Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vědci se smějí konci světa v roce 2012. A chtějí to i od vás

  15:52aktualizováno  15:52
S vesmírnou katastrofou v prosinci letošního roku to podle českých odborníků vypadá bledě. Snaží se vysvětlit, kde udělali odborníci na Maye chybu.

Stránky drážďanského kodexu, jednoho z hlavních písemných zdrojů o mayské kultuře | foto: licencováno pod Wiki Commons

Konce světa táhnou. Když čeští astronomové pořádají tiskové konference, mohou být obvykle rádi, pokud na ně dorazí pár vědeckých redaktorů, kteří se potulují po českých zemích. Když ale na středu svolali tiskovku k "magickému datu" 21. 12. 2012, sešla se jim plná místnost novinářů včetně pěti televizních štábů.

Přitom, jak poznamenal tiše jeden z mých kolegů, je "tenhle mayský konec světa hrozná blbost, až se o tom člověk stydí psát". Totéž, jen méně pregnantními slovy, zopakovali i vědci shromáždění před namířenými kamerami a mikrofony.

Milujeme své konce

Nejznámější z českých "hvězdářů" Jiří Grygar na začátek připomněl, že konce světa byly a budou. Je to oblíbené lidská zábava. (Možná daná už geneticky, protože strach z budoucnosti je dobrý pro přežití.) Roli pak hrají i kulturní faktory.

Některé doby si v koncích světa libovaly. Třeba ve středověku se chystaly každý den, jak pro Technet před časem napsal Vladimír Karpenko v tomto textu. (Mimochodem, zájemcům doporučujeme alespoň nahlédnout do jeho publikací. V českém kontextu jsou ojedinělé.) Ovšem konec mayského kalendáře nebyla pro jeho autory příležitostí k tak oblíbené předpovědi zániku světa. Byl to podle všeho prostě konec jednoho kalendářního cyklu a začátek nového.

Můžeme si to snad přirovnat ke konci jedné dekády nebo pětiletky. Nebo jakéhokoliv jiného víceletého období, které daná doba považuje z nějakého důvodu za důležité. U Mayů to bylo, pravda, podstatně delší období. (Také žili v době, která nebyla zdaleka tak rychlá jako poslední století, a "dlouhý čas" pro ně byl důležitější než pro nás, kteří žijeme podle kvartálních výsledků.)

Přehled některých výpočtů konce "dlouhého počtu" mayského kalendáře. Jak je

Přehled některých výpočtů konce "dlouhého počtu" mayského kalendáře. Jak je patrné, autoři se liší o stovky let (ale ne všechny práce lze považovat za stejně seriózní). Poznámka na kraji je dílem astronoma Jana Vondráka.

V případě Mayů si ani nemůžeme být jistí, jak přesně dlouhé období to bylo. Další z mluvčích, astronom Jan Vondrák, na středeční tiskové konferenci připomněl, že existují desítky různých názorů a výpočtů, jak by se měl srovnat mayský a nynější evropský kalendář. Jejich výsledky se od sebe liší často o stovky let. Prosinec letošního roku si podle něj milovníci katastrof vybrali jen proto, že se toto datum snadno pamatuje.

Rozpory v možných datacích mají řadu příčin. Za prvé máme k dispozici jen málo pramenů. Navíc mayské počítání letopočtu nebylo nic jednoduchého (zřejmě i proto, že bylo záležitostí elity, která neměla zájem dělit se o své vědění s "lůzou"). Mayové měli 9denní, 260denní cyklus, 365denní cyklus, pak velký cyklus Kanutový kruh (93 600 dnů), a navíc ještě tzv. dlouhý počet, dlouhý 1 872 000 dnů. Tyto cykly se potkávaly (tj. společně končily a začínaly) velmi komplikovaným způsobem.

Zatrolení Toltékové

Chyba se mohla stát leckde. Jak se připomínalo i na tiskové konferenci, na které jsme začínali, místo, tu nejdůležitější chybu v určení konce kalendáře na rok 2012, dost možná odhalili Češi. Badatelé bratři Böhmové (jeden fyzik, druhý učitel dějepisu a španělštinář) přišli v 90. letech s myšlenkou, že výpočet mayského cyklu je zhruba o století špatně. Svojí myšlenku se snaží od té doby prosadit i s pomocí českých astronomů (kteří ji ani na tiskovce nezapomněli připomenout).

Podle bratří Böhmů vychází konec dlouhého mayského cyklu na 14. prosinec 2116. Závěry podporují i čeští astronomové, kteří se snažili astronomické události z mayských kalendářů přiřadit k astronomickým pozorováním z Evropy (abstrakt jejich práce je zde, celá je placená).

Kde mohla vzniknout tak velká chyba? Není to nemožné, mayské záznamy nejsou bezvadné. Do jejich měst vpadli v 10. století Toltékové a další kmeny, které některá mayská centra dlouhodobě ovládly. Pro komplikovaný mayský kalendář neměli vetřelci příliš pochopení a používali jenom svůj 260denní cyklus (podobný jednomu mayskému). Časem se Mayové stali znovu vlastními pány, ale v jejich vlastních záznamech vznikla kvůli této epizodě chyba.

Táhla se s námi pak velmi dlouho. Nevšimli si jí ani výzkumníci Goodman, Martinez a Thompson, kteří v podstatě nezávisle dospěli k závěru, že konec nejbližšího mayského "dlouhého počtu" vychází na 21. 12. 2012. Ve svých rekonstrukcích vycházeli z mayských písemných památek vzniklých už v dobách španělské okupace. Protože z této doby máme i španělské kroniky psané podle evropského kalendáře, zdálo se jednoduché dopočítat tak i mayský kalendář.

Bohužel tito badatelé nevěděli o Toltécích, říkají pánové Böhm & Böhm. Výpočet známý jako "korelace GMT" (podle jmen všech tří vědců, kteří ho zveřejnili) prý proto vyrazil do světa od začátku zřejmě pochroumaný. I když ani to samozřejmě nedávalo nejrůznějším "myslitelům" právo vyrobit z něj předpověď konce světa.

Soutěž České astronomické společnosti se zaštituje tímhle dobře známým

Soutěž České astronomické společnosti se zaštiťuje tímhle dobře známým podařeným vtipem.

Ale nad tím se nemusíme rozčilovat. Ke konci světa se dá postavit i kreativně. Na stránkách České astronomické společnosti probíhá od 18. ledna soutěž o nejlepší vtip na téma mayského konce světa. Zaskvít se můžete zde. A pokud se vám na cizí stránky nechce, nechte nám vtip v diskusi a my (pokud se nám bude líbit) ho do soutěže přihlásíme jako náš vlastní. Když jde o celosvětovou katastrofu, nehraje se podle pravidel.





Hlavní zprávy

Přestěhovali jste se?
Přestěhovali jste se?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.