Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Český internet slaví patnácté narozeniny

aktualizováno 
Před patnácti lety se tehdejší Československo oficiálně připojilo k internetu. Dovedete si ještě představit, jakou „rychlostí“ mohl tenkrát obyčejný člověk po síti surfovat? Vyzkoušejte si to.

Již 15 let. Juchůůů! (Profimedia.cz)

K oficiálnímu napojení první československé instituce, pražského ČVUT, došlo 13. února 1992. Šlo ale spíše o formální záležitost, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991.

Navíc na samém přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo možné se připojit k jiným počítačovým sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN. Samotné počátky se týkaly poměrně úzké skupiny odborníků a z pohledu veřejnosti nešlo o nikterak oslnivou skutečnost.

České internetové krůčky

V Čechách se k počítačovým sítím připojili nejprve amatéři – do sítě FidoNET se Československo zapojilo ještě v roce 1989. Síť proudila po obyčejných telefonních linkách, stejně jako EUNet, která k nám dorazila v květnu 1990. Na akademické půdě se blýsklo svým prvenstvím ČVUT, které jako první zprovoznilo český uzel sítě EARN. Právě přes tuto síť se o rok později uskuteční první připojení do internetu.

Virbl... Famfáry... Československo se oficiálně připojuje k internetu ve čtvrtek 13. února 1992. Český internet má před sebou samé světlé zítřky. Nebo snad ne?

Vyzkoušejte si, jak "rychle" fungoval internet ještě před několika málo lety. Následující animaci berte prosím s nadsázkou. Má za úkol vás především pobavit a názorně ukázat, že surfování po netu nebylo vždy tak jednoduché, jako je teď.

Největším problémem v rozvoji českého internetu byly komunikační struktury. Napřed tu byly dílčí problémy, jako třeba jak rozdělit původně plánovanou federální síť FESNET (Mimochodem, tato síť se původně měla jmenovat FERNET – Federal and Research Network, nakonec ale zvítězil méně humorný název FESNET).

Kvůli rozpadu Československa padla původní vize a český CESNET se rozvíjel nezávisle na slovenském SANETu. Dokonce nedošlo ani k vybudování původně plánovaného propojení Prahy a Bratislavy rychlou linkou. Mezi šťastná (a uskutečněná) rozhodnutí naopak patří zvolení protokolu TCP/IP na úkor X.25.

Internet začal jako síť americké armády

Počátky internetu sahají až hluboko do dob studené války, do let šedesátých, kdy v Americe vznikla síť ARPANET. Do zprvu ryze armádní sítě se v osmdesátých letech postupně připojovaly americké univerzity. V roce 1986 spustila NSF (National Science Foundation) páteřní síť NSFNET, která propojila počítače doteď připojené k ARPANETu a MILNETu. Tyto sítě se zase vrátily do rukou armády.

NSFNET otevřel nové možnosti pro připojení k internetu. Zpočátku to byla síť striktně nekomerční,  jakékoli komerční aktivity dokonce zakazovala smlouva, kterou všichni připojovaní podepisovali. Něco takového, jako je zcela nekomerční internet, si už dneska asi ani nedokážeme představit.

Komerční využití ínternetu

Mnozí experti už tehdy odhadovali, že internet by mohl být velkou vzpruhou pro americkou ekonomiku. Tuto myšlenku, která klíčovým způsobem ovlivnila dnešní podobu internetu, se povedlo prosadit senátoru Al Gorovi (známe jej především jako neúspěšného kandidáta na prezidenta USA v roce 2000). Jeho High Performance Computing Act, schválený Kongresem v prosinci 1991, vedl k vybudování vysokorychlostních linek, vývoji webového prohlížeče Mosaic a k otevření internetu komerčním aktivitám firem. Od této chvíle neplatí (i když mnozí mají dodnes ten dojem), že cokoli, co je na internetu, má být zadarmo.

Jsme v roce 1992 a Internet stále ještě není "Tou sítí". Zatímco již zmíněný Al Gore věřil v její úspěch, vizionář Microsoftu, Bill Gates, prý považoval internet za slepou větev vývoje. O pár let později ale změnil názor a Microsoft přestal prosazovat svoji síť MSN jako alternativu k internetu, naopak, nenápadně ji na internet přesunul.

Páteřní síť ČR - 64kbps

CESNET měl hvězdicovitou strukturu, středy měl v Praze a Brně. V listopadu 1992 tato města spojovala pevná linka o kapacitě 64kbps. Paprskovitě z těchto měst vedly linky do dalších středisek: Liberce, Olomouce, Českých Budějovic, Pardubic, Plzně a dalších. Všechna další spojení už byla realizována po telefonních linkách.

