Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čína chce dohnat vesmírné velmoci. Dnes odstartovala „Nebeská loď“

  12:00aktualizováno  16:00
Pět let po prvním pilotovaném letu do vesmíru chystá Čína výstup kosmonauta do volného kosmu. A nečiní se jen ona.

SZ ve vesmíru

Letošní výročí kosmonautické éry (jak někdy hrdě říkáváme době od startu první umělé družice) bude nepochybně ve znamení pilotovaných letů na oběžnou dráhu. O jaké výpravy půjde? 

Přípravy v Číně

V této chvilce mají zřejmě nejvíc napilno v Číně. Z kosmodromu Jiuquan v čínské provincii Gansu odstartovala raketa CZ 2F – lístky na toto představení byly beznadějně vyprodány, ovšem start i hlavní události letu přímo přenáší čínská televize.

Komplex Jiguan

Dnes odpoledne našeho času (mezi 15:07 až 16:27) má tato raketa vynést na oběžnou dráhu kolem Země třetí pilotovanou expedici. V kosmické lodi Shen-zhou 7 o hmotnosti 8 000 kg poletí tentokrát tříčlenná posádka (ve vesmíru tedy vytvoří první čínskou komunistickou buňku – ostatně celý let je vhodně naplánován na předvečer státního svátku 1. října). Čína se však snaží stále víc postupovat "standardním“ způsobem při informování světové veřejnosti a zveřejňuje nyní co nejvíce konkrétních údajů předem, i když mnohé až "na poslední chvíli“. Přesto zůstává velmi mnoho předmětem přísného utajování, především v technické oblasti.

Jiuquan Weixing Fashe Zhongxin (Ťiou-čchüan wej-sing fa-še čung-sin) je původně raketová základna u města Shuangchengzu (Šuang-čcheng-cu) v severní provincii Gansu (40° 57' s. š. 100° 17' v. d.), jejíž výstavba byla zahájena už v létě 1956. Nachází se ve výšce asi 1 000 m nad mořem. Využívala se pro zkoušky raketových motorů a balistických raket (první známá zkouška balistické rakety s nukleární hlavicí se uskutečnila 27.10. 1966). Koncem 60. let prošla významnou přestavbou a byla vybavena dvěma startovními rampami. Od roku 1970 se využívá k vypouštění umělých družic, od první poloviny 70. let zejména návratových, raketami Chang Zheng (Čchang Čeng) na dráhy s vyšším sklonem 57–70°. V r. 1999 byla uvedena do provozu další rampa pro nosnou raketu CZ-2F, určenou pro pilotované lety.

Tažný kůň

Raketa CZ-2F (Chang Zheng = Dlouhý pochod) je modifikace CZ-2E, která je zesílenou verzí CZ-2. Vývoj byl úzce svázán s konstrukcí mezikontinentální rakety DF-5 o doletu 13 tisíc kilometrů, s jejímž studiem se začalo v polovině 60. let a ke zkouškám se dospělo v průběhu 70. let.

Převoz CZ-2F na rampu CZ-2F na rampě

Modifikace CZ-2F startovala poprvé v listopadu 1999 a kapacitou téměř 9 tun na nízkou oběžnou dráhu se zařadila po bok např. americké raketě Titan a starších Ariane. O jejím původně vojenském zaměření svědčí mj. i používané skladovatelné pohonné látky. Z hlediska raketové techniky nejsou ničím novým, avšak zdá se, že patří k nejspolehlivějším čínským nosičům.

Základ rakety tvoří dva centrální stupně se čtyřmi symetricky připojenými startovními bloky; všechny začínají pracovat souběžně hned od startu. První stupeň pohání čtyři motory YF-20B na asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý N2O4, vyvíjející celkový počáteční tah asi 3 200 kN po dobu 166 sekund. Druhý stupeň má jeden motor YF-22B se čtyřmi pomocnými řídicími motory (tzv. verniery) YF-23B, vše na stejné kapalné pohonné látky, a celkový tah činí 830 kN . Startovní bloky LB-40 o délce přes 15 m a průměru 2,25 m jsou každý vybaven jedním motorem YF-20B o tahu 814 kN a pracují 128 s. Celková délka rakety s užitečným zatížením je 62 m (na vrcholku je záchranná raketová věž jako u Rusů), průměr 3,35 m, startovní hmotnost 460 tun a celkový tah při startu je přes 6 000  kN.

