Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čínská „neviditelná“ stíhačka vstoupila do aktivní služby

aktualizováno 
První kusy čínské „neviditelné“ stíhačky páté generace J-20 byly v březnu 2017 zařazeny do aktivní služby. Jednomístný dvoumotorový stroj poprvé vzlétl v lednu 2011. Statutu bojové nasaditelnosti se může dočkat už v roce 2020.

Čínská stíhačka J-20 | foto: Li Gang/Xinhua

Čínská firma Chengdu Aerospace Corporation (CAC) stroj poprvé předvedla veřejnosti v listopadu 2016 na letecké přehlídce, kde J-20 provedl 60sekundový průlet.

Stroj má tři zbraňové šachty (dvě menší po stranách a jednu větší centrální) a dosahuje maximální rychlosti Mach 2. Vývoj stíhačky byl doprovázen častými poznámkami o původu návrhů a technologií, jejichž část měla být získána prostřednictvím špionáže.

Zavedení do služby bylo ohlášeno dva měsíce poté, co americká námořní pěchota přesunula 16 stíhaček F-35B Lightning II do Japonska. Od příštího roku také začnou USA s dodávkou 40 F-35A pro Jižní Koreu.

Fotogalerie

Vzhledem ke kombinaci rychlosti vývoje a technologické náročnosti projektu je zřejmé, že čínská armáda J-20 vidí jako jednu ze svých hlavních priorit. Přesto ještě roky potrvá než se k letectvu, které poptává 500 až 700 kusů, dostane potřebný počet letadel.

První výrobní sériová linka byla zprovozněna na konci roku 2015, ale není jasné, kolik kusů již bylo „sériově“ vyrobeno. Do roku 2020 má čínské letectvo získat 24 letadel. K porovnání: Lockheed Martin mezi lety 2006 a 2012 dodal americkému letectvu 187 kusů F-22A Raptor.

Cena letounu nebyla zveřejněna, ale analytik Zhou Chenming, který dříve pracoval v čínském leteckém průmyslu, naznačil, že se bude pohybovat v rozmezí 30 až 50 milionů dolarů.

Čína je v oblasti vývoje motorů v porovnání s USA či Ruskem pozadu a největším handicapem J-20 jsou právě motory (nejen jejich nízký výkon, ale i nízká životnost). První prototypy v roce 2011 létaly s čínskými motory WS-10G (udávaný tah 120 až 140 kN) nebo ruskými AL-31.

Nový čínský motor WS-15 (projektovaný výkon až 197 kN) dokončil pozemní testy teprve v polovině roku 2016. Vývoj motoru ovšem potrvá minimálně ještě několik let. J-20 jsou tak pravděpodobně vybaveny právě ruskými motory AL-31FM2 (145 kN).

Podobný přístup byl zvolen i v případě stíhačky J-10, která měla být osazena motorem WS-10, ale technické potíže při vývoji zapříčinily, že v letounu zůstal ruský AL-31FN (123 kN).

Analytici upozorňují, že s přihlédnutím k designu a vlastnostem stíhačky nebyla J-20 postavena pro vzdušné souboje jako např. americký F-22A Raptor. Tomu napovídají především slabší motory a stealth vlastnosti omezující se jen na přední stranu letounu. Podle některých analytiků jde proto spíše o útočný a záchytný letoun.

„Z mnoha obrázků letadla je patrné, že konstruktéři plně nepochopili koncept obtížně pozorovatelného (stealth - pozn. red.) letadla,“ cituje deník Busssines Insider nejmenovaného vědeckého pracovníka firmy Lockheed Martin. Podle pracovníka se Číňané neměli snažit vložit stealth do tohoto typu letadla.

Obtížná zjistitelnost z čelní strany a schopnost nést střely s dlouhým dosahem z J-20 činí ideální prostředek k provádění úderů v oblasti ovládané nepřítelem a stíhání nepřátelských nebojových letadel v týlu. Prioritním cílem pro J-20 jsou tedy důležité pozemní instalace, svazy letadlových lodí, letouny včasného varování a řízení AWACS či letecké tankery.

„Číňané si uvědomují, že pokud zaútočí na důležité letecké podpůrné systémy, jako jsou AWACS nebo vzdušné tankery, tak tyto systémy nemohou dělat svou práci,“ říká analytik Malcolm Davis z australského think-ranku ASPI (Australia Strategic Policy Institute). „Pokud udržíte tankery zpátky, F-35 a podobné platformy vám nestačí, protože kvůli krátkému doletu nedosáhnou cíle.“

Tyto informace potvrzuje i generál amerického letectva ve výslužbě David Deptula, podle kterého „J-20 není stavěn pro vzdušné souboje ani pro stealth. Nejznepokojivější vlastností je schopnost nést zbraně s velkým dosahem.“

Zdroj: Defense Tech

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanné právo začalo v Plzni platit před 100 lety
Plzeň prožívala před 100 lety krizové dny, bylo vyhlášeno stanné právo

VIDEO Už od výbuchu v bolevecké muničce v květnu 1917 zmítal Plzní neklid. V ulicích se téměř každý den střídaly demonstrace a nepokoje. Situace vyvrcholila v srpnu,...  celý článek

Srpen 1968
Ruský vrtulník nad Václavákem. Upřesníte neznámé fotky ze srpna 1968?

Prohlédněte si dosud neznámé fotografie ze srpnové okupace Prahy vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Karel Bucháček byl profesí matematik, ale také amatérský...  celý článek

I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl
I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl USA

VIDEO 17. srpna 1917 vyšel v redlandských novinách inzerát propagující nový vůz společnosti Buick. I za první světové války se nakupovaly vozy nejstarší americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.