Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chapadla ve vesmíru. Raketoplán vyvezl chobotničky a už jsou mrtvé

aktualizováno 
Endeavour vynesl do vesmíru malé hlavonožce. Mají pomoci při hledání otázek týkajících se zdraví kosmonautů při delších vesmírných letech. Pobytu ve vesmíru si ovšem chobotničky dlouho neužily.

Sepiola kropenatá (Euprymna scolopes), která se do vesmírného programu nedostala

První zástupci z řad hlavonožců se podívali na oběžnou dráhu Země. Raketoplán Endeavour vynesl "posádku" milimetrových sepiol kropenatých. Tito drobní tvorové nezaujali svými vlastnostmi nebo schopnostmi, ale bakteriemi.

Podsvícení hlavonožci

Tělo dospělých sepiol obývají bakterie nazývané Vibrio fischeri. Sídlí v drobných světelných orgánech a spodní část těla sépie díky nim slabě září. Hlavonožci tedy nevrhají stín při pohledu zespoda, odkud jim hrozí největší nebezpečí. Je to vzájemně výhodná výpomoc. Bakterie pomáhají sépiím přežít, ta jim za to poskytuje bezpečné útočiště a dostatek potravy.

Podobné smlouvy o spolupráci uzavírají mezi sebou i tisíce dalších druhů zvířat s jinými bakteriemi. Nejčastěji si takhle makroskopičtí tvorové pronajímají od mikroskopických jejich chemické dovednosti, třeba býložravci od termitů po krávy využívají schopností mikrobů ve svých tělech ke zpracování celulózy. I lidé mají plný trávicí trakt bakterií. Jak se v posledních letech zjišťuje, vliv drobných hostů sahá dále než jen do žaludku. Ovlivňují funkci imunitního systému a dokonce zřejmě i mozku, jak jsme nedávno informovali.

Rozladěny z výletu

Lidé své bakterie ale vystavují nečekaným situacím. Například i cestám do kosmu. Co se v takovém situaci může stát, to se dá jenom odhadovat. Objevují se i mírně zneklidňující náznaky, že to nemusí být nic dobrého. "U předchozích pokusů se zjistilo, že škodlivé bakterie kultivované bez gravitace na Zemi nebo přímo na oběžné dráze byly nebezpečnější než stejné kmeny pozemské," říká Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

V roce 2007 byly například zveřejněny výsledky pokusu s vysláním bakterií salmonely na oběžnou dráhu. Po návratu na Zem zabíjely tyto bakterie třikrát více nakažených myší než před cestou. Zřejmě se dokázaly lépe přichytávat na napadené buňky a tím pádem do nich lépe pronikat, říká Martin Schwarzer. Na vině je změna v příslušném genu. Můžeme jen spekulovat, jestli k ní došlo náhodně, nebo to byl třeba pokus o adaptaci na život v mikrogravitaci.

Vesmírná ZOO

Na palubě Endeavouru se objevují i veteráni kosmického biologického výzkumu, malé želvušky. V roce 2007 byly prvním zvířetem, které při experimentu přežilo pobyt ve volném kosmickém prostoru.

V nepříznivých podmínkách upadají do strnulého stavu, kdy jsou jejich životní funkce prakticky zastaveny. Přežijí v něm podle experimentů osm hodin v tekutém héliu nebo radiační dávku tisíckrát větší než člověk. Italský vědecký projekt BIOKIS má pomoci tyto schopnosti drobných tvorů pochopit a popsat na molekulární úrovni.

Kromě želvušek se experimentů v rámci projektu na Endeavouru "zúčastní" ještě jednobuněčné řasy a vyšší rostliny (konkrétně ve všech laboratořích světa velmi oblíbené huseníčky).

Bakterie salmonely ovšem nejsou zrovna obvyklými obyvateli našich střev, jsou to vyslovení škůdci. Na otázku, jak se ve vesmíru chovají bakterie, které nám obvykle pomáhají, chce odpovědět Jamie Fosterová pomocí svých chobotniček.

Krátká cesta tam a zase zpátky

Experiment je už v této chvíli hotový. Čtrnáct hodin po startu přidali astronauti do nádoby s chobotničkami jejich dobře známé svítící bakterie. Ty se i v přírodě do těla sepiol dostávají až po vylíhnutí. Měly by tedy bezpečně najít pro ně už připravené svítivé orgány, tam se usídlit a začít dělat svou práci. Posádka Endeavouru jim na to nechala 28 hodin. Nyní jsou už chobotničky usmrceny a zafixovány, aby je vědci mohli po návratu na zem prozkoumat.

Předběžné pozemské experimenty v uměle vytvořené mikrogravitaci prý naznačují, že se bakterie dostávají na své místo hůře než obvykle. Pokud tomu tak je, je pravděpodobné, že běžná pravidla pro vztahy s bakteriemi ve vesmíru úplně neplatí.

Dalekosáhlé důsledky bychom z vůbec prvního vesmírného experimentu s prospěšnými bakteriemi dělat neměli. "Z experimentu ovšem nelze vyvozovat žádné přímé závěry o lidské mikroflóře," říká mikrobiolog Martin Schwarzer. Na to jsou podle něj odlišnosti příliš veliké. "Ve světelném orgánu sépie žije pouze jediná bakterie, lidské střevo obývají tisícovky různých druhů bakterií," přibližuje rozdíly český odborník. 

Právě jednoduchost systému je ale na druhou stranu kladem. Vědci mohou bezpečně a snadno poznat, jestli prostředí bez gravitace pozmění i na Zemi výhradně "hodnou" Vibrio fisherii. V džungli tisíců lidských bakterií se změny sledují podstatně hůře.

"Víme samozřejmě, že kosmonauti byli v kosmu po několik měsíců a přežili, takže žádné strašlivé změny se s mikroflórou nedějí," říká Schwarzer. Podle známých ukazatelů se ale nicméně zdá, že dochází k úbytku "přátelských" bakterií a naopak přibývá těch zlých.

"Jedním z důsledků je, že kosmonauti ve zvýšené míře trpí nadýmáním," říká český odborník.

Otázkou podle něj je, jestli se při delším pobytu nemůže stát něco horšího. Lidé žijící v malém prostoru se nevyhnou vzájemnému předávání bakterií. Pokud vesmír nahrává proměně hodných i zlých "bacilů" na méně hodné či ještě horší, mohou mikroorganismy lidským výpravám pěkně zavařit.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.