Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kuna, která „vypnula“ největší urychlovač, skončila v muzeu

aktualizováno 
Přírodovědné muzeum v Rotterdamu má nezvyklou sbírku zvířat, která zahynula po střetu s lidmi či jejich výtvory. Letos do ní přibyl jeden velmi zvláštní exemplář.

„Lasička z CERNu 2“ (ve skutečnosti kuna) v expozici rotterdamského přírodovědného muzea | foto: Kees Moeliker/Natural History Museum Rotterdam

Kuna skalní nemá zrovna nejlepší pověst. Patří mezi ty druhy zvířat, kterým se během lidského „obsazení“ planety podařilo najít si nové místo v blízkosti na Zemi dnes dominantního druhu Homo sapiens, a žít přitom tak trochu na jeho úkor. Živí se mimo jiné i domácím zvířectvem a některé části lidských obydlí či zařízení považuje zřejmě jen za výhodně přistavený stavební materiál či hračku, a tak někdy ohryže kabely v autě, jindy si poslouží střešní izolací.

Málokterá kuna však způsobila tak velké škody jako zvíře, které v listopadu minulého roku krátce vyřadilo z provozu LHC, tedy největší urychlovač částic na světě, ležící ve výzkumném středisku CERN na pomezí Švýcarska a Francie. Zvíře, které dostalo bezprostředně po události nepřesné označení „Lasička z CERNu 2“ (inu, fyzici a biologie), přeskočilo plot a spálilo se na transformátoru vysokého napětí (18 kV).

Proud kunu nepochybně okamžitě usmrtil, a urychlovač se v důsledku události krátce odstavil. Výpadek byl ovšem jen krátkodobý. Když v CERNu zjistili jeho příčinu, zavolali do Rotterdamu biologovi Keesi Moelikerovi z tamního přírodovědeckého muzea. Moeliker je kurátorem tamní malé výstavy „Příběhy mrtvých zvířat“, kde se shromažďují připomínky nezvyklých setkání zvířat a lidí, a to výhradně takových, která skončila smrtí zvířete.

Ve švýcarském fyzikálním ústavu ho znali od dubna 2016, kdy zřejmě jiná kuna (a znovu se původně říkalo „lasička“) přehryzala vedení k jinému transformátoru (tentokrát s ještě vyšším napětím 66 kV) a vyřadila celý urychlovač z provozu na dva týdny. Moeliker se pokoušel zbytky zvířete získat pro muzeum, ale byly tak rychle zničeny, že neměl úspěch. V listopadu už na něj v CERNu mysleli, mrtvolu zvířete mu nechali.

Vycpané zvíře se v expozici zařadilo například ke kačerovi, který v roce 1995 zahynul po nárazu do Moelikerova okna, aby se bezprostředně po smrti na více než hodinu stal předmětem sexuálního zájmu jiného kačera. Moeliker o tomto prvním, a pokud víme, tak zatím stále jediném zaznamenaném případu nekrofilní homosexuality u kachen napsal práci (PDF zde), za kterou poté získal známou Ig Nobelovu cenu.

V muzeu je k vidění mimo jiné i vycpaný exemplář vrabce, který byl zastřelen, protože narušil pokus o světový rekord v tvorbě domina a shodil více než 23 tisíc kostek, další pozůstatky nezvyklých „interakcí“ mezi člověkem a zvířaty. Interakcí, kterých bude nepochybně nadále přibývat.

Autor:


Témata: CERN, LHC, Země (planeta)


Hlavní zprávy




HP Q2612A - kompatibilníHP Q2612A - kompatibilní

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.