Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak povodit vědce za nos. Česko lákalo odborníky, teď jim zavírá dveře

  17:29aktualizováno  17:29
Výrazy jako mezinárodní blamáž či banánová republika padají v souvislosti s českou vědou. Ministerstvo školství totiž minulý týden zrušilo program, v jehož rámci měla česká pracoviště přitáhnout ze zahraničí špičkové vědce. Upozornily na to Lidové noviny.

Ministr školství Marcel Chládek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Česká republika zažila díky evropským fondům v posledních letech boom ve stavbě nových vědeckých středisek, do kterých se investovalo několik desítek miliard korun. Máme tak řadu "vědeckých provozoven", ale už je méně peněz na práci, která by se v nich měla dělat.

V současné chvíli jde zřejmě o nejpalčivější problém české vědy i podle samotných vědců (viz např. rozhovor tří významných českých chemiků v časopise Vesmír). Jedním z řešení je přilákání dobrých vědců do České republiky, ať už jde o bývalé krajany, nebo cizince. Vzniklo několik projektů na podporu "přílivu mozků" z českých peněz a dokonce i z evropských fondů. Jedním z nich byl i program s odpudivým názvem "Výzva č. 2.1 - Podpora výzkumných kapacit VaV center, PO 1, OP VaVpI" (pokud tyto zkratky neznáte v tuto chvíli, nemá smysl, abyste si jimi zatěžovali hlavu).

Miliarda korun v něm měla umožnit nově vznikajícím centrům pořizovat vybavení i přitáhnout zvučná vědecká jména penězi hrazenými z 85 procenty z Bruselu (tj. 850 milionů z Bruselu, 150 z rozpočtu vědeckých organizací, potažmo státu). Konec přihlášek byl letos v lednu, vyhlášení výsledků v květnu, vědci by na českých pracovištích mohli pracovat od června do konce roku 2015.

Místo toho přišla studená sprcha. Žadatelé o podporu z ministerstva obdrželi minulý týden dopis, že "z důvodu pravděpodobného budoucího nedostatku finančních prostředků" by neměli s penězi počítat, informovaly Lidové noviny minulý pátek. Od té doby ministerstvo upřesnilo, že program nebyl zrušen, pouze "pozdržen", ale není zcela jasné, kdy a jak by se měl znovu rozběhnout.

Zvláště když jeho začátek byl na spadnutí. Lidové noviny popisují případ Hendrika Küppera z univerzity v Kostnici. Biochemik specializující se na výzkum rostlin chtěl působit v Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR. Jeho žádost o grant probíhala schvalovacím procesem dobře, rozhodnutí mělo padnout v květnu a projekt začít v červnu, a tak zahájil vědec přesun do České republiky. "Ukončil své působení na univerzitě v Kostnici, zakoupil dům v Budějovicích, vypsal mezinárodní konkurz na členy týmu, pozval a vybral kandidáty, začal připravovat výběrová řízení na nákup přístrojů, objednal stěhování laboratoře do Čech," popsal Lidovým novinám logický postup kolegy profesor Ondřej Prášil z Akademie věd.

Podobnou, i když na tak vyhrocenou situaci, zažívají i jiní vědci. Ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší říká, že v jejich případě byla situace jednodušší, protože vybraný spolupracovník doposud žádné nevratné kroky např. ohledně stěhování neučinil. Ale v každém případě to byla ohromná ztráta času: "Nám by program velmi prospěl, a tak jsme mu my a hlavně onen kolega ze zahraničí věnovali enormní množství času, hlavně vyplňováním hromady dokumentace," říká Hořejší.

Co teď?

Při pohledu zvenčí je situace o to paradoxnější, že peníze zároveň jsou i nejsou. Ministerstvo školství uvádí, že v programu na podporu vědy z evropských peněz (tzv. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace čili "OP VaVpI") Česká republika nevyužije možná až 10 miliard korun z peněz, které Brusel v minulých sedmi letech nabízel. V tuto chvíli jsou možnosti čerpání z tohoto balíku peněz mírně řečeno omezené, a tak možnosti, jak bilanci zlepšit, jsou dosti omezené.

Na druhé straně se podle pondělní zprávy ministerstva v některých "podmnožinách" tohoto programu naslibovalo příliš mnoho peněz, a na tyto projekty už peníze nebudou. Celkem jde možná až o čtyři miliardy korun, uvádí ministerstvo v tiskové zprávě.

Čili v globálu peníze přebývají, ale na několik místech jich bylo přislíbeno až moc. Přelít peníze z jedné škatulky do druhé přitom příliš nejde, alespoň ne bez dohody s Bruselem. A ten samozřejmě bude chtít vědět, proč Česká republika chce změnit dohodu, kterou si před lety vyjednala. O tom, kolik peněz na co bude zapotřebí, jsme rozhodovali sami.

Podivná nerovnováha v rozpočtu není nepochopitelná jen pro pozorovatele zvenčí: "To je věc, nad kterou si marně lámu hlavu," říká předseda Akademie věd Jiří Drahoš. "Nechci ministerským úředníkům křivdit, zřejmě je ta situace opravdu těžko řešitelná, ale zároveň je to skutečně zvláštní."

Zatímco se někteří postižení vědci chystají ke společnému protestu, ministerstvo školství zatím vědeckou veřejnost uklidňuje, že by se program mělo podařit zachránit. Ministra Marcela Chládka (který problém zdědil) čeká jednání s rektory a zřejmě i představiteli Akademie věd, náměstek pro vysoké školství Jaromír Veber na semináři o podpoře vědy v Senátu v úterý říkal, že nějaký způsob řešení by se najít mohl.

Bylo by to asi záhodno. Špičkovou vědu bez spolupráce se zahraničím v malém českém rybníčku prakticky dělat nelze a pošramocená pověst se napravuje těžko.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.