Nové bloky elektrárny Neurath spuštěné v roce 2012.

Nové bloky elektrárny Neurath spuštěné v roce 2012. | foto: Profimedia.cz

Vědecký sloupek: Kdo vyrábí elektřinu ekologičtěji? My nebo Německo?

  • 277
Německo před několika lety vyrazilo na cestu k ekologičtější energetice, založené na obnovitelných zdrojích. Výsledky jsou však poněkud rozporuplné, ukazuje na srovnání s Českou republikou jaderný fyzik Vladimír Wagner.

Bývalý ministr životního prostředí a poslanec Bedřich Moldán nedávno navrhoval, abychom odstoupili od jaderné energetiky a nahradili ji budoucím dovozem elektřiny ze severu Afriky. Článek mě donutil k reakci, ve které jsem oponoval, že jde v naší situaci o riskantní krok. Ozval se mi odborník ze Strany zelených, který stejně jako Bedřich Moldán trval na tom, že je třeba se inspirovat u Německa, opustit "jádro" a vydat se cestou razantního využívání větru a fotovoltaiky.

Vladimír Wagner

Je český jaderný fyzik. Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnosti transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů

Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačesa a Dany Drábové připravovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky.

Motivace obou mých protivníků v diskusi je jasná: chtějí prosadit energetiku s malým dopadem na životní prostředí. V tom s nimi souhlasím. Čistý vzduch stojí za to, abychom za něj i něco připlatili. Ale je německá "zelená" koncepce skutečně ekologická? O tom při pohledu do statistik pochybuji.

Když mluví čísla

Stačí se podívat, čeho dosáhla energetická revoluce, která probíhá v Německu více než deset let. Za výchozí bod srovnání tedy můžeme považovat přelom tisíciletí.

Mezi lety 2000 a 2012 došlo v Česku a Německu k nárůstu výroby elektřiny. V Německu o 7 procent, v Česku o 20 procent. Naše republika v roce 2000 vyráběla 71 procent elektřiny z uhlí. Podíl jiných fosilních paliv na výrobě elektřiny byl velmi malý. Německo vyrábělo z uhlí téměř 51 procent elektřiny a dohromady z fosilních paliv pak 61 procent. My jsme tedy byli na uhlí o hodně závislejší.

V roce 2012 byl podíl uhlí v ČR na výrobě elektřiny 50 procent a fosilních paliv celkem okolo 52 procent. V Německu pak byl v minulém roce podíl elektřiny z uhlí 45 procent a celkový podíl fosilních paliv na produkci elektřiny pak okolo 57 procent. Česká republika se zbavila velké části své závislosti na uhlí.

Výroba elektřiny v Německu podle zdroje
Rok/Výroba(v terawatt-hodinách)UhlíZemní plynJádroVoda VítrFoto-voltaikaCelkově
2000291,449,2169,824,99,50,0576,6
2005288,271,0163,019,627,21,3620,6
2010262,986,8140,621,037,811,7628,6
2011262,482,5108,017,748,919,3608,8
2012276,070,094,020,545,028,5617,0
Údaje pro rok 2012 jsou předběžné (částečně ještě odhady). Zdroje jsou AG Energobilantzen a Destatis.

Německo si také pomohlo, ale jen nepatrně. Jistě, razantně zvýšilo příspěvek větrné a fotovoltaické elektřiny z pouhých 1,6 procent v roce 2000 na 12 procent v roce 2012. Celkově se podíl obnovitelných zdrojů dostal v Německu až k 23 procentům. Nárůst však stačil pouze pokrýt ztrátu vzniklou odstavováním jaderných zdrojů a podíl využívání fosilních paliv k výrobě elektřiny klesl pouze minimálně.

Výroba elektřiny v ČR podle zdroje
Rok/Výroba (v terawatthodinách)UhlíZemní plynJádroVodaVítrFoto-voltaikaCelkově
200051,80,913,62,30,00,073,5
200549,91,124,73,00,00,082,6
201046,91,128,03,40,30,685,9
201146,71,128,32,80,42,187,6
2012        44,31,130,62,70,42,288,1
 V případě roku 2012 se jedná o předběžná čísla (částečně ještě odhady).  Zdroje jsou EŔÚ, MPO a Energostat.