Když se po roce 1995 i u nás otevřela firmám možnost využít internetu k sebeprezentaci a komerční činnosti, byl u toho opět CESNET, který měl v popisu práce kromě propojování akademických pracovišť i poskytování komunikačního pásma. Toho mohli využít nově vznikající poskytovatelé internetu. A jejich prostřednictvím se na internet připojili koncoví uživatelé – buď pevnou linkou (ještě nedávno sen každého, kdo s internetem experimentoval), nebo klasickým telefonním připojením. Analogová linka a modem. Vzpomínáte?

Dobrodružství, poznání ... a dlouhé hodiny čekání

A proč že vlastně uživatelé na internet mířili? Zpočátku šlo pro mnohé spíše o dobrodružství a o radost z objevování nového světa netušených možností (zejména netušeně dlouhého čekání na načtení stránky, pamatujete?) Na internetu se kromě komerčních prezentací firem objevovaly i amatérské stránky věnované filmům, vtipům a koníčkům.

Mezi firmy, které poskytovaly internetové služby, patřila společnost Infima s.r.o. Kromě BBS serveru, který provozovala a poskytovala tak útočiště svébytné komunitě nadšenců, poskytovala i další služby z oblasti komunikace a internetu.

Legendy českého internetu

Právě v této firmě začínal Ivo Lukačovič, který dokonce kvůli práci nechal studia na ČVUT. Právě v této době vytvořil své první stránky. Ano, tušíte správně – stránky věnované Járovi Cimrmanovi. Až teprve v květnu roku 1996 Lukačovič odešel od Infimy a záhy startuje první český katalog internetových stránek. Vzorem mu byl nejspíš americký katalog Yahoo.

Internet se rozrůstal o nové a nové české stránky. Na internet se vrhly nejen univerzity, ale i státní instituce, a v listopadu 1996 i politické strany (ODS, a čtvrt roku poté také ČSSD). Svůj „vývěsní štít“ si na internet umisťovaly firmy ze všech oblastí.

Zpravodajské servery se na internetu objevovaly už v roce 1996, jmenujme třeba Neviditelného psa Ondřeje Neffa nebo Svět namodro Daniela Dočekala. V lednu 1998 spustila svou internetovou podobu i Mladá fronta Dnes, na adrese www.idnes.cz.

Komu platit za připojení a kolik

Významnou překážkou na cestě k většímu rozšíření internetu mezi domácí uživatele byla vysoká cena připojení a počítačů, která však časem začala klesat na přijatelnou úroveň. Byla to však především politika SPT Telecom, která vedla v roce 1998 ke vzniku zřejmě nejznámější společné akce internetové komunity u nás, iniciativy Internetem proti monopolu. Ta reagovala na ohlášené zvýšení cen za vytáčené připojení k síti, plánované od ledna 1999, a nakonec se jí podařilo na Telecomu vymoci zvláštní tarif. Spory o délku a cenu impulzu vzaly nakonec za své s tím, jak poskytovatelé přešli na nabídku připojení za měsíční paušál.

Zeptali jsme se Ondřeje Neffa

Ondřej Neff - novinář, spisovatel sci-fi, vydavatel Neviditelného psa a DigiNeffu, propagátor nových technologií

Jaké bylo Vaše první setkání s internetem?Prošel jsem všechny etapy, od prvních pokusů o síťovou komunikaci v polovině osmdesátých let, přes Usenet až po ten skutečný net v roce 1995. Všechno mělo souvislost se sci-fi, přátelé z fandomu mě do věci zatahovali a zasvěcovali, až jsem v tom najednou byl po uši. A zůstal tak.

Co jste si od internetu sliboval a co se zatím nevyplnilo?
První kontakty byly nesmírně příjemné a přátelské po lidské stránce. Říkal jsem si tehdy: určité (velké) procento lidí jsou hulváti a pitomci. Jak to, že na netu nejsou? Třeba je net odpuzuje. To byl ale omyl! Oni přišli a jsou tu a obávám se, že v určitých vrstvách netu, především v komentářích pod články, převládají a postupně odtud ty slušné a chytré vytlačují.

Čemu jste naopak nevěřil a ono se to kupodivu chytlo? Co Vás na internetu  nejvíc překvapilo?
Nevěřil jsem, že net vážně ohrozí tradiční média. Myslel jsem, že to bude podpůrné médium. Dnes bych nedal za budoucnost tradičních médií zlámanou grešli. Ony samozřejmě nezmizí, vlastně nic, co nějak bylo, nezmizelo úplně. Ale o dominantní postavení noviny / rozhlas/ televize přijdou, pokud už nepřišly.

