Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Shutterstock

Čermák: Máš-li něco na duši, svěř se... třeba své wi-fi

Řekněte, jak jste pojmenovali svoji wi-fi, a já vám řeknu, jací jste. Pokud se jmenuje "linksys" a podobně, pak jste liknaví a pohodoví, protože jste své wi-fi nechali jméno od výrobce.

Pokud to je "Anička", "Kačenka" nebo "Kocourek", případně "Miluji tě!", potom jste nenapravitelně romantičtí. A pokud má vaše wi-fi jméno "Děláte moc velký hluk při sexu", máte jednoduše smysl pro humor. Anebo opravdu hlučné sousedy.

Líbí se mi nápad, že jména wi-fi jsou způsobem, jak něco diskrétně sdělit sousedům. Někdy před rokem začal právě screenshot s tabulkou "dostupných sítí", mezi kterými byla i výše jmenovaná (ovšem anglicky), kolovat po webu (více zde). Je to jednodušší než strkat vzkaz pode dveře nebo hodit zlomenou tužku do poštovní schránky.

A to ani nemluvě o osobní konfrontaci. Pamatuju se, že když jsem ještě před dvaceti lety bydlel v Holešovicích, sděloval mi jeden soused své výhrady prostřednictvím úderů smetáku do stropu. A když ani to nepomohlo, vydal se mě uprostřed noci osobně navštívit.

Míval na sobě křiklavě oranžový župan. Jsem od té doby na tuhle barvu alergický, a to podotýkám, že to bylo dávno předtím, než si ji vybrala sociální demokracie. A také dávno předtím, než jsme se dozvěděli, co znamená zkratka wi-fi.

Existují prý už barvy na stěnu, které umějí wi-fi signál "utlumit"...

V posledních letech popularita bezdrátového připojení raketově roste, a s ní i množství aktivních wifin. Lidé zjišťují, že je to pohodlnější a příjemnější než tahat po bytě dráty. V Praze jsou prý paneláky, kde dostanete na výběr až desítky sítí. Bezdrátový web není tak chytrý, aby začínal a končil zdmi bytu svých majitelů.

Existují prý už barvy na stěnu, které umějí wi-fi signál "utlumit" ( více o barvách zde ), předpokládám však, že se moc nepoužívají. Určitě ne na pražských sídlištích. A tak je bezdrátový web další vehikl, jehož prostřednictvím se dá lézt do bytů svým sousedům. Určitě méně problematický než hlasitá hudba či rytmicky se pohybující podlaha, ale i tak může způsobovat problémy.

Média přinesla v lednu zprávu o Arthuru Firstenbergovi z amerického Santa Fé, který se soudí se svou sousedkou právě kvůli wi-fi. Tvrdí, že na ni má alergii, lépe řečeno že trpí tzv. elektromagnetickou citlivostí. Psychiatři sice tvrdí, že zmíněná porucha je výhradně takzvaného psychosomatického typu, což jinými slovy znamená, že si lidé potíže způsobené elektromagnetickým zářením pouze namlouvají.

To prokázalo i několik studií. Dotyčný muž je však prý i tak úplně zoufalý a požádal soud o vydání předběžného opatření. To by sousedce zakázalo wi-fi používat. Muž tvrdí, že nemůže jít spát do hotelu, protože i tam se wi-fi používá.

Musí proto přespávat v autě, kde ho ohrožuje prochladnutí. CNN o případu na svém webu informovala v článku s titulkem "Alergie na wi-fi udělala z muže bezdomovce" (pro článek klikněte zde). Jak žalovaná sousedka svou wi-fi pojmenovala, se v něm ovšem neuvádí. 

Alergie na wi-fi udělala z muže bezdomovce...

Fórek s pojmenováním wifiny "vzkazem pro sousedy" je originální. Samozřejmě nefunguje vždycky. Jména dostupných bezdrátových sítí se vám na monitoru zobrazí pouze v případě, že se váš počítač nepřipojuje automaticky. Ale je prý vyzkoušené, že většina lidí stejně dostupné sítě kontroluje. Ona je to dobrá zábava. Můžete zjistit, kteří ze sousedů se už "internetizovali" a jaké jméno případně své wifině dali.

Dokonce existuje stránka, kam takové úlovky zajímavých názvů wifin můžete posílat (více zde). Baví mě po nich pátrat, i když jsem u někoho na návštěvě nebo třeba někde v kavárně. Někdy je z nudy lovím iPhonem i na ulici.

Jména některých sítí jsou opravdu invenční, třebaže jsem na cokoliv podobného výše uvedenému "vzkazu sousedům" zatím neobjevil. Jeden kamarád mi říkal, že někde v okolí Klárova v Praze je bezdrátová síť s názvem "Nemám rád Paroubka", ale nevím, jestli je to pravda. Jestli na ni narazíte, dejte vědět. K té síti bych se celkem rád připojil.