Hybridní samice sekavců rodu Cobitis daly vzniknout dalším generacím sekavců.

Hybridní samice sekavců rodu Cobitis daly vzniknout dalším generacím sekavců. | foto: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Češi odhalili tajemství přirozeného klonování

  • 48
Čeští výzkumníci dokázali jako první na světě v laboratoři přimět živočichy, rybky sekavce, k přirozenému klonování. Výzkum má vést k umělému množení lidských orgánů.

Lékařům, kteří dnes marně hledají dárce srdce, ledvin či jater pro své smrtelně nemocné pacienty, svítá do budoucna naděje. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd jako první v laboratorních podmínkách dokázali prozkoumat způsob, jak se někteří živočichové v přírodě sami klonují.

A věří, že další výzkum povede k tomu, že lidé budou umět časem "vyrobit" své orgány.

Příroda se cestou klonování vydala už před miliony let. Některé druhy živočichů se dokážou "samoklonovat", neboli samičky bez oplodnění samečkem vytvářejí přesné kopie sebe sama. Tento jev vědci znají už desítky let, nikdy k tomu však nedokázali "přimět" živočichy v laboratoři. Podařilo se to až nyní českým badatelům s drobnou rybkou sekavcem.

Poznatky Čechů zveřejnil prestižní mezinárodní vědecký časopis Evolution.

Výzkumníci vytvořili v akváriích sekavcům podobné podmínky, v jakých se rozmnožují v přírodě. A vůbec poprvé mohli pozorovat, jak se samičky samy "kopírují".

"Po dvanáctiletém výzkumu se nám v laboratoři podařilo věrně napodobit přírodní klonování těchto ryb přesně tak, jak probíhá v přírodě. A podobné je to u některých obojživelníků či plazů. Stále jsme z toho objevu tak trochu v šoku," přiznává profesor Petr Ráb.

Dolly? Sporný úspěch

Až dosud se v laboratořích provádělo pouze umělé klonování. A ačkoli se vědcům už podařilo naklonovat mnoho druhů zvířat, výsledky jsou stále více než sporné. Metoda spočívá v tom, že se spojí tělesná buňka s vajíčkem jiného zvířete, z něhož bylo předtím odebráno jádro. Z velkého množství vajíček se však v dělohách matek ujmou jen některá. V případě ovce Dolly vědci nechali splynout 277 párů buněk. Vyvíjelo se jen 29 embryí a nakonec se narodilo jediné jehně: Dolly.

Mlíčí jako "startér" klonu

U sekavců to funguje tak, že pohlavní buňky samečka sice proniknou k vajíčkům samiček, avšak neoplodní je, pouze odstartují klonování. "Potomstvem jsou pak výhradně identické dcery. Samičky tak doslova zneužijí samce pro své rozmnožení," popisuje Lukáš Choleva z výzkumného týmu.

Profesor Ráb odhaduje, že v přírodě žije asi osmdesát forem nižších obratlovců, kteří jsou schopni produkovat své zcela identické potomky - klony. "A jeden z nich, sekavec, žije v potoce nedaleko našeho ústavu. Téměř před našima očima," říká Ráb.

Vědci se nyní pokoušejí odhalit know-how přírody, která klonuje lépe než ty nejvyspělejší světové laboratoře: šetrněji a bez genetických rizik. Čeští výzkumníci se tak vydali opačným směrem než ti ze skotského výzkumného institutu v Roslinu, kteří v roce 1996 do samičího vajíčka vložili jádro z jiné buňky. Naklonovali tak ovci Dolly. Takové mládě je pak věrnou kopií dárce této buňky. Dolly ovšem nepřirozeně rychle stárla a už v mladém věku trpěla artritidou.

Cesta k výrobě ledviny

"Zvládli jsme důležitý krok, protože již umíme klonovací proces u sekavců vyvolat. Teď ale musíme tyto přirozené mechanismy nepohlavního rozmnožování detailně poznat," vysvětluje Lukáš Choleva.

"Porozumění těmto procesům na úrovni buňky i celého organismu nám v budoucnu mimo jiné umožní uměle si namnožit životně důležité orgány k transplantaci," uzavírá.