Mezi nejzajímavější návrhy lze zařadit vyslání kosmické lodě „Big Bang Observer (Pozorovatel Velkého třesku)", která má studovat explozi, ze které se podle astronomů zrodil před 13,7 miliardami let vesmír.
„Cílem je zjistit, co způsobilo Velký třesk, jak vesmír vznikl a jak se vyvíjel,“ řekl Paul Herz člen oddělení vesmírné vědy NASA pro KansasCity Star.
Jiná mise, zabývající se hlubokým vesmírem, pro změnu počítá s vypuštěním sluneční plachetnice využívající k pohonu sluneční vítr, která by zkoumala mezihvězdný prostor mimo naší sluneční soustavu. Podobný pokus skončil dnes nezdarem.
Další projekt počítá s vybudováním stanici mezi Sluncem a Zemí, která by sledovala sluneční bouře. Ty nejenže negativně působí na naší atmosféru, ale také ohrožují bezpečí astronautů. Podle ředitele Národního centra pro atmosférický výzkum Tima Killeena, by tak bylo možné předpovídat období bez slunečních bouří, ve kterých by bylo bezpečné zkoumat okolí naší planety.
Tyto a dalších více než tucet návrhů, které připravily vědecké a technické poradní komise v NASA, komerčním vesmírném průmyslu a univerzitách, jsou rozděleny do šesti dlouhodobých plánů. Původně se přitom předpokládalo, že jich bude třináct, ale nový šéf NASA Michael Griffin jejich počet redukoval.
Jednotlivé dlouhodobé plány v současnosti analyzuje komise Národní akademie věd, která je složena z odborníků na vesmír. Některé z nich by poté mohla NASA zařadit v létě do svého strategického vědeckého plánu. Léto je také čas, kdy bude NASA žádat o peníze z federálního rozpočtu na příští rok.
Nákladné plány
NASA zvažuje kolik projektů může protlačit do svého napjatého rozpočtu. Budoucí vědecké mise nesmí přitom stát více než 6 miliard dolarů, což je rozpočet NASA na vědu pro letošní rok. Přesné vyčíslení nákladů většiny z těchto projektů s horní hranicí 6 miliard dolarů nejsou dosud k dispozici, ale byly rozděleny do tří kategorií. Mise stojící mezi 300 a 500 miliony dolarů, mise stojící mezi 500 a 800 miliony dolarů a ty, které si vyžádají více než 2,8 miliardy dolarů. Například přistání vesmírné lodi na Titanu, což je největší měsíc Saturnu s atmosférou podobající se rané Zemi, by stálo mezi 1,4 až 2,8 miliardami dolarů.
Vážným soupeřem o vzácné dolary je nákladná vize prezidenta Bushe, který chce aby člověk znovu přistál na Měsíci a dobyl Mars. Tento projekt by měl jen ve fiskálním roce 2007 stát kolem tří miliard dolarů. Někteří výzkumníci se obávají, že mise s lidskou posádkou spolknou peníze, které by oni viděli raději vynaložené na vědu. Ostatní si naopak myslí, že se obě snahy (zkoumání a věda) mohou navzájem doplňovat a podporovat. Killeen, který vede jeden ze šesti vědeckých týmů, volal po návrzích „vědy umožňující výzkum“.
Každý z dlouhodobých plánů je rozdělen do tří desetiletých etap, které končí roky 2015, 2025 a 2035. Každá z etap je přitom ambicióznější a náročnější než ta předcházející. Například Big Bang Observer by nebyl postaven před rokem 2025.
Další z projektů, na který by mohl přijít řadu v tomto období, je Black Hole Imager navržený k pozorování černých děr z jejich okraje. Třetí etapa by vrcholila v roce 2035, tedy zhruba v době, kdy by podle Bushova plánu měla přistát první lidská posádka na Marsu.
Tvůrci dlouhodobých plánů na podporu svých požadavků argumentují tím, že aby bylo vyslání člověka na Mars bezpečné nebo dokonce možné, je nezbytné hodně vědecké práce. Například satelity musí monitorovat smrtící kosmické záření a dále musí být nalezeny metody, jak získávat vodu a další materiály na Marsu. „Přistát na Marsu bez velmi pokročilého výzkumu by byl velmi riskantní podnik,“ říká Killeen. Podle vědců mohou být projekty užitečné i pro čistě vědecké mise, pokud by budoucí prezident nebo Kongres zrušil expedice na Měsíc a Mars.
Navzdory překážkám a výdajům doufají členové komise, že tyto plány přispějí k ještě úžasnějším objevům než těm, které vědci uskutečnili v uplynulých třiceti letech. „Věda je nyní připravena odpovědět na některé z nejhlubších lidských otázek, jako je ta, jak vznikl vesmír, jak vznikaly galaxie, hvězdy a planety, které daly vzniknout životu, a zda je život i na jiných planetách,“ píše se v prohlášení NASA.
