Twitter

Twitter

Čermák: Vítejte na safari celebrit. Vítejte na Twitteru. Já tu byl už před Oprah

  • 61
Minulý týden byl určitě nejzajímavější a asi i nejpřevratnější v krátké historii Twitteru. Na tuhle mikroblogovací službu, založenou v roce 2006, hleděla veřejnost dlouho s rozpaky a jistým neporozuměním.

Proč by pro někoho mělo být zajímavé psát stočtyřicetiznakové výkřiky, co zrovna dělá nebo co si myslí? Nemluvě ani o tom, proč by proboha mělo být zajímavé něco takového číst? (klikněte zde pro animované video z TV Current o twitterosféře). Ovšem zdá se, že Twitter našel své populární využití. Stal se novodobým telegrafem celebrit.

Nejdřív tam už loni a předloni dorazily jejich falešné identity, kdy kanály známých lidí provozovali jejich fanoušci či rozjívení teenageři. Ale už loni na podzim začal trend příchodu skutečných celebrit. Také si mnohé - asi aby bylo na první pohled jasno - začaly dávat do názvu kanálu slovo "real".

Jako třeba basketbalová hvězda Shaquille O'Neal ( pro více informací klikněte zde ), který svůj twitterový kanál pojal jako on-line reportáž ze svého života (a taky způsob, jak po barech rozdávat fanouškům lístky na zápasy). Cyklista Lance Armstrong zase na Twitteru popisoval léčbu a rehabilitaci své zlomené klíční kosti (pro více informací klikněte zde).

Počty takzvaných followerů, tedy lidí, kteří se přihlásili k "odběru" textů ze zmíněných kanálů, se pohybovaly v desítkách tisíc, sem tam pronikly i do řádu stovek tisíc. Když Barrack Obama v předvolební kampani nasbíral 300 tisíc followerů, zdálo se, že to je meta, kterou hned tak někdo nepřekoná. Cha! Vůbec jsme netušili, co se stane.

Stalo se to minulý týden. Do hry vstoupil herec Ashton Kutcher. Pokud jste jeho jméno nikdy neslyšeli, pak jsme na tom podobně. Tenhle ambiciózní herecký zajíc toho ještě mnoho nenahrál, ale dostatečně se proslavil tím, že se nechal klofnout už poněkud olétanou hollywoodskou stíhačkou jménem Demi Moorová. A právě Kutcher se stal prvním člověkem, který na Twitteru získal milion followerů (pro více informací klikněte zde).

Jak se to stalo? Jednoduše. Prostě vyzval na souboj velmi populární twitterovský kanál CNNbrk, který publikuje hlavní aktuální zprávy. Zjednodušeně se dá říct, že vyzval na souboj CNN, byť tahle televize ve skutečnosti kanál CNNbrk nezaložila. To udělal před dvěma lety programátor James Cox a to bez jakýchkoliv ambicí či snahy na televizi nějak parazitovat.

Prostě si chtěl zpravodajství nějak "překlopit" do mobilního telefonu. Nemohl tušit, že jeho službu budou využívat desítky a později i stovky tisíc lidí. CNN uzavřela smlouvu a "převzala kontrolu" nad kanálem letos, právě včas, aby mohla přijmout Kutcherovu výzvu.

Nepochybně troufalou, protože v té době se už kanál CNNbrk k milionu pomalu blížil, zatímco herec začínal od nuly. Hozenou rukavici přijala ta nejtěžší váha, přímo slavný Larry King, který ve videu publikovaném na YouTube řekl: "Kutchere, jsi úplně mimo. Jsi v jiné časové zóně. CNN tě pohřbí!" (pro video, jak odpovídá Larry King Kutcherovi, klikněte zde). Ale stalo se něco neuvěřitelného... Kutcher vyhrál.

