Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tři lidé, šest hodin a 5 000 metrů. Hlouběji se Číňan nikdy nepotopil

aktualizováno 
Čínský podmořský člun s lidskou posádkou v úterý překonal hranici 5 000 metrů. A chystá se ještě o dva kilometry hlouběji. Poté se stane nejvýkonnější ponorkou současnosti.

Po vesmíru je na seznamu čínských lovců rekordů zřejmě moře. Čínský Úřad pro námořní záležitosti oznámil, že ponorka Ťiao-lung se dostala do hloubky 5 057 metrů a zůstala v ní půl hodiny.

Rekordní sestup se odehrál v severovýchodní části Tichého oceánu, zhruba mezi Havají a pobřežím USA. Trval šest hodin a na palubě byli tři lidé. Vynoření člunu vysílala čínská státní televize.

K překonání rekordu už se schylovalo minulý týden. Ale Ťiao-lung se nakonec dostal "jenom" do hloubky 4 027 metrů. Ve čtvrtek se měl pokusit o překonání hranice pěti tisíc metrů, ale pokus byl zrušen s odvoláním na špatné počasí. Třímetrové vlny na hladině zřejmě komplikovaly spouštění ponorky z doprovodné lodi na moře, dost možná i případné záchranné práce. Více se zřejmě nedozvíme, většina údajů o plavbě je předmětem státního tajemství.

Soukromý Černý Petr

Richard Branson, zakladatel skupiny Virgin, v dubnu představil svůj první stroj Virgin Oceanic. Malý stroj z uhlíkových vláken a titanu připomíná malé podmořské letadlo, včetně bubliny pilotní kabiny. Během letošního roku by se měl podívat až na dno Mariánského příkopu.

Zatím je expedice ve stádiu příprav. Předpokládaný "pilot" stroje, Chris Welsh, vyrazil při prvním ponoru v pondělí 24. července na průzkum terénu, například sběr vzorků vody z různých hloubek. Více detailů o dalších plánech a harmonogramu zatím tým nezveřejnil.

Údajně se uvažuje o tom, že by Virgin Oceanic sloužil k dopravě bohatých soukromníků na dno moří.

Počítačová podoba Virgin Oceanic při ponoru. Orignál se liší jenom tím, že jeho

Návrh ponorky je dílem Grahama Hawkese a už na pohled představuje radikální rozchod s tradicí. Pod vodou se ovládá jako letadlo: ne pomocí soustavy nádrží s balastem, ale nastavením "křídel".

Ťiao-lung prý nedosáhl ponorem do 5 000 metrů hranice svých možností. Podle čínských prohlášení byla vytvořená k překonání hranice sedmi kilometrů. K pokusu o sestup do této hloubky by mělo dojít v příštím roce, tvrdí státní čínská tisková agentura.

Absolutní rekord drží batyskaf Trieste, který sestoupil v roce 1960 do 10 916 metrů. Plavidlo tvořila v podstatě jen malá kulovitá kabina s téměř třináct centimetrů silnými stěnami. Ta byla podvěšená pod velkou nádrží s poměrně tenkými stěnami, která sloužila jako "balón". Obsahovala benzín, který byl lehčí než voda a batyskaf tedy nadnášel.

Hlubokomořské suvenýry

Ale i když se Ťiao-lung nikdy nepodívá pod
7 000 metrů, nebude mít nouzi o zajímavé destinace. V této (nebo menší) hloubce leží přes 99 procent plochy mořského dna. Ponorka má sloužit především k jeho přímému zkoumání.

Řada médií mluví i o tom, že člun je určen především k hledání surovin, které by mohly pohánět čínskou ekonomiku. Těžba surovin ze dna moří je ale zatím hudba budoucnosti.

Čína se v této oblasti chystá s pomocí nového stroje a jeho možných následovníků "dohnat a předehnat" zbytek světa. Dohoda s Mezinárodním úřadem pro mořské dno jí umožňuje prozkoumat oblast o velikosti zhruba 70 tisíc čtverečních kilometrů v Tichém oceánu (ve stejné oblasti, v jaké probíhal pokusný ponor).

Podobné aktivity v dané oblasti provádí celá řada států. Kus dna tu "patří" i České republice, a to díky členství v organizaci Interoceanmetal, které se datuje ještě do 80. let.

Využití zdrojů na dně je věcí hypotetických úvah. Náklady by byly nepochybně příliš vysoké, než aby se za současných cen těžba vyplatila. Nejslibnějším cílem jsou zřejmě malé hrudky kovových sloučenin ležících na dně moří. Tyto tzv. konkrece obsahují v jedinečné směsi například mangan, železo, měď či nikl. Známé jsou už od 19. století. Podle současných představ by se mohly ze dna doslova "odsávat" podvodním zařízením a pak dopravovat na hladinu. Technologii ovšem zatím nikdo nevyzkoušel ani v malém měřítku.

Někdy se mluví i o těžbě zemního plynu z mořského dna. A to ne z tradičních ložisek (ta umí lidstvo hledat a těžit i z hladiny), jeho zdrojem by měl být "metanový led", tzv. metanový hydrát. Jde v podstatě o metan uzavřený v krystalu běžného vodního ledu. Látka vzniká jen za velkého tlaku a nízkých teplot. Dno moří je tedy pro jeho tvorbu ideální.

Na rozdíl od "hrudek" konkrecí (kusy horniny), hydrát neleží přímo na dně, ale obvykle několik set metrů pod ním. Vývoj téhle technologie si vyžádá nejspíše desítky let a velké finanční investice. V tomhle ohledu jedna ponorka nic nezmění.

Podmořský drak

Plavidlo Ťiao-lung dostalo jméno po bájném vodním drakovi. Stroj je relativně malý, měří zhruba osm metrů a má hmotnost 22 tun. Vývoj byl zahájen v roce 2003. (Mimochodem, ponorku najdete na cizojazyčném internetu pod oficiální podobou transkripce z čínštiny: "Jialong".)

Stroj je postavený jako hlubokomořský člun. To znamená, že aby konstruktéři ušetřili rozměry, nemá Ťiao-lung vlastní pohon. Může v podstatě jen (prý zdatně) manévrovat v místě ponoru, ale při dopravě na větší vzdálenosti je odkázán na pomocné lodi.

Člun má špičkové komunikační vybavení pro spojení s hladinou a mechanické manipulátory, kterými může posádka na dně například sbírat vzorky. Slouží tedy v podstatě jako prodloužená ruka hladinových lodí.

Trup je vyroben z lehkého a pevného titanu. Jde ale o drahý materiál, který využívají jen extrémní stroje. Výjimkou byly snad jen některé sovětské vojenské ponorky.





Hlavní zprávy

AFC Servis DC a.s. - Anna Moravcová
Všeobecný/á účetní

AFC Servis DC a.s. - Anna Moravcová
Ústecký kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.