Raketa se montuje ve vertikálním postavení a poté se nejméně 5 dní před startem asi hodinu převáží na startovní rampu, vzdálenou 1,5 km. Tentokrát to bylo 20. září. Dva dny před startem se plní pohonnými látkami, což trvá zhruba 7 hodin.

Nebeská loď

Užitečným zatížením této rakety je kosmická loď Shenzhou, česky Nebeská nebo Božská loď, vyvinutá v rámci tzv. projektu 921.

Shenzhou

Připomíná sovětskou/ruskou transportní loď Sojuz a čínští specialisté se netají tím, že se skutečně řídili ruskými zkušenostmi, získanými na komerční bázi. Nicméně konstrukčních změn a úprav bylo tolik, že lze skutečně hovořit o čínském vývoji podle ruské koncepce. Podobné konstatování platí o metodách výcviku čínských kosmonautů od roku 1993. Transportní loď byla zkonstruována v letech 1992 až 1999 a další čtyři roky byla celkem čtyřikrát úspěšně vyzkoušena bez posádky. To svědčí o současné čínské serióznosti, která klade důraz na spolehlivost.

Loď o celkové délce téměř 9 metrů a maximálním průměru 2,8 m sestává (jako Sojuz) ze tří částí. Celkový objem hermetizovaného prostoru činí přes 12 m3.

Hermetizovaný návratový modul zhruba kuželovitého tvaru o hmotnosti 3 300 kg, výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a vnitřním prostorem o objemu asi 6 m3 (o 13 % větší než má Sojuz) je opatřen téměř půltunovým ablativním tepelným štítem z kompozitního materiálu a plně vybaven systémy a ovládacími prvky pro řízení letu lodi. Uvnitř se nacházejí tvarovaná křesla pro posádku. Po zbrzdění a sestupu atmosférou je pro přistání vybaven padákovým systémem, tvořeným stabilizačním padákem a hlavním padákem o ploše 1 200 m2 a prachovými motory měkkého dosednutí (podobně jako u Sojuzu). Pro stabilizaci během sestupu atmosférou je vybaven kapalinovými motorky. V horní části je umístěn hermetický průlez do orbitálního modulu. Trojice kosmonautů může ve vesmíru strávit asi týden.

V orbitálním modulu válcovitého tvaru (tvarově tedy odlišném od Sojuzu) o max. průměru 2,3 m a délce 2,8 m (hmotnost asi 1 500 kg) jsou umístěny spací pytle pro odpočinek členů osádky, klimatizační systém, kuchyňka s možností ohřevu jídla, palubní záchod a vědecké přístroje. Z boku je umístěn kruhový průlez. Modul je po rozdělení lodi schopen několikaměsíčního samostatného letu (na rozdíl od ruských modulů tohoto typu) a vybaven 16 kapalinovými motory pro orientaci, stabilizaci a korekce oběžné dráhy. K jeho bokům jsou propojeny 2 výklopné panely fotovoltaických baterií po 2 čtvercových segmentech o přibližném rozpětí 10 m s maximálním příkonem 0,5 kW (1,2 kWh). V budoucnosti se orbitální moduly zřejmě mohou stát součástí malé segmentové orbitální stanice. Zajímavé je, že orbitální modul je z vnějšku vybaven stykovacím systémem kompatibilním s ruskými a americkými uzly typu APAS-89, a technicky tedy umožňuje připojit Shenzhou ke kosmické stanici ISS...

Válcový nehermetizovaný přístrojový (služební) modul nese hlavní korekční a brzdicí motor se 4 nezávislými spalovacími komorami a 26 motorů orientačního a stabilizačního systému. Na jeho povrchu jsou umístěny radiátory termoregulačního systému. K bokům jsou připojeny 2 výklopné panely fotovoltatických baterií po 4 čtvercových segmentech o přibližném rozpětí 17 m s odhadovaným příkonem přes 1 kW (dodává energii asi 2,4 kWh).

Krok za krokem
Až dosud každý nový čínský let v této oblasti představuje krůček kupředu.

