Kamarádi? A na Facebooku?

Kamarádi? A na Facebooku?

Čermák: Neopouštěj staré známé pro nové. Leda by byli bohatší a úspěšnější

  • 207
Zavolal mi známý, jestli nevím, proč už s ním náš jiný známý nekamarádí. Zeptal jsem se: "Jako že ti nebere telefony, nebo tak něco?" Přece jenom jsme už všichni tři ve věku, kdy si konec nebo začátek kamarádění neoznamujeme. "Ne," odpověděl. "Ale vyřadil mě na Facebooku ze seznamu přátel."

Ajajaj, tak už je to tady. Po prvotní vlně "lovu" přichází fáze, kterou bychom mohli pracovně nazvat "fóry". Aneb ti, kteří zpočátku soutěžili v počtu kontaktů v sociálních sítích, se teď najednou začínají tvářit, že je dlouhý seznam přátel unavuje. Z módy vyšla kvantita, heslem facebookových frajerů je kvalita.

Nejmenovaný přítel mi už před pár týdny napsal: "Mám šest set kontaktů, to se fakt nedá zvládnout. Budu to muset prořezat tak na polovinu." A abych náhodou neumřel strachy, doplnil pro mé uklidnění: "Neboj, tebe se to samozřejmě netýká."

Chtěl jsem se ho zeptat, proč tedy v prvé řadě všechny ty stovky přátel přijímal, ale pak jsem si to radši rozmyslel. Co kdybych ho naštval a on za trest "odřízl" i mě?

Nebudu zastírat, že takový akt "vyškrtnutí" beru osobně. Asi každý, ne? Naštěstí se to při větším počtu kontaktů hned tak nepozná. Nedostanete žádné varování (cosi jako virtuální zlomenou tužku) a ani oznámení o provedené likvidaci. Ale i já si sem tam všimnu, že můj počet přátel na Facebooku například překoná nějaké kulaté číslo a za pár dní na něj útočí znovu. Jediné vysvětlení je, že mi přátelé nejen přibývají, ale i ubývají.

Nevypátral jsem ještě nikoho konkrétně, ale pokud někdo čte tenhle text, prosím, napište. Něčím jsem vás naštval, otrávil nebo prostě přestal bavit? Chtěl bych to vědět. Sám jsem ještě žádného přítele k pomyslné zdi nepostavil. Dokonce jsem o tom ani nepřemýšlel. No ale jestli se módou stane malý okruh přátel ... nevím, nevím, to víte, rád jdu s dobou. Jen doufám, že na likvidaci svých blízkých budu mít nervy. Ale možná se do té doby zavede profese nájemných virtuálních vrahů. Napíšu mail: "Potřebuju odkráglovat tak padesát, šedesát lidí. Odměna dohodou." A tichý spolehlivý zabiják se už postará o vše potřebné.

Což mě vede k myšlence, že dobrým důvodem mohou být peníze.

Chápal bych, že někdo své přátele prostě prodá. Před časem jsem psal o reklamní akci fastfoodového řetězce BurgerKing, který uživatelům nabídl poukázku na jeden  hamburger Whopper výměnou za deset přátel. Tomu říkám férová hra! - informace o akci v angličtině zde.

Možná by mě mrzelo, že mě někdo z mých přátel prodal za necelých čtyřicet centů, ale aspoň bych věděl, že jsem pro něj měl nějakou cenu. Transakci zajišťovala aplikace, která informaci o uskutečněném obchodu zveřejnila na profilech obou zúčastněných (tedy prodávajícího i prodaného). Mimochodem, Facebook později tuto aplikaci zakázal a BurgerKing kampaň ukončil.

Motivy můžou být i jiné. Psycholog a bloger Aj Kumar vyvolal minulý týden velkou diskusi svým článkem: "Je váš kamarád nula? Pošlete ho do háje" (článek v angličtině zde). Tvrdí, že bychom se měli obklopovat lidmi úspěšnými a výjimečnými, nikoliv podprůměrnými.

Známé pravidlo prý říká, že váš příjem odpovídá průměrnému příjmu vašich deseti nejbližších přátel a známých. Rodina se nepočítá. Pokud to tak je, měli byste se rychle poohlédnout po nějakém miliardáři. Osobně dva nebo tři znám, ve své desítce je však bohužel nemám.

Připomíná mi to staré známé středoškolské dilema hezké holky. Má kamarádit s ošklivou, aby její krása víc vynikla, anebo naopak s nějakou taky hezkou, protože - jak známo - kluci loví ve dvou a ošklivka sníží šance?

Kumar říká, že nás úspěšní kamarádi "vytáhnou" nahoru, zatímco nuly zase "stáhnou" pod hladinu. Jeho rada zní: poohlédněte se po nových kamarádech. Úspěšní lidé nejsou ti nejchytřejší ani nejvzdělanější, ale ti, kteří se jako pavouci šplhají po cizích pavučinách. Někde jsem četl, že si Bill Clinton psal na malé lístečky informace o všech lidech, které kdy od vysoké školy potkal. Ukládal si je v abecedním pořádku do krabic od bot. Dnes přesně tohle umějí sociální sítě.

Půjdu teď odhadnout průměrný příjem svých čtyř stovek přátel. A prosím všechny miliardáře, ať se mi ozvou. Nabízím pravé, nefalšované přátelství.

Blog Miloše Čermáka najdete na Extra.cz.

Miloš Čermák, Technet.cz

Narozen 1968, komentátor a autor. Vystudoval biokybernetiku na FEL ČVUT (1991) a když si po státnicích koupil v Londýně knížku "Jak blafovat o počítačích", měl před sebou kariéru počítačového odborníka. Na zpáteční cestu do vlaku si však koupil ještě knížku "Jak blafovat o médiích", takže se nakonec rozhodl pro žurnalistiku.

V letech 1991 až 2003 byl reportérem v Reflexu, v letech 2003 až 2005 šéfkomentátorem Lidových novin, pak se na půl roku vrátil zpátky do Reflexu a svou oficiální novinářskou kariéru zakončil jako strategický ředitel časopisu Respekt. Zjevně však zvolil strategii špatnou, takže po třech měsících ho vzbouřená redakce této pozice zbavila. Od té doby je Miloš Čermák komentátorem, sloupkařem, blogerem, konzultantem, vysokoškolským učitelem a vydavatelem.

Většinu času však nedělá nic.


Blog Miloše Čermáka najdete na Extra.cz.