Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel zakladatel československého jaderného výzkumu Čestmír Šimáně

  15:15aktualizováno  15:15
Po smrti profesora Holého odešla další významná osobnost tuzemské vědy. Zemřel Čestmír Šimáně, zakládající a důležitá postava jaderného výzkumu u nás.

Čestmír Šimáně na Mezinárodní konferenci o mírovém využití atomové energie 12. srpna 1955 v Ženevě | foto: ČTK

Ve věku 93 let zemřel 26. července zakladatel českého jaderného výzkumu, profesor Čestmír Šimáně. O skonu rodáka z Opavy, kterého zájem o využití jaderné energie zavedl během života do Francie, Rakouska a Sovětského svazu, informovala na svém webu Akademie věd.

"Byl to renesanční člověk, poslední z generace otců zakladatelů jaderného výzkumu u nás," řekla ČTK předsedkyně Státního ústavu jaderné bezpečnosti Dana Drábová.

Na profesora, který do poslední chvíle pracoval na urychlovači částic na pražském Vítkově a věnoval se i studentům, vzpomíná Drábová jako na člověka s velmi širokým záběrem, se kterým bylo vždy úžasné mluvit, například i o kultuře.

Zabýval se především experimentální jadernou fyzikou, konstrukcí a využitím urychlovačů, konstrukcí detektorů záření a technikou jaderných reaktorů.

"Ještě nedávno dokázal vést devadesátiminutové přednášky," uvedla Drábová s tím, že až smrtí odešel z plně aktivního života. Profesor Šimáně vedle své badatelské práce publikoval řadu odborných článků a knih. Byl též členem mnoha československých delegací na mezinárodních konferencích o mírovém využití jaderné energie v letech 1955-1961. Po zřízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR pracoval jako člen jeho poradního sboru.

Absolvoval Vysokou školu technickou v Brně, věnoval se studiu elektroniky a jaderné fyziky. V letech 1947 - 1949 absolvoval studijní pobyt v Paříži u profesora Frédérika Joliota-Curie.

V roce 1948 nastoupil jako první zaměstnanec Ústavu pro atomovou fyziku a vybudoval Laboratoř jaderné fyziky v Hostivaři, která byla vybavena elektrostatickým urychlovačem protonů a deuteronů.

Byl ředitelem Fyzikálního ústavu ČSAV, od roku 1955 prvním ředitelem nově založeného Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Od roku 1961 vedl divizi Mezinárodní atomové agentury ve Vídni.

Po návratu domů nastoupil jako vedoucí Katedry jaderných reaktorů Fakulty technické a jaderné ČVUT v Praze. Na této fakultě byl posléze v roce 1967 jmenován děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 1972.

V roce 1973 byl zvolen místoředitelem Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a na této pozici působil až do roku 1977. Až do své smrti byl vědeckým pracovníkem Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Globální oteplování - ilustrační foto
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.  celý článek

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovice DNA (fialová...
Vědci uložili GIF běžícího koně do DNA bakterie E.coli

Američtí vědci ukázali, že dokáží zapsat data do DNA a poté tato data znovu přečíst. Pomocí metody CRISPR úspěšně zakódovali do šroubovice DNA slavnou animaci...  celý článek

Rosnička zelená
Konec dinosaurů uvolnil cestu žábám

O katastrofické povaze vymírání na přelomu křídy a paleocénu před 66 miliony let dnes již téměř nepanují žádné pochyby. Tato událost postihla asi 75 %...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.