Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čínská vesmírná stanice bude ve vesmíru do deseti let

aktualizováno 
Mezinárodní kosmická stanice ISS dostane kolem roku 2020 na oběžné dráze konkurenci z Číny. Asijský stát představil svůj vlastní vesmírný obytný komplex.

Model lodi Tchien-kung na čínské letecké show | foto: Chinamil.com.cn

Čína tento týden upřesnila plány své budoucnosti v kosmu, když odhalila detaily nové vesmírné stanice, kterou chce na oběžné dráze vybudovat během deseti let.

Projekt je poslední fází v rychle se rozvíjejícím čínském vesmírném programu, který před osmi lety vynesl do kosmu první čínskou raketu s lidskou posádkou a před třemi lety nechal čínského astronauta vystoupit do volného vesmírného prostoru.

V roce 2003 se Čína stala po Spojených státech a Rusku třetí zemí, která vlastními silami vyslala člověka do vesmíru.

Do roku 2025 pak chce dostat vlastního člověka na Měsíc. 

Vesmírný palác

Jak uvedla oficiální tisková agentura Nová Čína, vesmírná stanice má vážit zhruba 60 tun a tvořit ji má hlavní modul se dvěma připojenými laboratorními moduly na experimenty.

Budoucí čínská vesmírná stanice

Budoucí čínská vesmírná stanice

Hlavní modul čínské vesmírné stanice má být 18,1 metru dlouhý s maximálním průměrem 4,2 metru a vahou 20 až 22 tun. Laboratorní moduly budou kratší s délkou 14,4 metru, ale budou mít stejný průměr a váhu. Čína také vyvíjí novou nákladní raketu, aby k vesmírné stanici dopravovala zásoby a vybavení. Vážit má méně než 13 tun a mít průměr nepřesahující 3,35 metru.

Profesor Ťiang Kuo-chua z čínského střediska pro výzkum a výcvik kosmonautů uvedl, že stanice by měla být navržena tak, aby vydržela zhruba deset let a pojala stálou tříčlennou posádku věnující se vědeckému výzkumu v oborech mikrogravitace, vesmírné radiační biologie a astronomie.

Projekt vesmírné stanice je zatím označován jako Tchien-kung - "nebeský palác". Ale ředitel úřadu pro kosmický výzkum s lidskou posádkou Wang Wen-pao už tento týden vyzval veřejnost, aby začala posílat návrhy "zvučných a povzbudivých" jmen jak pro stanici, tak pro novou nákladní raketu.

První akce již letos

Během letošního roku chce Čína vyslat do vesmíru modul Tchien-kung-1, s jehož pomocí chce vypilovat technologie potřebné k přistávání rakety.

Bezpilotní kosmická loď se s modulem nejprve pokusí spojit, a až pak budou následovat dva lety rakety s lidskou posádkou. Mluvčí programu Wang Čao-jao uvedl, že vědci vyvíjejí technologie, jež by kosmonautům umožnily zůstat ve vesmíru alespoň 20 dní a zajistily bezpečnou dopravu zásob.

Pak má následovat modul Tchieng-kung-2 schopný zajistit tříčlennou posádku na zhruba 20 dní a po něm v roce 2015 Tchieng-kung-3, kde by kosmonauti mohli zůstat dvakrát tak dlouho.

Čína pro své vesmírné projekty často vybírá poetická jména. Například své lunární sondy pojmenovala podle měsíční bohyně Čchang-e; ovšem její rakety dostaly jméno Dlouhý pochod na počest komunistické historie země.

ISS vydrží do roku 2028

Projekt ohlašuje posun v mocenské rovnováze mezi zeměmi létajícími do kosmu. V červnu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uloží ke spánku celou svou letku raketoplánů, v důsledku čehož zůstanou jen Rusové schopní dopravovat kosmonauty na ISS a zpátky z ní na Zemi. Samotná stanice v hodnotě stovky miliard dolarů má ve vesmíru být jen do roku 2020, ale možná se jí dostane odkladu do roku 2028.

Země spolupracující v ESA už diskutují o vesmírné stanici příští generace, která by fungovala jako základna pro výzkum vesmíru za nízkou oběžnou dráhou Země (LEO). 

"Čína chce říct: Můžeme ve vesmíru dělat cokoli, co dělají jiné velké země,'" poznamenal John Logsdon, poradce NASA a bývalý ředitel Vesmírného institutu Univerzity George Washingtona. "Významná a patrně i viditelná orbitální stanice přelétávající nad většinou světa by byla mocným politickým symbolem," dodal.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Start ruské rakety Proton-M s americkou telekomunikační družicí EchoStar 21.
Po půlročních odkladech odletěla ruská raketa Proton-M

Je letos vůbec poprvé, co se do vesmíru dostala raketa Proton-M. Několikanásobný odklad způsobily v prosinci odhalené problémy s motorem rakety.  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
Není to kachna: Zpívá pro nás i Pták roku 2017

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Americký prezident Donald Trump na návštěvě letadlové lodě USS Gerald R. Ford.
Trump: Letadlové lodě zůstanou u „zatracené“ páry!

Loď USS Gerald R. Ford (CVN 78) vyplula v dubnu na otevřené moře kvůli testování lodních systémů. Její nové technologie však nejsou bezproblémové a negativně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.