Zeptali jsme Miloše Čermáka 

Miloš Čermák -novinář, mediální expert na nová média, přednáší na FSV UK, spolupracuje s týdeníky Reflex a Respekt.

Jaké bylo Vaše první setkání s internetem?
S Internetem jako počítačovou sítí jsem se poprvé setkal kolem roku 1990, když jsem na elektrofakultě ČVUT studoval kybernetiku. Moje (tehdy budoucí) žena komunikovala se svým vedoucím diplomové práce emailem, což mi přišlo zároveň nepraktické a fascinující. S webem jsem se poprvé setkal v roce 1995, když mi ho "pustil" kamarád pracující v místní pobočce jedné počítačové firmy. Navštívil jsem několik stránek včetně dvou webů velkých amerických deníků. Bylo to naprosto ohromující. Když jsem od něj z kanceláře šel domů, věděl jsem, že je to něco, co mi změní život.
 
Co jste si od internetu sliboval a co se zatím nevyplnilo?
Internet mi vždy splnil mnohem víc, než jsem si kdy odvážil slibovat. Ano, možná jsem si několikrát sliboval, že bych díky Internetu mohl pohádkově zbohatnout, ale protože jsem se o to nikdy ani nepokusil (jen jsem o tom přemýšlel, což bylo mnohem zábavnější), tak se nemůžu divit, že se to nesplnilo.
 
Čemu jste naopak nevěřil a ono se to kupodivu chytlo? Co Vás na internetu nejvíc překvapilo?
Nevzpomínám si, že bych nevěřil v nějaký obecnější trend nebo technologie. Ale mnohokrát se stalo, že jsem nevěřil konkrétním projektům, které se pak ukázaly kvalitní a úspěšné. Abych nechodil daleko: když MF DNES spustila iDNES, byl to tak diletantsky a nehezky dělaný server, že jsem nevěřil nejen jemu, ale ani svým očím. A vidíte! Dnes je to profesionální a dobře dělaný web, který dělá zajímavé ankety s chytrými lidmi.

 Zeptali jsme se Iva Lukačoviče

Ivo Lukačovič - zakladatel, předseda představenstva a hlavní vizionář firmy Seznam.cz.

Jaké bylo Vaše první setkání s internetem?Na Na ČVUT u textového terminálu.

Co jste si od internetu sliboval a co se zatím nevyplnilo?
Nic jsem si nesliboval. Tudíž nemohu cítit žádné zklamání.

Čemu jste naopak nevěřil a ono se to kupodivu chytlo? Co Vás na internetu nejvíc překvapilo?
Překvapila mne rychlost, s jakou si Češi začali pořizovat vysokorychlostní připojení.


Postupně, byť nikoliv zcela bez problémů, začali internet poskytovat i alternativní telefonní operátoři, kabelové televize i provozovatelé mobilních sítí. Možností, jak se připojit k síti je tak v současnosti celá řada, čemuž odpovídá i stále rostoucí obec uživatelů. Podle průzkumu Českého statistického úřadu, který proběhl ve druhém čtvrtletí loňského roku, má přístup k internetu 27 procent českých domácností, z nichž 57 procent využívá některou z technologií rychlého připojení.

Pubertu za sebou ještě nemáme

Dnes český internet slaví patnácté narozeniny a tento věk v našich končinách znamená, že by měl dostat občanský průkaz. A skutečně se dá bez větší nadsázky říct, že Web se stal běžnou součástí života Čechů. Stále více činností lze částečně, nebo úplně přesunout do virtuálního světa. Možnosti komunikace pak pomáhají otevření České republiky světu. I po patnácti letech jde o novou, rapidně se rozvíjející technologii (či spíše soubor mnoha technologií) a určitě ještě není překvapením konec.

iDNES - Včera a dnes
 

idnes.cz

idnes.cz idnes.cz 
idnes.cz idnes.cz

  Google - Včera a dnes
 

Google homepage - 1998

 

google.com

  Seznam - Včera a dnes
 

Seznam - 1996

 

