Do konce osmdesátých let směli čeští astronomové, geofyzici, meteorologové, spojaři a další specialisté spolupracovat pouze se Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos. Potom tahle možnost následkem ekonomického kolapsu Ruska padla.
Přitom účast na prestižních mezinárodních úkolech je pro odborníky životní nutností – bez ní by nemohli na vysoké úrovni rozvíjet své výzkumy. Začali se tedy napojovat na projekty ESA a americké NASA.
Od druhé poloviny devadesátých let kontakty se západoevropským kosmickým klubem byly stále intenzivnější. Za poslední čtyři roky řešily české ústavy a firmy 29 projektů pro ESA v celkové hodnotě 8,5 milionu euro. Loni vyčerpalo 19 projektů 2,6 milionu euro, letos má 25 úkolů hodnotu 3,5 milionu.
Jedná se o přístroje pro družice, počítačové programy, účast na astronomických, ionosférických a magnetosférických výzkumech, dále o využití družic pro praktické denní potřeby, zvláště pak pro dálkový průzkum.
Přesto nebylo přijetí do ESA jednoduché. Koncem loňského roku přijela do republiky speciální komise, aby si ověřila úroveň naší vědy a průmyslu. Od ledna budeme ročně odvádět do ESA povinný členský příspěvek 5,6 miliony euro.
Kromě toho se ČR přihlásila do 13 volitelných programů s celkovým příspěvkem 26 milionů euro. Ovšem v průběhu pěti let se nám mám vrátit 84–90 procent těchto peněz ve formě plateb za práci českých firem a laboratoří.
A komise musela zjistit, jestli jsou česká pracoviště na takové úrovni, aby je v konkurenci s ostatními skutečně získala – na všechny zakázky se totiž vyhlašují konkurzy, žádná protekce tam neplatí.
„Vstupem do Evropské kosmické agentury stoupá atraktivita České republiky v oblasti vědecko-výzkumných i průmyslových aktivit,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která spolupráci s ESA organizovala a naše zájemce učila jejím pravidlům.
„Firmám a organizacím se otvírá cesta k využití know-how, kterým disponuje ESA a organizace s ní přímo spolupracující. Naše podniky tedy získají snadnější přístup k novým technologiím a vědeckým poznatkům. Široká oblast působnosti se otevírá v celém spektru činností, jimiž se kosmický průmysl zabývá – od vývoje a výroby elektronických či mechanických součástek a dílů přes softwarové aplikace či přenos, záznam a zpracování dat až po zajišťování služeb souvisejících s kosmonautikou nebo na ni navazujících.“
České republice se rovněž otevírá plný přístup ke kosmickým i pozemním prostředkům a zařízením, jimiž ESA disponuje, jako je například laboratorní modul Columbus na Mezinárodní kosmické stanici ISS, nebo Hubbleův kosmický teleskop.
Naši zájemci se od nynějška mohou ucházet i o přijetí do evropského oddílu kosmonautů, ale nový konkurz bude aktuální až za 4–5 let. Účast na kosmickém výzkumu je vysoce zisková.
Odhaduje se, že každá koruna se může vrátit až sedmnáctkrát – to znamená, když česká firma investuje do některého z programů ESA 10 milionů korun, může čekat zisk 170 milionů. Takový výdělek by v jiném sektoru těžko dosáhla. Ovšem musí pracovat na vysoké vědecké a technické úrovni – podobně jako při zakázkách pro mezinárodní středisko jaderného výzkumu CERN u Ženevy.
Účast na projektech ESA bude tedy táhnout nejen českou vědu a počítačové firmy, ale i český průmysl na kvalitativní vyšší úroveň. A to se postupně promítne do celého národního hospodářství.
| ESA |
|
V současné době je jejími plnoprávnými vedle České republiky ještě dalších sedmnáct evropských států:
Vedle toho s agenturou spolupracují Maďarsko, Rumunsko a Polsko, loni podepsalo rámcovou dohodu o spolupráci Estonsko. |
