Ten mi tam shodou okolností kupoval knížku Free neboli Zadarmo od Chrise Andersona. Vyšla před necelým měsícem, minulý týden se poprvé dostala na žebříček bestsellerů New York Times a je o tom, že nulová cena nemusí být překvapivě výhodná jen pro kupující, nýbrž i prodávající.
Ale ještě k tomu objímání. To je samozřejmě reálná věc, ale veskrze internetového původu. Před dvěma lety jsem takového "objímače" potkal v Londýně na Trafalgar Square. Kamarád mi tehdy vysvětlil, že byť má v ruce ceduli, tak není ani politickým demonstrantem, ani nevybírá žádné peníze. Přesně naopak. Nabízí cizím lidem teplo své náruče. Ne, a pravděpodobně ani není úchyl, nýbrž tak činí z pocitu lidské sounáležitosti.
Co to má společného s Internetem? Ten samozřejmě kampaň "Free Hugs" proslavil, jako asi všechno, co se proslavilo v posledních deseti až patnácti letech. Story je taková, že v roce 2004 začal s touhle kratochvílí jistý Juan Mann v australském Sydney. Zpočátku ho lidé považovali za magora, ale pak si na něj nějak zvykli a pochopili, že chce lidem dávat pocit porozumění.
Policie chtěla objímání zdarma zakázat |
Je zajímavé ze dvou aspektů. Jednak má dnes už (v různých verzích) "nasbíráno" téměř ke stovce milionů zhlédnutí, což ho řadí do první ligy virálních videí. A pak hudební doprovod k tomuto klipu poskytli Sick Puppies. Tahle alternativní australská skupina by pravděpodobně nikdy nevykročila za hranice rockových klubů, ale díky YouTube a "objetím zdarma" se stala prakticky světově úspěšnou kapelou.
Luxusní objetí za dva dolary
Jistě, to video má něco do sebe. Je to ten druh kulturního zážitku, kdy vám běhají brabenci po zádech. Ale po čtyřiceti (vlastně od soboty jednačtyřiceti) letech prožitých ve střední Evropě je člověk obrněn dávkou cynismu. A tak mi ještě mnohem vtipnější připadá jedna z parodií, která se jmenuje "Luxusní objetí za dva dolary" ( "$2 De Luxe Hugs" ), kde objímači zdarma kazí "kšefty" maník s cedulí právě s tímto nápisem (pro zhlédnutí videa klikněte zde).
Peníze, které vyberu, jdou na hladové. Se ženou dostaneme hlad několikrát denně... |
Nebo když vysvětluje kolemjdoucímu: "Peníze, které vyberu, jdou na dobrou věc. Dostanou je hladoví. Víte ... moje žena a já dostaneme hlad několikrát denně a rádi si zajdeme někam do pěkné restaurace." A čím se obě objetí liší? "To moje je o padesát procent delší, obejmu vás oběma rukama a hlavně to myslím upřímně," říká muž, který tuhle službu prodává za dva dolary.
Zadarmo, nebo za peníze?
Nakonec za hodinu vydělá celkem 36 dolarů. Nevíme, jestli si z muže nabízejícího "objetí zdarma" opravdu vystřelil, anebo šlo o sehranou scénku. Je to celkem jedno, protože je to každopádně zábavné. Ale taky to ukazuje, jak zvláštní vztah máme k ceně toho, co kupujeme. Že když je něco "zadarmo", nemusí to automaticky vyhrávat v konkurenci se stejným nebo podobným zbožím, které však něco stojí.
Když za něco zaplatíme, považujeme to za kvalitnější? |
Její název je dnes uznávaným a běžně používaným marketingovým termínem, kterým se vysvětluje, jak funguje nabídka a poptávka v úspěšných internetových obchodech. A jak obecně trh (například s knihami nebo s hudbou) změnil fakt, že se do nekonečných regálů virtuálních obchodů vejde mnohokrát (chce se napsat nekonečněkrát) více zboží než do těch kamenných.
Také proto se knížka Free tak napjatě očekávala a mluvilo se o ní dlouho předtím, než vyšla. Vlastně už v době, kdy ji Anderson psal. Ve stylu webu 2.0 do toho částečně zapojil čtenáře, protože na své internetové stránce (pro více informací klikněte zde) publikoval k tématu průběžně své postřehy a sbíral od lidí zpětnou vazbu. Všímal si všeho, co dnes můžeme dostat zadarmo, a hledal mezi různými obchodními modely souvislosti.
Co je dnes zadarmo? Tak především samotný web, počínaje informacemi a konče službami, aplikacemi či softwarem. Ale zadarmo jsou také papírové noviny, za určitých okolností můžete dostat zadarmo i mobilní telefon, večeři nebo třeba automobil. Obchodní modely jsou různé, některé vycházejí z prodeje reklamy, jiné ze vzájemné podpory věcí a služeb (dostanete zadarmo telefon, pokud se zavážete, že provoláte dané množství peněz). Někdy je nulová cena marketingovým fíglem, jak upoutat pozornost.
Samotná knížka ovšem zadarmo není a musíte si ji koupit (pokud ji tedy nedostanete darem jako já). Autor ji aspoň americkým čtenářům nabídl zdarma ke stažení elektronicky. Lidé mimo Ameriku však mají smůlu, údajně kvůli složitým copyrightovým zákonům. I tenhle drobný detail ukazuje, že to s "radikální cenou" (to je ta nulová, na vysvětlenou) není a nebude zas tak snadné.
Ani recenze zatím nejsou jednoznačně pozitivní. Většina jejich autorů uznává, že text je bravurně napsaný a téma shrnuje vyčerpávajícím způsobem, ale že knížce chybí ta překvapivá a elegantní myšlenka, kterou Anderson šokoval čtenáře v té předešlé. Pravda je i to, že "Zadarmo" nepřichází v dobré době, kdy vinou recese zejména obchodní modely založené na reklamě selhávají.
Dokonce se diskutuje o zpoplatnění části webového obsahu. Ale i tak se na knížku těším a přečtu ji jistě jedním dechem, podobně jako Long Tail před dvěma lety na dovolené. Možná o ní ještě něco napíšu. Za honorář, ale vy si to na webu přečtete zadarmo.
