Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel zakladatel československého jaderného výzkumu Čestmír Šimáně

  15:15aktualizováno  15:15
Po smrti profesora Holého odešla další významná osobnost tuzemské vědy. Zemřel Čestmír Šimáně, zakládající a důležitá postava jaderného výzkumu u nás.

Čestmír Šimáně na Mezinárodní konferenci o mírovém využití atomové energie 12. srpna 1955 v Ženevě | foto: ČTK

Ve věku 93 let zemřel 26. července zakladatel českého jaderného výzkumu, profesor Čestmír Šimáně. O skonu rodáka z Opavy, kterého zájem o využití jaderné energie zavedl během života do Francie, Rakouska a Sovětského svazu, informovala na svém webu Akademie věd.

"Byl to renesanční člověk, poslední z generace otců zakladatelů jaderného výzkumu u nás," řekla ČTK předsedkyně Státního ústavu jaderné bezpečnosti Dana Drábová.

Na profesora, který do poslední chvíle pracoval na urychlovači částic na pražském Vítkově a věnoval se i studentům, vzpomíná Drábová jako na člověka s velmi širokým záběrem, se kterým bylo vždy úžasné mluvit, například i o kultuře.

Zabýval se především experimentální jadernou fyzikou, konstrukcí a využitím urychlovačů, konstrukcí detektorů záření a technikou jaderných reaktorů.

"Ještě nedávno dokázal vést devadesátiminutové přednášky," uvedla Drábová s tím, že až smrtí odešel z plně aktivního života. Profesor Šimáně vedle své badatelské práce publikoval řadu odborných článků a knih. Byl též členem mnoha československých delegací na mezinárodních konferencích o mírovém využití jaderné energie v letech 1955-1961. Po zřízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR pracoval jako člen jeho poradního sboru.

Absolvoval Vysokou školu technickou v Brně, věnoval se studiu elektroniky a jaderné fyziky. V letech 1947 - 1949 absolvoval studijní pobyt v Paříži u profesora Frédérika Joliota-Curie.

V roce 1948 nastoupil jako první zaměstnanec Ústavu pro atomovou fyziku a vybudoval Laboratoř jaderné fyziky v Hostivaři, která byla vybavena elektrostatickým urychlovačem protonů a deuteronů.

Byl ředitelem Fyzikálního ústavu ČSAV, od roku 1955 prvním ředitelem nově založeného Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Od roku 1961 vedl divizi Mezinárodní atomové agentury ve Vídni.

Po návratu domů nastoupil jako vedoucí Katedry jaderných reaktorů Fakulty technické a jaderné ČVUT v Praze. Na této fakultě byl posléze v roce 1967 jmenován děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 1972.

V roce 1973 byl zvolen místoředitelem Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a na této pozici působil až do roku 1977. Až do své smrti byl vědeckým pracovníkem Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pokus o celkovou rekonstrukci lebky jednoho z jedinců, jehož kosti se našly na...
Pohlední, ale hloupí? Co znamená překvapivý objev dávných lidí v Maroku

Překvapivý objev rekordně starých kosterních pozůstatků, které by mohly patřit Homo sapiens, jen dokládá, proč je tak těžké vyznat se ve vývoji moderního...  celý článek

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Slitina, která by přežila Černobyl, vůbec nemá existovat. Češi na ní pracují

Tým profesora Polcara na ČVUT vyvíjí materiál, který nezdeformují ani extrémní teploty. Neztrácí svůj tvar a pevnost ani při 2000 stupních Celsia, kdy se...  celý článek

Autonomní koncept Volkswagen Sedric
Profesionální řidiče nahradí „stupeň 5“. Otázka je, kdy se to stane

Co všechno už dnes dokáží samořídící auta? Kdy se dočkáme toho, že vůz necháme před obchodem a on sám zajede do podzemních garáží? Jak brzy přijdou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.