bezvýznamný

Pro český trh však Kindle každopádně zůstane bezvýznamný, prostě proto, že zatím nabízí pouze knížky v angličtině. Dočkáme se výrobce (či lépe řečeno velkého vydavatele), který nabídne čtečku a zároveň obchod s dostatečně velkým počtem knih v češtině?

Zdálo se, že se už před časem vydává na tento tenký led vydavatelství Ringier (různé čtečky včetně Kindlu vystavovalo na květnovém knižním veletrhu v Praze), nezdá se však, že by s nějakou čtečkou (a hlavně dostatečnou nabídkou elektronických knih) ještě letos přišlo. Trh tak zůstává otevřený. Je to šance, anebo zatím jen velké riziko?

Jaký vlastně Kindle je?

Ta nejdůležitější otázka zní, zda elektronické knihy jako takové mohou papírové nahradit. Lépe řečeno zda si na ně zvykneme a naučíme se je číst se stejnou samozřejmostí nebo i vášní. Nebo ještě jinak: jestli se z "uživatelů" Kindlu či podobných zařízení staneme skutečnými "čtenáři".

Používám Kindle déle než půl roku, jsem tedy už za fází prvotního okouzlení (které se možná projevilo z mé recenze publikované na Technetu.cz letos na jaře). Koupil jsem si dokonce v létě i velký Kidle DX a jsem jeho spokojeným uživatelem. Jestli jsem i spokojeným čtenářem? To bych si netroufal napsat.

Zkusím tedy shrnout své zkušenosti. Platí, že displej využívající technologii E Ink (tedy stejnou jako používá i konkurenční Sony) nabízí komfortní čtení srovnatelné se čtením z papíru. A to za jakéhokoliv osvětlení, počínaje lampičkou u postele a konče ostrým letním sluncem. Kindle je příjemný i nízkou hmotností, skladností a jednoduchým ovládáním.

Ale jak obstojí ve srovnání s knížkou, tedy nosičem textu s nesrovnatelně delší historií a odzkoušenějším provedením? Podívejme se tedy na různé situace, kdy nejčastěji čteme:

- v křesle v obýváku: Jednoznačně vede papírová knížka. Dává čtení tu druhou část prožitku, řekněme "fyzickou". Totiž že knížku nejen čtete, ale také ji držíte v ruce. Dává jí to váhu, a byť to zní pouze jako bonmot, tak vás ujišťuji, že to tak je. Navíc když čtete papírovou knížku, líp se v ní orientujete a máte lepší přehled o tom, kde jste - jestli stále na začátku, uprostřed anebo se už blížíte ke konci. Opět to zní banálně, ale i to dává čtení nikoliv bezpodstatný rozměr.

- v dopravním prostředku: Lepší je čtečka. Snadněji se drží a to i v jedné ruce. Nepotřebujete druhou ruku na otáčení stránek, takže můžete číst i v nacpané tramvaji v postoji na jedné noze. V letadle je čtečka také pohodlnější, protože zabírá málo místa a vejde se do kapsy na sedadle před vámi. Jen se připravte, že vám při startu a při přistání budou čtení zakazovat letušky. Bezdůvodně, samozřejmě.

- v posteli: papír i elektronika mají něco do sebe. Čtečka při usínání snadněji vyklouzne z ruky, takže při nevhodné poloze může i způsobit bouli. Na druhou stranu se dobře drží a dá se strčit pod polštář, aniž by vytvořila terénní nerovnost. Nevhodný je Kindle DX, který má senzor polohy a "překlápí" displej ze svislého do vodorovného režimu. To dělá při válení v posteli velkou neplechu!

- na záchodě: je to tak fifty-fifty, já dávám mírnou přednost elektronice. Navíc odmítám byť jen vzít v úvahu, že by papír v knize mohl být určen ... víte, jak to myslím.

- ve vaně: když spadne do vody čtečka, tak vás nezabije (na rozdíl od fénu), ale asi to nepřežije. Takže lepší pocit mám při čtení klasické knížky.

- v čekárně u doktora, ve frontě na úřadu: vyhrává skladnější elektronická čtečka, ta navíc v případě nouze (zvuk zubařské vrtačky) umožní změnit žánr a místo hororu číst něco veselejšího. Případně naopak.

- v zaměstnání: se čtečkou lze předstírat pracovní zaujetí i při čtení detektivky, vypadá přece jen tak nějak seriózně a nezábavně. Ovšem pozor, pokud se tyto přístroje začnou více používat, tahle výhoda asi padne.

Takže jaký je verdikt? Nejednoznačný. Pro mě osobně je důležitý ještě jeden aspekt a to je vlastnictví. Existují knihy, které nabízejí nejen čtení, ale které je krásné také vlastnit. Třeba proto, že jsou to pěkné předměty nebo že vám byť i při letmém pohledu připomínají svůj obsah.

Neznám doma moc hezčích a příjemnějších objektů (samozřejmě s výjimkou manželky, dětí a ledničky), než je knihovna s regály plnými knih. Co je proti tomu nějaká malá bílá čtečka, byť se do ní vejdou stovky titulů? Které navíc ani úplně nevlastníte.

Stačí, když se v budoucnu rozhodnete změnit čtečku, a vaše virtuální regály plné knih budou rázem k ničemu. Mnozí máme doma knihy sto i více let staré. Ale vsadím se, že dnešní elektronické soubory například pro Kindle budou už za deset let obstarožní a překonané, tedy k ničemu.

Ano, letošek bude možná "rokem elektronických knih". Ale ty papírové můžou být ještě dlouho v klidu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hacker Marcus Hutchins (na snímku z 15. května 2017)
V USA zatkli hackera, který zastavil šíření viru WannaCry

Hacker, kterému se v květnu podařilo zastavit masové šíření vyděračského počítačového viru WannaCry, byl zatčen v USA. Mladý Brit Marcus Hutchins, vystupující...  celý článek

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

Jak si zapamatovat heslo?
Složitá hesla byla 0my1, lituje autor návrhu. Časté změny spíše škodí

Hesla hrají v počítačové bezpečnosti nezastupitelnou úlohu. Bohužel si řada lidí volí složité a těžko zapamatovatelné řetězce typu p0L3dn!ce. Jeden z autorů...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.