Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Český senát chce cenzurovat internet. Zakázal by porno a další stránky

  13:14aktualizováno  17:07
Senát schválil návrh novely loterijního zákona a spolu s ním propašoval do parlamentu i svůj návrh, který by ukládal poskytovatelům internetu například povinnost zablokovat přístup na pornostránky. Zákon může být i v rozporu s právem Evropské unie.
Český senát chce cenzurovat internet

Český senát chce cenzurovat internet | foto: Profimedia.cz

Do Poslanecké sněmovny odešel senátní návrh novely loterijního zákona, jehož hlavním cílem je zákaz sázení po internetu. Dokument však mimo jiné obsahuje i zcela bezprecedentní novelu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti ukládající další povinnosti poskytovatelům internetu.

Zákon je problematický i z hlediska kompatibility se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES. Ta v článku 15 přímo uvádí, že členské státy nebudou ukládat poskytovatelům služeb (i připojení k síti internet) povinnost dohlížet na jimi přenášené informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost. Senátní návrh jde navíc ještě dál a chce po poskytovatelích, aby stránky přímo blokovali.

 Výňatek ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES
Směrnice o elektronickém obchodu
Článek 15

Neexistence obecné povinnosti dohledu

1. Členské státy neukládají poskytovatelům služeb uvedených v článcích 12, 13 a 14 obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost.

Novelu má na svědomí dvanáct senátorů: Josef Novotný, Petra Vícha, Jiří Liška, Petr Pithart, Alena Palečková, Soňa Paukrtová, Václava Domšová, Josef Zoser, Božena Sekaninová,  Martin Mejstřík, Ladislav Macák a Vítězslav Vavroušek. Hlavním autorem je Novotný (SNK-ED), který již v minulosti bojoval například za omezení hracích automatů.

Ve vysvětlení novely se mimo jiné uvádí, že poskytovatel internetu musí znemožnit uživatelům přístup na stránky, na kterých lze nalézt pornografický obsah, stránky nabízející a umožňující účast na loteriích a jiných podobných hrách prostřednictvím sítě internet a stránky podporující jiné zakázané služby a činnosti včetně reklamy na takové služby a činnosti.

Dovedeno ad absurdum, blokovány by mohly být i internetové vyhledávače a zpravodajské servery, které uvádějí odkazy na stránky obsahující porno. Mezi zakázané stránky by se dostal například i Zoznam.sk, který nedávno rozjel pornoweb Free18.sk. Více v článku: Zoznam.sk nabízí porno ke sdílení i ke koukání.

Problematické je i vlastní vnímání pornografie, která není přesně definována a názor na ní se v průběhu času razantně mění. 

Velmi obtížné je také samotné technické řešení cenzury na straně poskytovatele, který může jen obtížně a vždy až dodatečně zjišťovat skutečný obsah jednotlivých serverů. Podle jednoho z autorů zákona Martina Mejstříka technické problémy blokace návrh neřeší. "Ve vyspělých zemích je to otázka pro exekutivu (u nás MF ČR). Co novela řeší, je zákaz převodu finančních prostředků na hry, které odporují zákonu," vysvětluje Mejstřík.

Účelem zákona je podle Mejstříka zejména zabránit pohybu peněz získaných nelegální činností. "Zákon má vést k zablokování účtů subjektů, které poruší zákon, a k zablokování stránek se zakázanými službami," dodává dnes už bývalý senátor Mejstřík.


O vyjádření jsme také požádali Ing. Daniela Rovného, ředitele společnosti poskytující internetové připojení IDTNET:

"Bohužel tento návrh zákona je typickým příkladem legislativního paskvilu, který není dle mého názoru konzultován s odbornou veřejností. Jako poskytovatel internetu si nedovedu představit uplatnění zákona v praxi.

Technicky bychom museli použít některou z dostupných služeb, které vyhodnocují nelegální, nezákonný nebo pornografický obsah. Například seznam závadných adres od organizace Internet Watch Foundation. Na našich hraničních routerech bychom zavedli vyhodnocování obsahu dle tohoto kritéria. Museli bychom pořídit nový hardware, kromě routerů řídících rychlost bychom zavedli ještě i cenzorní routery. Je samozřejmě možné, že náklady s tímto spojené by se musely promítnout do ceny připojení.

Druhou možností je nasazení softwaru založeného na Fast Data Technology, který by dle "blacklistu" klíčových slov vyhodnocoval obsah konkrétních přenášených stránek. Přenos těch, které by vyhodnotil jako "nevhodné“, by pak okamžitě zrušil.

Jsme zastánci poskytování necenzurovaného a nijak jinak neomezeného připojení k internetu. Je na každém uživateli (zákazníkovi), jak zajistí, aby se k nevhodným stránkám nedostaly například jeho nezletilé děti. Toto omezení musí být svobodným rozhodnutím uživatele (zákazníka) a jsme přesvědčeni, že v současné době existují dostatečné softwarové nástroje, které toto pohodlně zajistí."


 Plné znění návrhu novely Zákona č. 480/2004 Sb. 

Čl. VI.

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 160/2007 Sb., se mění takto:

1. Za  § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní :

 „§ 2a

Odpovědnost provozovatelů elektronických prostředků

Provozovatel elektronických prostředků je povinen zajišťovat nemožnost připojení uživatele ke stránkám elektronických prostředků

a)    s pornografickým obsahem,

b)    nabízejícím a umožňujícím účast na loteriích a jiných podobných hrách podle zvláštního předpisu 1) prostřednictvím sítě internet, a

c)     podporujícím jiné zakázané služby a činnosti včetně reklamy na takové služby a činnosti.

____________

1) Zákon č.202/1990 Sb., loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“.

Cenzura na internetu v Německu a Finsku

Návrhy na cenzurování internetu a zásahy do toku informací po něm nejsou v žádném případě specialitou českých politiků.

Nejznámějším případem je pravděpodobně Čína a její "Big Firewall of China", blokující přístup k pornografickým, politickým a mnoha dalším stránkám. V Barmě vláda údajně zakazuje přístup ke stránkám jakýchkoli opozičních politických uskupení.

Jiný přístup nabízí třeba Finsko, kde je "cenzura" internetu založená na dobrovolné dohodě internetových providerů, kteří blokují přístup ke stránkám s dětskou pornografií.

K tomu se v Británii používá Cleenfeed, jehož databázi využívají k blokování nevhodného obsahu i dva čeští mobilní operátoři. V Německu zase Google vyřazuje z výsledků vyhledávání odkazy na stránky popírající holokaust nebo propagující extremistická hnutí.

Studii srovnávající přístup k internetové cenzuře naleznete v angličtině zde.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak si zapamatovat heslo?
Složitá hesla byla 0my1, lituje autor návrhu. Časté změny spíše škodí

Hesla hrají v počítačové bezpečnosti nezastupitelnou úlohu. Bohužel si řada lidí volí složité a těžko zapamatovatelné řetězce typu p0L3dn!ce. Jeden z autorů...  celý článek

Logo bitcoinu
Bitcoin se rozdělí na dvě měny. Může to snížit cenu původního bitcoinu

Vedle klasického bitcoinu vzniká nová virtuální měna bitcoin cash. Uživatelé si budou moci vybrat, kterou budou používat.   celý článek

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.