Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Češi staví létající kolo. Ale nerozšlapal by ho ani Jan Tleskač

  11:25aktualizováno  13. srpna 11:34
Skupina českých firem představila návrh "létajícího kola". Stroj je vybaven elektromotory, které roztáčí šest rotorů. Ve vzduchu by měl vydržet několik minut.

Splnit si dávný sen a trochu se předvést, se rozhodlo sdružení českých firem. Ve čtvrtek představili konečnou verzi svého návrhu létajícího kola, které se otevřeně inspiruje strojem Jana Tleskače z Foglarovy knihy Záhada hlavolamu. Pojmenovali ho ovšem kosmopolitně Flying Bike, čili F-Bike.

Fotogalerie

Na rozdíl od autora předlohy, nedokázali tvůrci návrhu překonat objektivní fyzikální omezení. Jejich kolo se tak nevznese do vzduchu pouze lidskou silou. 

S Flying Bike by se mělo dát alespoň jezdit po zemi. Ovšem svižnou jízdu na něm nečekejte, alespoň pokud si nebudete chtít pomoci elektromotorem. Kolo bude těžké (85 kg), navíc čelní odpor vzduchu při trochu rychlejší jízdě bude značný. Trochu obavy bychom měli i z toho, co s ním udělá poryv bočního větru. V každém případě by se jezdec s ním měl dostat na místo vzletu více méně vlastní silou.

Jak to léta a jezdí

Základní parametry létajícího kola:

  • celkový výkon: 47 kW

  • pohon: 4× hlavní motor 10 kW, umístění v protiběžných párech vrtulí vpředu a vzadu v podélné ose; 2× stabilizační motor 3,5 kW, na otočných konzolách po stranách

  • vrtule: hlavní vrtule pro statický tah, průměr 1 300 mm, max. otáčky 2 500/min, stabilizační vrtule průměr 650 mm

  • Zdroj energie: sada Li-Pol akumulátorů o celkové kapacitě 50 Ah (14s 10p)

  • rám kola: svařovaný díl z lehké slitiny (dural)

  • komponenty kola: standardně nakupované

  • rozměry: cca 3 500 mm (délka) × 2 500 mm (šířka) × 1 200 mm (výška)

  • hmotnost: 85 kg bez pilota

  • max. vzletová hmotnost: 170 kg

  • předpokládaná doba letu: 3-5 min

  • předpokládaná doba jízdy: 30-50 min

  • max. rychlost jízdy: omezena na 50 km/h

Odtamtud už by starost o pohyb měla převzít technika. Pohon zajišťuje šest horizontálních rotorů (v krytech na přední a zadní části kola jsou vždy dva rotory), které mají kolo vynést do vzduchu. Roztáčí je elektromotory o celkovém maximálním výkonu 47 kW. Let nebude dlouhý, protože kolo je elektrické, a baterie by ho zatížily ještě víc, takže výdrž bude v minutách. Tvůrci ji odhadují tři až pět minut. Jestli to tak opravdu bude, se dozvíme v září na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde autoři chtějí představit prototyp.

Volba místa odhalení prototypu také jen dokládá, že cílem projektu je především prezentace. Létající kolo zřejmě jen tak nekoupíte, i kdyby mělo výkony, které by skutečně byly vhodné k nějakému praktickému použití. Chtějí se na něm ukázat především tvůrci technického softwaru (Dassault Systemes), tvůrci návrhů (Technodat a Evektor) i výrobci (Duratec, výrobce rámů na jízdní kola). 

A budiž jim to přáno, protože průmyslová výroba skutečně v posledních letech zažívá zajímavé období. Informační technologie zjednodušily nejen vytváření nových návrhů, ale vytváření "atypických" kusů. Výhoda výroby ve velkých sériích se zmenšuje, a podniky mohou mnohem pružně měnit výrobu prakticky za chodu. V blízké budoucnosti možná budeme říkat, že začátek 21. století byl obdobím průmyslové "minirevoluce".

Což bohužel asi nebude platit o novém létajícím kole: tenhle dopravní prostředek žádnou změnu v dopravě nezpůsobí. Alespoň se máme na co těšit do budoucna. V každém případě držíme autorům palce i při výrobě a zkouškách prototypu.



Témata: jízdné, software


Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.