Po úspěchu první vesmírné laboratoře Tchien kung 1 (Nebeský palác 1) se Čína chystá na vypuštění modulu Tchien kung 2. Ten se sice měl dostat na oběžnou dráhu již dříve, ale stejně jako u prvního zařízení došlo k řadě zpozdění. Výzkumnou stanici do kosmu vynese nosná raketa určená pro těžké náklady Čchang Čeng 5 (Dlouhý pochod 5), která nyní prochází testy ve vývojovém centru China Aerospace Science and Technology Corp.
Čína ve vesmíruV roce 2003 Čína dokázala vlastními silami dostat na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 vystoupil první čínský kosmonaut do volného prostoru. V roce 2020 má být dostavěna Čínská vesmírná stanice. V 2022 Peking plánuje na ní umístit stálou posádku |
Podle agentury Xinhuanet se nový Nebeský palác podívá do vesmíru už v červnu. Ke konci roku bude k této stanici vyslána dvoučlenná posádka, která v ní stráví několik dní. Tu na oběžnou dráhu doveze vesmírná loď Šen čou 11 (Božská loď) se dvěma nosiči Čchang Čeng 2F.
První model sloužil pro testovací účely a ověření technologií. Měl na oběžné dráze vydržet jeden až dva roky, ale i po více než čtyřech letech po vypuštění stále funguje a Peking jej hodlá i nadále využívat. Zatím stihl návštěvu několika lodí i tchajkonautů.
S pomocí Tchien kung 2 budou čínští inženýři testovat podporu života a technologie, které mají v budoucnu umožnit spojení modulů budoucí čínské vesmírné stanice. Kvůli tomu bude k laboratoři vyslána v polovině roku 2017 nákladní loď Tianzhou 1 (Nebeské plavidlo), která tam doveze palivo a zásoby na podporu života. Bude to podle serveru Tech Times první velká čínská nákladní loď. K cestě má využít novou generaci raket Čchang Čeng 7, které patří ke středně velkým raketám.
Plánovaní vesmírná stanice bude od roku 2022 domovem stálé vesmírné osádky a faktickou konkurencí mezinárodního projektu ISS, kam Čína nemá přístup. Na stavbu vlastní stanice přitom mají Číňané podle vlastních plánů již pouhé čtyři roky. V roce 2020 má být totiž funkční. Bude se skládat ze dvou laboratoří a hlavního modulu. Každá z nich přitom bude vážit kolem dvou desítek tun. Hlavní modul bude podle plánů vynesen v roce 2018.
Ambice asijské země zahrnují i přistání prvního čínského kosmonauta na Měsíci nebo přistání na odvrácené straně Měsíce. Jen v letošním roce pak Čína plánuje 20 vesmírných misí, včetně vypuštění běloruské komunikační družice.
