Informace úřadů na internetu v EU průměrně využívá necelá polovina občanů, kteří mají na informační dálnici přístup. Ve Finsku je to přes 60 procent, webové stránky městských či finančních úřadů jsou využívané i ve Španělsku, Dánsku, Maďarsku či Německu. I země ve spodní části žebříčku však vykazují proti ČR více než dvojnásobné hodnoty. Nevýhodou může být, že české údaje byly za rok 2003, zatímco většina okolních zemí dodala čísla o rok novější.
Mezi unijními firmami využívá různé informace úřadů na internetu v průměru každá druhá společnost, v ČR je však tento podíl kolem tří čtvrtin, a to včetně malých podniků. Lepší výsledky hlásí v EU již jen Švédsko, Finsko, Estonsko a Litva. Slovenské firmy hlásí rovněž nadprůměrných 60 procent.
České podniky si poměrně často z webových stránek stahují i různé formuláře. Po vyplnění je však nejčastěji posílají poštou, nebo s nimi na úřad zajdou osobně. Elektronickou formu zatím podle statistiků využívá jen každá čtvrtá česká i slovenská firma, zatímco v Polsku je to údajně téměř 80 procent a ve Finsku či Portugalsku přes 60 procent.