Česká republika dokázala razantně snížit využívání uhlí o 16 procent díky výstavbě první dvojice jaderných bloků v Jaderné elektrárně Temelín, modernizaci a zvýšení výkonu u bloků v Dukovanech a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Německo i přes velmi intenzivní podporu a výstavbu obnovitelných zdrojů sotva stačí nahrazovat úbytek elektřiny z jádra.

Absolutní hodnota produkce elektřiny z uhlí se sice trochu snížila (o pouhých pět procent), ale díky vzrůstu využívání plynu absolutní hodnota produkce elektřiny z fosilních paliv celkově naopak o trochu vzrostla (o jedno procento). A to i přes extrémní dotace do obnovitelných zdrojů, které velmi zvýšily cenu elektřiny pro spotřebitele. V roce 2013 je to v průměru o 13 procent.

Plyn na ústupu

Velmi ilustrativní je srovnání roku 2012 s rokem předchozím. V Česku Dukovany i Temelín vyrobily poprvé v historii přes 15 TWh elektřiny za rok, a mohlo se tak  snížit využívání uhlí (meziročně o více než 5 procent). Naopak v Německu se využívání uhlí zvýšilo, což symbolizovalo i spuštění dvojice uhelných bloků o výkonu 1000 MW v elektrárně Neurath, která se tak stala druhou největší uhelnou elektrárnou v Evropě. Využití uhlí narostlo o 5 procent a způsobil ho hlavně přechod od drahého plynu k levnějšímu uhlí.

Právě pokles využití plynu o více než 15 procent je další důležitou změnou mezi roky 2011 a 2012. Toto nejčistější, ale drahé fosilní palivo ustupuje, což alespoň částečně kompenzuje extrémní růst cen pro spotřebitele, způsobený dotacemi do obnovitelných zdrojů. Plynové zdroje se oproti levným jaderným a uhelným na burze téměř neuplatní. Navíc dotované obnovitelné zdroje dokázaly totálně zdeformovat trh s elektřinou (Největší část zisku provozovatele tvoří dotace za prodanou elektřinu, na ceně na burze tedy tolik nezáleží.) 

Dalším aspektem této změny je, že se nevyplatí investice do nedotovaného zdroje. A protože bez stabilních neobnovitelných zdrojů to nejde, jediná možnost je pak cesta zpět, už k existujícím levným kapacitám. Tedy zpátky od plynu k uhlí. 

Pokud bude současná tendence pokračovat, bude brzy Německo při výrobě elektřiny pálit stejné množství uhlí jako v roce 2000. A pravděpodobně každým rokem více.

Na základě vývoje posledních 15 let je totiž těžké si představit, že by se podařilo i intenzivní výstavbou obnovitelných zdrojů nahradit zdroje jaderné, které nyní ještě produkují 15 procent elektřiny. Po roce 2022, kdy mají být všechny jaderné elektrárny v Německu odstaveny, je tak nejspíše z velké části nahradí uhlí. Využívání fosilních paliv při výrobě elektřiny tak v Německu poklesne jen těžko.

Naopak u nás by po dokončení dalších dvou temelínských bloků a rozumnému zvyšování využívání decentralizovaných malých obnovitelných zdrojů mohlo dojít k dalšímu velmi razantnímu snížení podílu fosilních paliv. Přibližujeme se tak k švédské a francouzské cestě intenzivního využívání jádra a minimálního využívání fosilních paliv. Německo se pak bude stále více blížit dánskému modelu, kde je sice vysoké využití větru a jeho podíl na produkci elektřiny dosahuje téměř 30 procent, ale fosilní paliva tam pokrývají okolo 60 procent produkce elektřiny.

Ekologičtí aktivisté označují současnou českou koncepci za energetický skanzen (např. představitelé Greenpeace nebo Hnutí Duha) a německou za čistou a ekologickou. Tvrdá data z již téměř patnácti let realizace obou koncepcí jasně ukazují, která reálně vede ke snížení využívání fosilních paliv v energetice a která naopak.

Pokud by se v 90. letech nepostavil Temelín a vydali jsme se německou cestou, jak za to bojovali naši ekologičtí aktivisté, tak bychom měli nejspíše v současnosti zhruba o 15 procent vyšší spotřebu uhlí na výrobu elektřiny a stejně rychlé zvyšování cen elektřiny jako u našeho souseda.

Podobně to dopadne, jestli za dva roky začneme uzavírat Dukovany, jak to prosazují Greenpeace ve své Energetické [r]evoluci.