Shenzhou 1 – start 19. 11. 1999 – bezpilotní zkušební let
Shenzhou 2 – start 9. 1. 2001 – bezpilotní let, experimentální zvířata
Shenzhou 3 – start 25. 3. 2002 – bezpilotní let, maketa
Shenzhou 4 – start 29. 12. 2002 – bezpilotní let, maketa, vědecké experimenty
Shenzhou 5 – start 15. 10. 2003 – první čínský pilotovaný let o délce 21 hodin, 22 minut a 45 sekund, kosmonaut (tzv. tajkonaut) Yang Liwei vykonal 14 obletů kolem Země
Shenzhou 6 – start 12. 10. 2005 – dvojice kosmonautů (Fei Junlong a Nie Haisheng – první je příjmení) během 4 dnů, 19 hodin a 33 minut vykonala 75 oběhů

Každý let něčím překvapil a tajkonauti rychle sbírají nesdělitelné zkušenosti. Tentokrát jde – kromě několika desítek drobných technických modifikací na raketě i lodi (např. úprava záchodu tak, aby moč bylo možné upravit na pitnou vodu) – poprvé o tříčlennou posádku, tedy o plné využití kapacity kosmické lodi.

Nebeští jezdci

Šestnáctého září bylo oznámeno její složení. Velitelem bude Zhai Zhigang, jejími členy Liu Boming a Jing Haipeng, záložní posádku tvoří Chen Quan, Fei Junlong a Nie Haisheng (první jméno je příjmení, tedy jsou ve tvaru Novák Josef). Od 21. září jsou ze zdravotních důvodů v izolaci na kosmodromu, ještě 22. září absolvovali poslední prověrku připravenosti.

Zlatým hřebem letu bude výstup do prostoru. Měl by se nejspíš uskutečnit druhý den dopoledne našeho času, přesný čas zatím neznáme – jen to, že by se loď měla nacházet aspoň část doby nad čínským územím. Číňané věnovali přípravám mimořádnou pozornost a neméně než 100 milionů juanů. Vzorem byl sice skafandr ruský, ale byl modifikován v Číně. Z lodi má do volného prostoru vystoupit Zhai v novém čínském skafandru "Feitian", pojmenovaném podle létajícího boha z čínské mytologie. Hmotnost je 120 kg, cena údajně asi 30 milionů juanů (4,4 mil USD), údajně umožňuje až sedmihodinový pobyt mimo loď.

Zhai Liu
Kosmonauti Zhai a Liu

Jeho kolega Liu v ruském skafandru Orlan ho bude "jistit" z dehermetizované kabiny a v případě potíží s novým, dosud ve vesmíru neotestovaným skafandrem mu pomůže se záchranou. Podle některých zpráv bude kosmonaut po celou dobu výstupu připoután speciálním lanem k lodi a jeho kolega, který mu předtím pomůže při oblékání čínského skafandru, se ještě před dehermetizací orbitálního modulu vrátí do návratové kabiny ke třetímu tajkonautovi. Což by znamenalo, že Zhaie nikdo jistit nebude a v případě potíží se bude muset vrátit do lodi svépomocí. Aktivity během procházky se budou zřejmě týkat zejména ověřování pohyblivosti a zručnosti při práci v novém čínském skafandru, jako je utahování šroubů, odběr materiálů na vnějším povrchu lodi a jeho doručení dovnitř. Ovšem teprve skutečnost ukáže, zda to všechno půjde tak hladce...

Veškerá činnost má být snímána kamerami na lodi a také externí kamerou na malém satelitu, který bude vypuštěn těsně před výstupem.

Třetí člen posádky Jing bude po celou dobu výstupu sedět v hermetizované návratové kabině a sledovat činnost svých kolegů a funkci lodi. Výstup bude trvat asi 40 minut.

Jing
Kosmonaut Jing


Trvání celého letu je plánováno na přibližně 68 hodin, takže k přistání v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko by mělo dojít 28. září odpoledne místního času. Díky sledování letu i ze speciálně vybavených lodí bude možné pokrýt přes 60 % dráhy kolem Země.

