Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Česká Akademie věd slaví 120 let od založení. Schválit ji musel císař

  10:00aktualizováno  10:00
Předchůdkyně dnešní Akademie věd, Česká akademie, vznikla před 120 lety. Pod její zakládací listinou byl podepsaný ještě František Josef I.

Budova Akademie věd na Národní třídě | foto: AVČR

Česká veřejnost se osmnáctého května 1891 dočkala dvou významných událostí. Na Václavském náměstí v Praze byla zpřístupněna nová budova Národního muzea a zároveň v jeho Pantheonu zahájila činnost Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Současná Akademie věd ČR se považuje za její ideovou nástupkyni.

Vznik České akademie byl schválen českým zemským sněmem 9. října 1888 a po dlouhých jednáních její činnost povolil i tehdejší císař František Josef. Panovník svůj souhlas potvrdil později i v česky psané zakládací listině z pátého prosince 1892.

Osobností, která stála v pozadí při jejím založení, byl architekt a stavitel Josef Hlávka. Budoucí Akademii věnoval nemalé finanční a hmotné prostředky a stal se také jejím prvním prezidentem.

Akademie sdružovala nejvýznamnější české představitele přírodních i společenských věd a humanitních i uměleckých oborů. Společně s Královskou českou společností nauk, která existovala už od sklonku 18. století, a s dalšími nově založenými vědeckými společnostmi představovala v období první Československé republiky nejvyšší vědeckou autoritu.

Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a ostatními tehdejšími vysokými školami vytvářela v československé akademické obci velmi inspirativní atmosféru. Za druhé světové války utlumila svou činnost. Po jejím skončení bylo její působení ochromeno četnými diskusemi o nové organizaci československé vědy.

V roce 1952 byla společně s Královskou českou společností nauk a dalšími neuniverzitními vědeckými institucemi nahrazena nově založenou Československou akademií věd, vytvořenou nepochybně po sovětském vzoru.

Organizace soustřeďovala imponující vědecký potenciál, zároveň však její činnost byla podrobena silnému ideologickému tlaku a administrativně direktivnímu řízení. Akademie se začala po listopadu 1989 postupně zeštíhlovat a v blízké budoucnosti jí nepochybně ještě čekají další změny i kvůli sporům o financování.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chevy Malibu Michelle Knappové, který zasáhl zhruba 12kilový meteorit. Do týdne...
Jak prodat ojeté auto za 25násobek? Chce to mít štěstí na meteorit

Představte si, že jste majitelem starého ojetého auta. Jednoho večera se ozve rána a ukáže se, že váš vůz je poškozený tak, že je nepoužitelný. Přesto se brzy...  celý článek

Tempo těžby se zvyšuje nad plán domluvený se zástupci UNESCO, kritizují postup...
Boj o poslední nížinný prales Evropy. Odpůrci kácení se poutají ke strojům

Poslední nížinný prales Evropy zažívá horké léto. Na polské straně Bělověžského pralesa, jenž je zapsán v seznamu Světového dědictví UNESCO, dnes plane boj:...  celý článek

Globální oteplování - ilustrační foto
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.  celý článek

Děsivá nabídka módních řetězců
Děsivá nabídka módních řetězců

Kde najdete to nejhorší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.