Seznam.cz



Historie Internetu

  • 1961 – Dr. Leonard Kleinrock z MIT představil světu technologii výměny datových paketů
  • 1969 - Zárodek sítě ARPANET (Advanced Research Project Agency Network), která zprvu propojila čtyři univerzity. Konkrétně se jednalo o školy v americkém Stanfordu, Utahu, LA a Santa Barbaře. Data mezi nimi tekla rychlostí 50 Kbps. Stalo se tak na základě úkolu od amerického Ministerstva obrany.
  • 1971 - Založena skupina INWG (Internetworking Working Group), které šéfoval univerzitní docent Vinton G. Cerf – pozdější „Otec internetu“. Skupina připravila protokol TCP/IP, který nahradil do té doby používaný NCP
  • 1972 – První uzly v Británii a Norsku, celkem 37 uzlů a také první e-mail
  • 1983 - Společnost ARPA, která ARPANET financovala, předala žezlo jiné organizaci, kterou byla armádní organizace DPA. Zároveň se oficiálně přechází na TCP/IP
  • 1983 – Další síť NSFNET. Ta se připojila k původnímu ARPANETu. Jako svou vlastní síť ji vytvořilo uskupení NSF (National Science Foundation) zabývající se podporu vědy a výzkumu. Důvod vzniku této sítě byla nedohoda s vedením ARPANETu o zrychlení přenosnosti sítě
  • 1984 – Dosažení hranice 1 000 připojených počítačů, armáda vyvíjí svůj vlastní systém MILNET
  • 1986 – 5 000 počítačů v síti
  • 1987 – 28 000 počítačů
  • 1989 – 100 000 počítačů a příchod hypertextových dokumentů, které byly na základě odkazů v samotném textu navzájem propojeny. To byl vznik World Wide Webu (WWW)
  • 1990 - na počítačích NeXT se rozběhl první webový prohlížeč všech dob. To byl vznik World Wide Webu (WWW)
  • 1989 – Do Česka dorazil systém stanic BBS (Bulletin Board Service). Tyto počítače umožňovaly připojení uživatelů prostřednictvím jedné nebo více komutovaných telefonních linek.
  • 1990 - V Československu byla zavedena amatérská síť FidoNet a byla spuštěna síť EUnet, určená pro Unixové počítače. Do země se také dostala síť EARN, evropská odnož sítě Bitnet, která již vyžadovala trvalé spojení po pevných okruzích. Okruh vedl z Prahy do Lince a měl rychlost 9600 bit/s. V listopadu roku 1991 byla rychlost okruhu zvýšena na dvojnásobek a začal být využíván i pro přístup do internetu.
  • 1991 – Ve výpočetním centru ČVUT v Praze proběhlo několik úspěšných pokusů s připojením na uzel v rakouském Linci. Okruh vedl z Prahy do Lince a měl rychlost 9600 bit/s. V listopadu roku 1991 byla rychlost okruhu zvýšena na dvojnásobek a začal být využíván i pro přístup do internetu.
  • 1992 - Oficiální připojení tehdejší ČSFR k internetu. V tomto roce byl také vybudován základ páteřní sítě, který spojil Prahu a Brno pevnou linkou. Ministerstvu školství schválilo vybudování celostátní páteřní sítě FESNET a v červnu 1992 na něj uvolnilo 20 miliónů korun.
  • 1992 – 1 000 000 počítačů a vývoj grafického prohlížeče Mosaic
  • 1993 - Slavnostní zahájení provozu akademické sítě CESNET. K internetu připojeno již jedenáct měst ČSFR.
  • 1994 - Tim Berners-Lee opustil založil World Wide Web Consortium (W3C).
  • 1995 - Byla zrušena doména "cs". Nová doména s koncovkou "cz" byla zavedena v souvislosti s rozpadem Československa již v roce 1993.
  • 1998 - Bylo založeno zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, které se stalo správcem národní domény (koncovka .cz). Před ním byla správcem domény firma CONET (která později změnila název na Internet CZ, a posléze na EUnet Czechia).
  • 2001 - Česká akademická síť CESNET 2 byla propojena s evropskou gigabitovou sítí GÉANT.
  • 2003 - Eurotel spustil jako první český mobilní operátor neomezené připojení k internetu za paušál. Druhý operátor, T-Mobile, začal poskytovat stejnou službu v následujícím měsíci.
  • 2006 - Bylo spuštěno televizní vysílání přes internet (IPTV). Prvním provozovatelem se v Česku stala společnost Telefónica O2 Czech republic.

  • Další odkazy týkající se historie českého internetu:

    Autoři: ,




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    ZmapujTo.cz
    Tipy na weby: Ukliďte Česko. Hlaste podněty přímo z ulice či lesa

    Práskat se nemá, ale hlásit se to musí. Poukažte na problémy ve vašem okolí přímo z terénu a nechte je řešit díky projektu ZmapujTo.cz. Smazat sami sebe z...  celý článek

    Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
    Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

    Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

    Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
    Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

    Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.