Pokud vše dnes a v dalších dnech dobře dopadne, povedou příští kroky Číny ke stavbě malé orbitální stanice v roce 2010. Nejprve bude startovat osmitunový modul Shenzhou 8 se dvěma stykovacími uzly jako počátek projektu 921-2, pak bezpilotní Shenzhou uskuteční automatizované setkání a spojení a konečně ke vzniklému komplexu odstartuje na několik dní dvou až tříčlenná posádka. Další posádka se do komplexu nastěhuje roku 2012... Další čínské kroky ještě neznáme. Jednou z možností je oblet lodi Shenzhou s posádkou kolem Měsíce kolem roku 2015, podobně jako to plánovali Sověti koncem 60. let...

To však jsou zatím jen spekulativní úvahy. Skutečný krok k Měsíci mohou v Číně uskutečnit až s novou raketovou technikou, na níž se už nyní pracuje. Finančně únosný program, který neomezí jiná odvětví rozvoje a využije na komerční bázi vzorů ruských návrhářů, by mohl tajkonauty přivést k letům na Měsíc po roce 2022, tedy zhruba tři roky po Američanech. Čínský drak nemusí zbytečně pospíchat...

Pozdrav z Floridy

I další nastávající období letošního podzimu bude ve znamení pilotovaných letů. Druhý pohled tedy krátce věnujme Kennedyho kosmickému středisku na Floridě.

Dva rektoplány na Floridě

Poprvé od léta 2001 je tu totiž k vidění dvojice raketoplánů na startovních pozicích. Možná, že naposledy, protože všechny příští starty raketoplánů mají až do konce jejich aktivní služby už vést jen k ISS, kde nepotřebují jištění druhým strojem. Na rampě 39A je Atlantis, připravený k expedici STS-125, která má 14. 10. (znovu posun data!) v plánu mimořádný start k údržbě kosmického dalekohledu HST. Letu raketoplánu Atlantis se zúčastní velitel Scott D. Altman, pilot Gregory C. Johnson, letoví specialisté John M. Grunsfeld, Michael J. Massimino, Andrew J. Feustel, Michael T. Good a palubní inženýr a operátorka manipulátoru K. Megan McArthurová.

V průběhu letu budou kromě běžné údržby provozních systémů instalovány rovněž dva nové přístroje, a to spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) a širokoúhlá kamera WFC3 (Wide Field Camera). Jeden za tří pointačních senzorů bude nahrazen repasovaným exemplářem a kosmonauti se pokusí opravit přístroj STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph).

V pátek 19. 9. byl na rampu 39B, vzdálenou přes šest kilometrů od montážní budovy VAB, dopraven rovněž Endeavour. Je to pojistka pro málo pravděpodobný případ, že při předchozím letu dojde k havarijní situaci. Pokud bude vše v pořádku, Endeavour se přemístí na rampu 39A a odletí 16. listopadu ke stanici ISS.

Ruský kosmický přístav

Třetí letmý pohled patří ruskému Bajkonuru v Kazachstánu. Před několika dny (10. září) odtamtud vzlétla raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progres M-65, která se 17. září připojila ke Kosmické stanici, protože v souvislosti s uzavřením řídicího střediska v texaském Houstonu v důsledku hurikánu Ike bylo setkání a připojení nákladní lodi Progress-M 65 k modulu Zvezda komplexu ISS odloženo. Nyní už posádka kosmické stanice překládá 1 264 kg kusového nákladu, který Progres přivezl, a přečerpává téměř tisíc kg z modulu pro dopravu kapalných pohonných látek.

Nyní se na Zemi připravuje start 18. základní posádky ISS, který je plánován na 12. října v transportní lodi Sojuz-TMA 13, výrobní číslo 223. Jádro nové základní posádky tvoří Jurij V. Lončakov a E. Michael Fincke. Letu se zúčastní rovněž kosmický turista Richard A. Garriott (syn bývalého kosmonauta USA), který se 24. října vrátí, a doufejme, že šťastně přistane v transportní lodi Sojuz-TMA 12 na území Kazachstánu se 17. základní posádkou ISS, kterou tvoří Oleg D. Kononenko a Sergej A. Volkov. Posledního člena této posádky tvoří Gregory E. Chamitoff, který zatím zůstane na oběžné dráze. Přivézt na Zemi ho má v listopadu raketoplán STS-126.

Příznivci kosmonautiky se tedy mají v dalších dnech, týdnech a měsících na co těšit...

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.