Nemyslím si, že to dokazuje jeho astronomickou popularitu. Spíš je to svého druhu sociální experiment, protože uživatelé Twitteru to vzali jako výzvu, zda se na "milionové konto" dokáží složit. Zúčastnil se i guru české on-line žurnalistiky Adam Javůrek (pro více informací klikněte zde), který zaútočil dokonce na followera s visačkou číslo milion. Prý se mu podařilo být miliontý druhý... Jenže to ve frmolu, který v té době byl na twitterovských severech, asi zpětně někdo těžko potvrdí nebo vyvrátí.

Ale to nebylo všechno. Následovala talkshow populární Oprah Winfreyové, která nejen pogratulovala Kutcherovi a do studia pozvala jednoho ze zakladatelů Twitteru Evana Williamse (mimo jiné i zakladatele populární služby Blogger), ale přímo ve své show napsala svůj první tweet. Stojí v něm: "Ahoj, twitteři! Děkuji za vřelé přijetí. Připadám si opravdu jako ve 21. století." (pro více informací klikněte zde).

Chybička se vloudila, text napsala velkými písmeny, což je v digitální etiketě ekvivalent zvýšeného hlasu … případně jeden ze symptomů, že jste v tomhle světě trochu mimo. Taktně ji na to upozornil kolega, rovněž twitterující celebrita a již zmíněný basketbalista Shaquille O'Neal. Svou typickou angličtinou napsal: "@oprah ur caps r on, btw". Mimochodem, máš zapnutý capslock.

Média píší o "Oprah momentu", protože asi celkem správně očekávají, že Twitter si teď budou masově zakládat všechny americké hospodyňky, typické a věrné fanynky Oprah. "Jsme malá firma, máme tak pětatřicet zaměstnanců," říká v talkshow Williams a Oprah mu mateřsky poklepe na ruku a odpovídá: "To se teď změní." Asi má pravdu, Oprah prostě v americké společnosti "funguje".

Některé tenhle obrat znervózňuje, vždyť Twitter byl dosud spíše takovou elitní záležitostí několika milionů lidí, převážně tzv. early adopters, tedy těch, kteří rádi zkouší a experimentují s novými věcmi. Ty pochopitelně znervózňuje, že by najednou měli splynout s davem, navíc tvořenými fanoušky Ashtona Kutchera či Oprah Winfreyové.

A tak se objevila zajímavá výzva, aby se twitteristé z Kutcherova konta začali zase odhlašovat a vyškrtli ho tak ze spolku milionářů (upřímně řečeno, to asi půjde těžko), a taky vznikla stránka, která twitteristy kastuje na ty "před Oprah" a na ty "po Oprah". (kdo byl před a kdo byl po Oprah zjistíte zde).

Stačí naťukat adresu do prohlížeče, za lomítko napsat jméno svého twitterovského kanálu… a hned se dozvíte, na které straně barikády jste. Jak říkám, celý Twitter a dnešní cirkus kolem něj je hlavně sociální experiment.

Mimochodem, také mám svůj účet (pro Twitter účet Miloše Čermáka klikněte zde). Napadlo mě, že bych se mohl stát prvním českým twitteristou s deseti tisíci followery. Ale... do ničeho vás nenutím. Je to jen takový nápad.

Miloš Čermák, Technet.cz

Narozen 1968, komentátor a autor. Vystudoval biokybernetiku na FEL ČVUT (1991) a když si po státnicích koupil v Londýně knížku "Jak blafovat o počítačích", měl před sebou kariéru počítačového odborníka. Na zpáteční cestu do vlaku si však koupil ještě knížku "Jak blafovat o médiích", takže se nakonec rozhodl pro žurnalistiku.

V letech 1991 až 2003 byl reportérem v Reflexu, v letech 2003 až 2005 šéfkomentátorem Lidových novin, pak se na půl roku vrátil zpátky do Reflexu a svou oficiální novinářskou kariéru zakončil jako strategický ředitel časopisu Respekt. Zjevně však zvolil strategii špatnou, takže po třech měsících ho vzbouřená redakce této pozice zbavila. Od té doby je Miloš Čermák komentátorem, sloupkařem, blogerem, konzultantem, vysokoškolským učitelem a vydavatelem.

Většinu času však nedělá nic.


Blog Miloše Čermáka najdete na Extra.cz.